Návraty do metalového pravěku jsou dnes zcela běžné. Thrash, death, black, nekončící proud retra, živený nostalgií fanoušků. Návratová křivka logicky kopíruje vývoj v klasickém období. Nejdřív heavy metal, pak thrash atd., přesně jak stárnou jednotlivé generace metalistů. Nicméně zájem o metalové retro trvá déle než ona zlatá éra, kterou bych pracovně vymezil roky 1980 až 1991. Důvod? Stárnoucí fanoušci už většinou nic neřeší ani nehledají, jsou tudíž věrnější, přičemž existuje i nějaký ten dorost, rekrutující se nejčastěji z řad jejich potomků. Samozřejmě j Více

Nebudu si hrát na dlouholetého fanouška vyškovských DARK GAMBALLE. Jejich hudba mě prozatím tak nějak zvláštně míjela. Narážel jsem na ní většinou jen v povedených klipech při brouzdání internetem nebo jsem tu a tam zaslechnul slibnou ochutnávku z nezávislého rádia. Zařadil jsem si je do nekončící fronty zajímavých formací, ke kterým bych se někdy rád vrátil. V této vesměs dobré společnosti vydrželi až do letošního jara, kdy mi přistála v přehrávači jejich nová placka „Romance panenky a kladiva“. Čtrnáctá řadovka, to už je pořádné číslo; pokud Více

Přiznám se, že jsem nikdy neměl výraznější vztah k staré předrozpadové etapě dánských ARTILLERY, ale způsob jakým se tahle kapela svými alby prezentuje nyní, zhruba v posledních dvanácti letech, mne naplňuje výhradně dobrými pocity. Jejich styl se nachází přesně na hranici mezi robustním nařezaným thrashem a melodičtěji vedeným heavy/speed metalem. Za druhou a v menší míře patrnou stylovou složku může především hlas aktuálního siláka od mikrofonu Michaela Bastholma Dahla. Jeho srdnatý projev vybízí stárnoucí kapelu k Více

Nebyla to láska na první pohled, vlastně byla, ale povrchní, dlouho nevydržela. Pravda, věřil jsem si hodně. Nezbylo mi než začít znovu. Stále jsem totiž chtěl a ona stále čekala. Leccos mi došlo až později. Nestačilo být zamilovaný, musel jsem se zklidnit, hodně soustředit, vydat se, abych pochopil, že na tuhle „Krásku“ tak docela nemám, že jde tak trochu o jiný level. Přesto jsem zaznamenal dílčí úspěch. Odboural jsem ze svých pokusů pachuť trapnosti a nyní sázím už jen na občasná setkání. Jsem vítán, protože když chci, umím dobře naslouchat. Nikoli jako ž Více

Určitě znáte ten pocit, kdy delší dobu krmíte své nenasytné sluchové ústrojí ve snaze poskytnout mu nějakou výtečnou laskominu či alespoň něco lépe stravitelného s méně obvyklou příchutí, a ono to zatím vše chutná tak nějak známě a očekávaně. Vaše poněkud znuděné neurony se pod vlivem sice sytící, ale už ne příliš výživné stravy pomalu obalují tukem a jejich synapse začínají vykazovat zvyšující se tendenci k otupělosti až letargii a snad jen kdesi v nejhlubších neprozkoumaných zákoutích mozku, které člověk údajně ještě nedokáže vědomě využívat, se Více

Spojení umění s temnými magickými silami provází člověka už od první jeskynní malby ohořelým klackem nebo od primitivních tónů kostěné píšťalky. V průběhu staletí byla taková tvorba z různých důvodů odsunutá na okraj společnosti a provozována vesměs tajně – tedy doslova okultně. Ve středověké hudbě se dokonce objevuje církví zapovězený interval označovaný termínem „diabolus in musica“ (co mi to jen připomíná?!), který obsahuje tři celé tóny, díky čemuž zní disonantně a tvoří protiklad libozvučným melodiím z posvátných kancionálů. Pokud zůstaneme v rámc Více

Všeobecně se traduje, že první polovina devadesátých let heavy metalu nepřála. Osobně si to úplně nemyslím, protože řada těch opravdu velkých a zavedených kapel se beztak vykazovala kvalitními nahrávkami. Ona existenční krize se týkala spíše těch menších uskupení z tehdy řídnoucích řad melodiků. S odstupem času si album „Fear Of The Dark“ posluchači spojují hlavně s titulní skladbou, jenž se postupem let propracovala mezi největší klasiku, bez které si mnozí pořádný koncert IRON MAIDEN nedokáží ani představit. J Více

Po pěti letech se s novinkou vrací rovněž švédská sleazy-rocková kapela SISTER a jde o návrat obstojný, byť samozřejmě záleží na stylovém záběru posluchače. Nová řadovka od fracků z Jönköpingu dostala název „Vengeance Ignited“ a jejímu vzniku předcházela nejdelší pauza v historii projektu a rovněž také dvě personální změny. K tradičním členům a tahounům, kterými od začátku fungování SISTER jsou frontman Jamie Anderson a bubeník Cari Crow, přibyl v roce 2018 nový kytarista Phil Armfelt a v minulém roce se proměny doč Více

Jo jo, občas je zábavné sledovat hudební novinky různých vydavatelství a objevovat neznámá jména. Aspoň vzdáleně to připomíná staré časy v music shopu a přehrabování se ve spoustě cédéček s nadějí, že se vynoří něco výjimečného. Tentokrát jsem zabrousil do vod stáje Century Media, jejichž skauting je poslední dobou prvotřídní. A v tomto internetovém regálu mi padl do oka minimalistický cover desky „Maleza“ od skupiny BALA. Skví se na něm mohutná žraločí čelist na prostém černém pozadí. Že obal prodává je jedna věc, ale nejdůležitější je pořád Více

Na konci roku 1989 se hned dva z členů IRON MAIDEN věnovali přípravě svých sólových prvotin, ale zatímco u Bruce Dickinsona se jednalo o spontánní akci, po které se zpěvák do sestavy vrátil, u Adriana Smitha šlo o definitivní odchod ze sestavy. Kytarista se již delší dobu cítil unaven koncertním kolotočem, který se okolo největší heavymetalové kapely osmdesátých let roztáčel a cítil potřebu osvobození. Sestavil tak vlastní projekt A.S.a.P. (Adrian Smith And Project), aby v krátkém čase realizoval vlastní skladby, Více