Zda byl někdy symfonický metal na vrcholu, nevím, takže ani nemůžu říct, jestli je teď v krizi. Mám ale silný pocit, že se příliš nikam nevyvíjí. Švédští THERION se na posledních deskách vrátili tam, kde byli před dvaceti lety, kapely jako SIRENA nebo XANDRIA a různé podobné klony se zpěvačkami v čele jen přešlapují na místě a pořád opakují to samé. Finští NIGHTWISH se sice sunou, ale stále více mimo metal a zdá se mi, že málokdo v poslední době chápe, co se u nich vůbec děje a jestli to je ještě vůbec kapela, nebo one-man-show Tuom Více

Na počátku bylo zhlédnutí dokumentu o nahrávání alba „Machine Head“. Zaujetí přetrvalo a vyústilo ve zvědavost ohledně toho, jak vlastně DEEP PURPLE o 52 let později znějí. Uvedenou číslici jsem použil schválně, aby vynikla až absurdní délka období, které dělí jedno legendární album od toho aktuálního. Triu Ian Paice (poslední ze zakládajících členů) Ian Gillan, Roger Glover už pomalu odchází první generace fanoušků a labutí píseň už možná pěje i žánr jako takový. Kvalita je naštěstí spojena s trvanlivostí, a dokud budou mít lidé zájem o autentickou rockov Více

Brooklynští DIIV se letos po pěti letech vrátili s novým albem „Frog In Boiling Water“. Předchozí desku sice nepřekoná, ale je to celkově příjemný a poctivý kousek, který jasně potvrzuje znovuzrození žánru shoegaze. Kapela vzniká v roce 2011 ještě pod názvem DIVE, jako klasické kvarteto. Dvě kytary, basa, bicí. Ano, odkazuje to na známý song NIRVANY, i když jejich hudba se s touto grungeovou legendou úplně míjí. Bohužel až dodatečně zjistili, že název DIVE už používala začátkem devadesátek jedna belgická industriální kapela. A protože slušnost ještě nev Více

Něco už jsem nastínil v netradičně vedeném koncertním reportu z minulého týdne. S hudbou ZNOUZECTNOSTI se teprve seznamuji a činím tak nyní opravdu ve velkém. Ono to vlastně ani jinak nejde, pokud člověka až s takovým zpožděním zaujmou písničky od kapely, která jich má ve svém portfoliu za těch skoro čtyřicet let ...no řekněme mnoho stovek. To, že dlouholetý příznivec rockové (ve valné míře však spíše metalové) hudby objeví kouzlo kapely ze stejného města až zpětně, může o lecčems vypovídat. Buď že je dotyčný blbec :-), nebo naopak, že se Více

Bude nové album pro SMASHING PUMPKINS znamenat štastnou třináctku? No, minimálně nebude nešťastnou. Řekl bych, že je to jejich nejlepší zářez od alba „Zeitgeist“ v roce 2007, a po dvou nemastných a neslaných, presynťákovaných albech „Cyr“ a „rockové opeře o třech dějstvích“ „Atum act I/II/III“, značí návrat ke klasické písničkové formě stojící primárně na kytarách. Jak se sám velký Billy vyjádřil, chtěli se vrátit na začátek, tvořit ve stylu prvních alb ze začátku devadesátek. Ale zároveň nechtěli sklouznout do laciného retra nebo parodie s Více

Francouzi ALCEST jsou zajímavý příklad toho, jak mě někdy dokáže zaujmout i hudební projekt úplně mimo můj standardní záběr. Francouzštinu nemusím, nevládnu jí a upřímně, přijde mi i trochu divná. Black metal nemusím, neposlouchám ho a upřímně, je to na mě už moc tvrdé a uječené. Takže proč se mi ve finále vlastně ten ALCEST docela líbí? Na předchozím albu „Spiritual Instinct“ z roku 2019 mě nejvíc fascinuje zvuk kytar. Když jsem ho slyšel poprvé, nedokázal jsem vnímat nic jiného. Úplně mě to hypnotizovalo. V dalších vrstvách se tam pak nabalovaly přísady, k Více

Rozhodně zvláštní úkaz tahle kapela. Třiatřicetiletý Kanaďan říkající si Scarlett Monastyrski je dlouhodobě usazen v Austrálii. Odtud pochází i jeho metalový band SABÏRE, u kterého byla debutová deska v očekávání asi tak šest let. Nicméně výsledek se nedostavoval. Vše začalo dostávat kontury, které leckdo registroval prostřednictvím zdařilého EP „Gates Ajar“ a rovněž také nově nabytou smlouvou s francouzským labelem Listenable Records. Pokud máte rádi heavymetalové retro první poloviny osmdesátých let, kde si excentricky znějící proud Více

Švédové KVAEN jsou s datem prvního zářezu do rodokmenu v roce 2019 na metalové scéně poměrně noví. Zda je tu vůbec možné použít množné číslo, je otázkou. Jde o projekt bývalého kytaristy DUSKFALL Jakoba Björnfota, který se jen naživo obklopuje vícero muzikanty. Kytary, basu, vokály a klávesy – všechno nahrál na novou desku Björnfot sám, jen za bicí soupravu si objednal výpomoc v podobě bývalého bubeníka AMON AMARTH Fredrika Anderssona. Björnfot je sice multiinstrumentalista, ale duší i schopnostmi především kytarista, a kytara tak hraje Více

Jestli to takhle půjde dál, budu mít pro každou druhou životní kulisu nějaký ten originální popěvek. Přestože se s Tomem jinak docela míjíme, všedních míst nevšedně poetizovaných jeho krásnou hudbou stále přibývá. V lese, v nemocnici, na Křivoklátsku, v kuchyni, hotelovém pokoji, na zahradě, na pláži, v mlžných oparech u tratě, tam všude se mi z jeho repertoáru něco vybaví. Výčet pochopitelně není úplný, aktuálně k němu přibyl mimo jiné verš „V lázních. Stalo se to v lázních...“ Už se na ty procházky po kolonádách těším.S novou deskou KAVIAR KAVALIER p Více

Post hardcore, melodický hardcore, emocore. Tyhle škatulky lze nalézt v souvislosti s bostonskými FIDDLEHEAD. A každá je svým způsobem pravdivá, za mě teda nejvíc ten melodický hardcore. Je to taky prý „superskupina“ složená z členů jiných úderek, pohybujících se v různých zákoutích moderní americké hardcore scény. Já teda nejsem žádný expert na tuto subkulturu, vybírám si z ní jen pár kapel, které mě něčím specifickým zaujmou, proto ani názvy domovských kapel tohoto ansámblu mi bohužel nic neříkají. Tak či onak se mi do hledáčku dostali právě Více