Zpěvák PEARL JAM má sólovou desku, co tedy nabízí jeho „Earthling“? Dle mého je to deska, která oplývá kvalitním songwritingem, ujasněnou koncepcí a nepochybnou zkušeností autorů. Patří bezesporu k těm, o kterých bych (být jiná doba) řekl, že má na to navodit pocit hromadné sounáležitosti. Svědčí o tom již pilotní stadionový singl „Invincible“, který se jeví být nejen dospěláckou, ale rovněž chytlavou záležitostí, kdy po jeho poslechu máte coby příslušníci střední generace chuť výjimečně navštívit nákupní zónu za městem a koupit si Více

Z novinkového alba Slashe, parťáka Mylese Kennedyho a jejich THE CONSPIRATORS je poznat, že jim několikaletá pauza vlastně prospěla. Materiál sice nebude patřit k těm sbírkám, které je nutné vlastnit a permanentně poslouchat, nabídne však obstojné hardrockové skladby, zcela typické pro tyto muzikanty. Důležité zůstává, že novinkové songy nevyvolávají pocit přesycenosti. Před nějakými pěti lety jsem si totiž říkal, že je obou hlavních aktérů už tak nějak moc, navíc alba vzešlá z jejich spolupráce dle mého neměla vzrůstající kva Více

Lze čekat od kapely po téměř třiceti letech hraní něco jiného než vyzrálejší a usedlejší verzi svého mladšího já? Myslím, že ne. Hudební status quo s minimálními změnami vyhovuje tvůrcům i fanouškům, kteří souběžně stárnou a pojí je společná touha zažít znovu ty prchavé ale intenzivní pocity z bouřlivých minulých období, kdy maximální existenční starostí bylo sehnat lupen na koncert. Kalifornští KORN provázeli dospíváním obrovskou masu fanoušků z generací X a Y a většina z nich jim zachovala svou přízeň i do dnešních dnů. Tím nechci produkci KO Více

Kdo z nás nechtěl alespoň jednou za život uskutečnit nějaký ten posun v čase. Cestování časoprostorem je prostě odvěkou touhou lidstva, podobně jako pachtění se za nesmrtelností či snem o létání. Považujeme tuto schopnost za cosi nedosažitelného, za „hudbu budoucnosti” a přitom si ani neuvědomujeme, že ji využíváme v životě poměrně často. Pokaždé, když bez dechu hltáme řádky literárního díla, zaníceně zkoumáme stopy štětce na zašlé olejomalbě, s hlavou vyvrácenou sledujeme linie klenby starobylého chrámu či se sluchátky na uších slastně p Více

Pokud se má člověk pokusit o recenzi závažnějšího hudebního díla, měl by před tím trochu vypustit, zrelaxovat a pak se nadechnout. Doufám, že mi takovou kůru poskytnou přímočaří melodici BATTLE BEAST, jejichž silné marketingové podpoře jsem do dnešních dnů unikal. Když si člověk jednou za čas dokáže pochutnat v Mekáči, může přece zkusit i nějakou tu standardizovanou zamraženou hotovku od Nuclear Blast. Princip je totiž stejný, sladké je zde sladkým, slané slaným a mastné mastným. Rychle a rovnou do žíly. Žádné rafinované odstíny, mnohotvaré vize a záměry Více

Oregonští vtipálci jsou i po více než dekádě hlučné srandy činní a v loňském roce přišli s deskou „Arrows“, jenž následovala po jejich dosud nejdelší (pětileté) pauze. Garážově špinavý stoner/sludge kytarový zvuk, určitá zevlovitost, vesměs vyvěrající z jejich přirozenosti, a také podivné vokály, co působí v konečném efektu jako od mentálně retardovaných, kdo by co chtěl víc od RED FANG? Kapele slouží ke cti, že hraje v nezměněné sestavě od svého založení, a sice: Bryan Giles (kytara, zpěv), Aaron Beam (baskytara, zpěv), David Sullivan (sólová kyta Více

Album „Kin“ je mým prvním detailnějším seznámením s hudbou amerických deathcoristů WHITECHAPEL a, po pravdě, nebylo to vůbec špatné seznámení. Jejich styl jsem čekal ještě o něco méně kompatibilní s mým posluchačským záběrem. Možná právě proto, že jsem desku nakonec ohodnotil pozitivní známkou, zde právě tahle recenze vůbec vychází. Jak tedy začít? Pod pojmem deathcore jsem zkrátka čekal něco trochu jiného, rozhodně ne čistý a zasněný vokál, který v případě frontmana Phila Bozemana hraje na tklivou notičku téměř z celé jedné poloviny všech vokálních Více

Novinka „Carpe Diem“ od anglických heavymetalových legend sice nebude patřit k nejlepším počinům bohatého portfolia SAXON, ale na druhou stranu se jí daří stvrzovat u nich stabilní a stálou formu. Kapela se Saskou orlicí ve svém znaku již dávno platí za konstantu kvalitního řemesla a nositele jednoho z nejryzejších heavymetalových odkazů v historii. Stejně jako na deskách z předchozí desetiletky - „Sacrifice“, „Battering Ram“ nebo „Thunderbolt“ se zde soustředí na základní atributy své tvorby, bez potřeby svůj Více

Perfekcionalisté a někdejší hrdinové melodického, pompézního hard rocku z USA přelomu osmdesátých a devadesátých let se v posledních letech zrovna nepřetrhli. GIANT nejsou zrovna produktivní a plodnou kapelou, ale v minulém roce se sešli a s novým frontmanem začali připravovat aktuální počin, první od roku 2010. Novinka „Shifting Time“ je za těch pětatřicet let existence teprve jejich šestou řadovou deskou, i když je třeba dovysvětlit, že kapela mezi roky 1992-2000 vůbec nefungovala a v poslední dekádě jen velmi sporadicky. Z bratří Huffů, ně Více

Moldavská republika nikdy nebyla žádnou metalovou baštou, tamní hrstka aktivních kapel má naopak exotický punc a budí zájem přesycených hudebních fanoušků už jen svým původem. Pro mě osobně jsou INFECTED RAIN úplně první partou z této post-sovětské země, se kterou mám tu čest a hned z kraje musím uznat, že svoji vlast reprezentují více než povedeným způsobem. Aspoň tedy na horké novince „Ecdysis“, která je už pátým dlouhohrajícím pokusem o průnik do podvědomí širšího spektra rockových a metalových posluchačů.Co si budeme namlouvat, kromě zmíněné domoviny budí Více