V polovině devadesátých let jsem jako fanoušek vesměs skomírajícího heavy metalu rozhodně nejásal nad úspěchy podobných kapel jako SLUT. Díky hudebním časopisům jsem je samozřejmě registroval. Crossoverová stylizace členů na promo-fotografiích, podivný obal debutového alba s fotkou nějakého cvičence a ještě divnější název tohoto díla („Smell Me“), mne dokonale odradily od toho, jít jejich světu naproti. Než se kapela po roce 2000 a dvou deskách na kontě rozpadla, stala se na krátký čas kultovním artiklem klubové scény a zcela prvním hardc Více

Přestože Lennyho tvorba bývá často označována jako popová limonádka těžící z umělecky hlubších předobrazů historie rocku, funku a rhytm n´blues, rozhodně bych jí i přes minimální progresi nezatracoval. Po více než tři dekády totiž budí respekt konstantní úroveň, Lennyho schopnost napsat chytlavý generační hit a umění dostat do materiálu ten správný retro feel a ještě v souvislosti s tím vším působit nadčasově, zkrátka a dobře, jde o zkušeného a stále neuvěřitelně inspirativního muzikanta, který do světového mainstreamu patří a který je ještě v š Více

Britská heavymetalová kapela CLOVEN HOOF byla sice založena na sklonku sedmdesátých let, ale neřekl bych, že by se těšila bůhvíjaké proslulosti či známosti. Zřejmě jde o pracovité srdcaře, kteří nikdy neměli příliš šancí pronikat do první ligy, zhruba takto jsem zauvažoval nad jejich kariérou. Jejich existence se dodnes dělí na dvě kapitoly, oddělené více než dekádou nečinnosti, a to na období osmdesátých let, které je charakterizované třemi řadovými alby, a novou éru započatou v novém miléniu, kde došlo na realizaci dalších sedmi řadových alb. Více

Vybrat si svou cestu, vykašlat se na všechny a na všechno, pokud cítím, že je má vize ta pravá. Něco podobného si na svém druhém dlouhohrajícím albu „Unravel“ dopřáli rakovničtí MANON MEURT. A teď musí čelit následkům provázejícím nenaplněná očekávání. Přišli totiž s deskou, která na tu minulou co do kytarové formy moc nenavazuje, nesleduje žádný trend, alespoň ne okatě, ani nečerpá z minulosti, alespoň ne příliš. Jejich novinka mi připadá stejně drzá, jako se svým současníkům musela jevit třeba trojka LED ZEPPELIN. Znějí zde víc progresivně než alternativ Více

Poslední dobou zjišťuji, že mě baví alternativně rocková, post-metalová či post-hardcoreová tvorba s ženským hlasem. A protože mne logicky na začátku roku zaujala novinka od kalifornské umělkyně Chelsea Wolfe, velmi rád jsem se podíval na zoubek i další valkýře zpoza Atlantiku, konkrétně newyorské Julii Christmas, mimo jiné také bývalé zpěvačce sludge/post-hardcore kapely MADE OUT OF BABIES, která nyní přichází po čtrnácti letech s vlastní sólovou deskou a ta nevyznívá vůbec marně. V mezidobí mohla řada znalců tuhle nepokojnou Američa Více

Holandští dark-rockeři DOOL na svém třetím řadovém albu „The Shape Of Fluidity“ hlásají, že vše podléhá neustálým změnám a stejně jako plyne i život sám, jsou i skutky do něj vsazené ovlivněny růstem a zkušeností. Sice to zní jaksi tajnosnubně, ale to jen do chvíle, než si člověk důkladněji pročte jejich promo materiály. Deska vydaná u Prophecy Productions je již jejich třetí a vlastní bezpochyby adresnější rámec, který se týká zpěváka Ravena Van Dorsta, jenž se narodil jako intersexuál (zřejmě člověk s oběma pohlavími), aby Více

Šumperští BYT č.4 jsou důkazem, že když se něco chce, tak se cesta najde. Kvarteto mladých punkrockerů se před dvěma lety rozhodlo splnit si svůj hudební sen a místo filozofování o tom, co všechno nejde, jak je celý hudební průmysl naprd, jak mladá kapela nemůže prorazit, vzali osud do svých rukou a helemese, debutový album je na světě. Zase tak jednoduché to samozřejmě nebylo. Každopádně kluci nejsou líní, to je už často první krok k úspěchu. Skládají, nahrávají, koncertují, točí klipy, jsou v online prostoru. A tím si postupně budují značku a f Více

Chápu, že působení velkých osobností světového rocku uvnitř jedné supergroup nebývá vždy jednoduchou záležitostí. Určité problémy ostatně nastaly i v rámci fungování projektu BLACK COUNTRY COMMUNION, kterému byla v roce 2010 věštěna sice zářná, ale ne moc dlouhá budoucnost. A vidíte, píše se rok 2024 a projekt, za kterým stojí hardrockový nestor Glenn Hughes, uznávaný americký kytarista Joe Bonamassa, bubeník Jason Bonham a klávesák Derek Sherinian, stojí v nezměněné sestavě znovu připraven na pokračování své hudební pouti. Vzhledem k tomu, že Více

Přijali jste v roce 2008 s nadšením „Let There Be Blood“, znovu nahraný legendární debut EXODUS? Nemohli jste se odtrhnout od poslechu „No Place For Disgrace 2014“, což je taktéž od nuly stvořená nová verze zásadního druhého počinu FLOTSAM AND JETSAM? Že ne? Pak není nutné číst dál, neboť tato recenze pojednává o obdobně vzniklém díle, totiž o nových nahrávkách několika notoricky známých, ale i méně známých skladeb nizozemské death metalové legendy PESTILENCE, čerstvě vydaných pod názvem „Levels of Perception“. Sám kapelník Patrick Mameli mlu Více

Po slušně zpromované a vesměs atraktivní desce „Absolutno“ se Jihomoraváci PAČESS ani moc dlouho nerozpakovali a pokračují na svém dalším albu nazvaném „Katech1smus“. S Bárou Basikovou nyní již coby ústřední vokalistkou projektu, který své textové náměty věnuje zákonitostem pivní kultury. Jenže jednou věcí jsou ambice a radost ze spolupráce s přední českou zpěvačkou a tou druhou je skutečnost, jak dalece se rukopis kapely k Bářině hlasu hodí a kam se výsledek snažení nakonec posune. Zde, v rámci dejme tomu klasicky heavymetalové muz Více