Eponymní deska AUDREY HORNE z roku 2010 přinesla velmi svěží rockový materiál, který ctil učení celé plejády žánrových legend. Album mělo svůj specifický masivní zvuk, nabídlo řadu zajímavých hudebních atmosfér a dávalo mnoho příslibů pro dění budoucí. Během následujících osmi let Norové vydali další tři opusy, z nichž ten poslední oslavil minulý měsíc své první narozeniny. Jedná se o šestou řadovku „Blackout“ a již třetí desku v pořadí, na níž se kapela shlédla v nekomplikovaném hardrockovém vyznění. Tato myšlenka byla poprvé představena na kolekci Více

Na začátku všeho byli GREEN RIVER, pionýrská kapela ze Seattlu založená v rámci divoce bující nezávislé scény roku 1984. Už v jejich zbustrovaném zvuku se zračila veškerá špína později příznačná pro grungeové kapely z tohoto amerického města na severozápadě Států. Spolu se SOUNDGARDEN patřili GREEN RIVER v osmdesátých letech k hlavním klubovým atrakcím spadajícím pod malé nezávislé vydavatelství SubPop, kde jim v roce 1988 nakonec vyšla debutová deska „Rehab Doll“, jakási pocta neučesanému zvuku THE STOOGES, bra Více

Nepochybuji o tom, že americká thrashová kapela OVERKILL stále patří k úplně nejvýraznějším a nejoriginálnějším zjevům v oblasti vlastního stylu a rovněž mezi těch několik posledních mohykánů z osmdesátých let, jež stále neopovrhují dlouhými a intenzivně prožitými koncertními štacemi. OVERKILL prostě bez ustání buší svůj kravál do letitých fanoušků, i když původním členům dnes táhne na šedesát. Od poloviny osmdesátých let oslovili již minimálně dvě generace příznivců tvrdé hudby a jak je slyšet, nehodlají na své aktivitě cokoliv měnit Více

Po několika posleších zrovna vydaného alba Švédů SOEN se poměrně těžko bude psát, že „Lotus“ nijak přitažlivě nezavoněl. Následující analýza by měla vysvětlit důvody tohoto, i pro mě překvapivého zjištění. Ačkoliv jsem sedm let starou prvotinu také přijal až po delším čase a hlavně potom, co jsem se vnitřně vyrovnal s povědomím, že se v mých sluchovodech snaží suplovat dlouholetou absenci nové nahrávky Američanů TOOL. Prvotní ostrá pachuť plagiátorství naštěstí odezněla a deska „Cognitive“ nakonec upoutala meditační atmosférou a hutným zvukem, priorit Více

Švédská stoner-metalová kapela GREENLEAF sice již existuje dvacet let, ale až v posledních pěti o sobě dává znatelně vědět. Od alba „Trails And Passes“ z roku 2014 jako by se jim skrze jejich aktivitu otevřely brány výraznějších možností, a tak se tihle vousáči s vizáží lesních lapků dostali do toho správného laufu. Následující deska „Rise Above The Meadow“, která vyšla s dvojletým odstupem, už byla realizována u Napalm Records, což byl bezpochyby posun. Zde vychází i aktuální materiál „Hear The Rivers“ z loňského roku. A právě nová Více

Sanfranciští THE DWARVES se dokázali znovu semknout a od roku 2011 nahrávají další punkem nařachaná alba. Loňská sbírka „Take Back the Night“ je již třetí post-comebacková a celkově jejich desátá řadovka a stejně jako několik předchozích má co dělat dostat se přes pětadvacet minut délky a stejně tak obsahuje více než patnáct skladeb. Z toho vyplývá, že se s tím kapela příliš nepáře. Oproti zřejmě nejvelkolepější sadě jejich kariéry „Dwarves Must Die“ z roku 2004, kterou jsme si zde připomněli včera, se tedy THE DWARVES znovu vrátili výhradn Více

Kalifornská punková legenda THE DWARVES je už pár let zpátky v dění. Od druhé poloviny osmdesátých let prosluli nejen svými nespoutanými a bláznivými koncerty, ale především ultra-krátkými alby, prostřednictvím kterých do světa vypouštěli svůj nakažlivě chytlavý a vesele odsejpající punk-rock. Jejich nahrávky mimo jiné vešly ve známost rovněž díky nejrůznějším sexistickým obalům a jiným hezkým obrázkům. V roce 2004 (tedy v době původního zveřejnění této recenze) oslavili své dvacáté výročí existence a rovněž přišli s jednou ze svých nejlepš Více

V souvislosti s albem „Crazy World“ se v mnoha ohledech hovoří o zlomovém díle, kterému se dostává v diskografii Němců zvláštního postavení. Předně jde o počin, se kterým má SCORPIONS spojené hodně lidí z mé generace čtyřicátníků. Hannoverský kvintet s ním na počátku devadesátých let sklízel velké úspěchy, a tak je tahle nahrávka rovněž nazývána jejich posledním klasickým albem. Ve Spojených státech amerických se deska vyhoupla, hned po vydání v listopadu 1990, na 21.místo žebříčku Billboard 200 a do dnes tam platí za druhé ne Více

Na tyrkysovou kolekci „Everest“ jsem natrefil v jednom nejmenovaném Krkonošském městě, kam se pravidelně počátkem léta vydávám. Krámek s hudbou na cestě k náměstí tam je už léta letoucí. S majitelkou rád pokecám, nechám se navést při probírání tím úctyhodným kvantem desek z domácího podhoubí. Vždycky si odtud nějakou odnesu, už jenom abych uchlácholil svoji zvědavost, kolikrát i interpreta, na kterého bych si za jiných okolností vlastně ani nevzpomněl. A podobně naslepo jsem se dostal i k zmiňované šesté řadovce HOUPACÍCH KONÍ. Tehdy Více

Během přípravy recenze se seznamuji většinou jen s fakty, jiným hodnocením se každopádně vyhýbám jako čert kříži. Čtenář CrazyDiamond prostě musí dostat originál, byť třeba i nepřiléhavý. V případě „The End Of Chaos“ jsem však zhřešil. Při nedávné návštěvě Metal Archives jsem jednou spontánně kliknul, no a stalo se. I když jsem příslušnou stránku okamžitě opustil, do mozku se mi stejně vryly dva klíčové poznatky. Album recenzoval sám velký Autothrall a hodnocení činilo 85 %. Neshodnu se s ním vždy, ale pokud se jedná o vysoká hodnocen Více