Asi se shodneme, že bez fenoménu, jaký představuje pro historii heavy metalu tvorba MERCYFUL FATE (potažmo posléze KING DIAMOND), by scéna nebyla nikdy úplná. Dánská kapela od začátku svého fungování poutala pozornost nejen hororovými proprietami, skutečně zlou a temnou okultní aurou, ale také vynikajícími instrumentálními výkony všech členů a hlavně děsivým vokálním projevem svého frontmana, jehož hlas jednak dosahoval famózních falzetových výšek, ale také, co se týče odstínu a zabarvení, se v průběhu p Více

Možná se to bude zdát zvláštní, ale novinka „Excessive Outburst Of Depravity“ od německých thrash/deathových klasiků PROTECTOR je již jejich čtvrtým dlouhohrajícím albem v rámci desetileté post-comebackové éry. Všechna čtyři alba vznikla po přesunu někdejšího vokalisty z časů prvních alb (pouze těch z konce osmdesátých let) Martina Missyho do Švédska, kde k radosti mnohých pamětníků znovuobnovil teutonský band a za asistence tří tamních muzikantů – jmenovitě: Mathiase Johanssona (baskytara), Carla Gustafa Karlssona (bicí) a M Více

Když před dvěma lety lídr této formace Riley Gale neočekávaně zemřel, nevěděl jsem o kapele POWER TRIP z amerického Dallasu zhola nic, neboť tito osvícení Texasané zřejmě po celá léta nevěnovali příliš energie snadnému a efektnímu zviditelňování prostřednictvím těch nejúčinnějších informačních kanálů současnosti a naopak se věnovali celou dobu tomu nejdůležitějšímu, a sice neúnavnému koncertování napříč Evropou i Amerikou. Jejich postoje vlastně dokonale reprezentuje již smlouva s malým nezávislým vydavatelstvím Southern Lord Recording Více

Když jsem nedávno zpětně objevil texaskou hardcore-thrashovou kapelu POWER TRIP, nestačil jsem se divil, co že je to za rubanici a co v případě letitých subžánrů lze ještě vyprodukovat a přitom zůstat přirozenými, autentickými, nápaditými, zkrátka a dobře, ve všech ohledech svými. Jak je známo, v posledních dvou dekádách se roztrhl pytel s různými thrashovými revivaly povětšinou vzývajícími osmdesátá léta, ale mohl bych říct, že téměř žádný spolek mě nepohltil způsobem, jakým se to stalo pětičlenné partě okolo nebohého frontmana Rileyho Gal Více

Nyní se dostáváme k nahrávce, která se stala definicí německého heavymetalového vzedmutí osmdesátých let. Pokud bych měl vybrat pouze jeden ryzí manifest stylu ACCEPT, a sice ve smyslu síly a hloubky jejich prazákladního směřování, šlo by bezkonkurenčně o jejich čtvrtou řadovou desku „Restless And Wild“. Ta pojímá tu nejdivočejší a nejhymničtější sestavu skladeb, jakou se kdy solingenská kapela vykázala. Tvrdím, že přesně to co značí „The Number Of the Beast“ pro britské IRON MAIDEN, platí v případě těchto Němců u alba „Restless And Wild“ Více

O neokoukanou avšak poctivou heavymetalovou kapelu, která se vždy dokázala obejít bez nadýchaných klávesových aranží, bývala ještě nedávno docela nouze, nemyslíte? Situace se však s nástupem většího počtu klasických true-metalových posádek začíná v posledních letech lepšit. Rovněž aktivity jinak vcelku zkušených švédských WOLF velice vítám a jejich melodický Hard N´Heavy shledávám už podruhé za sebou v rámci možností působivým. Jen připomenu, že kapela na sebe výrazněji upozornila již minulou deskou „Feeding the Machine“ z roku 2020, k Více

Léta plynou, běhu života neunikl ani Jorn Lande se svým mocným hlasem. Na novém albu je zmíněný fakt občas markantní. Umělecky však dotyčný zestárl daleko dříve, dokonce bych řekl předčasně, nejpozději na albu „The Duke“ (2006). Právě zde totiž zavelel k nekompromisnímu návratu ke kořenům. Jakoby se najednou skoro panicky zalekl toho, kam až ho tvůrčí vzepjetí a hlasové dispozice třicátníka v rozpuku sil (ARK, BEYOND TWILIGHT a JORN – „Worldchanger“) dovedly. Sólový návrat k hardrockové klasice částečně kompenzoval spoluprací s power metalovými MASTERPLAN, Více

Za bezmála čtyřicet let existence se essenští KREATOR vyprofilovali ve velkou stálici evropské metalové scény, zcela jistě největší thrashovou legendu Starého kontinentu, a rovněž také kapelu, která je schopna vždy přijít s podnětným albem. Od desky „Phantom Antichrist“ navíc dokazují, že i po dekádách fungování lze navyšovat počty svých fans a prezentovat se hudbou posluchačsky vstřícnější a to bez úbytku zajímavosti a svěžího přístupu. Už asi dekádu totiž KREATOR sledují i lidé, kteří by kdysi o tyto Němce ani nez Více

Rok po zdařilé prvotině „The Darkest Flame Of Eternal Blasphemy“, která se dočkala pozitivních reakcí od fanoušků i hudebních publicistů, navazují tuzemští rouhači RAVENOIR stejně ambiciózním druhým albem „In The Womb Of Sin“. Ševel v podzemních kasematech se tak opětovně probouzí k životu, šero a ssssstíny vystrašeně utíkajících hlodavců nám zatím nedovolují předvídat, odkud slizká bestie zaútočí. Jedinou spásou je naše předchozí zkušenost a schopnost dobrého odhadu, však ani baziliškové své návyky nemění.   Vůdčí pe Více

Tento vitálně fungující zpěvák patří ve Finsku stále takřka k národnímu bohatství. Jeho jméno bude již navždy spojeno s kapelou HANOI ROCKS, se kterou měl v osmdesátých letech slušně našlápnuto k celosvětovému úspěchu, nicméně je třeba dodat, že i sólová tvorba Michaela Monroea stojí dlouhodobě za prozkoumání. Docení ji především příznivci pouličního rock´n´rollu, sleazy rocku a punku, který zachází jak s nostalgickou atmosférou, chytlavostí a melodikou, tak na druhou stranu s divočejšími garážovými výpady. Jde zkrátka o hudb Více