Přesně jak již někdo v jedné z diskusí naznačil, dánští PRETTY MAIDS přicházejí s další ujasněnou porcí jejich typické muziky, která je ještě po pětatřiceti letech existence dokáže představit jako energickou kapelu melodického Hard´N´Heavy staré školy používající aktuálních zvukových vymožeností. Archaičnost zde opravdu nehledejte. Pánové Ron Atkins a Ken Hammer měli vždy talent na vystavění chytlavých hymnických kompozic a vždy dokázali namíchat vyvážený koktejl mezi evropskou heavymetalovou řízností a zaoceánskou párty rozdováděností. Už Více

Jak už to bývá, minulost často nastavuje zrcadlo, které ukazuje, že ne všechny vzpomínky na doby minulé musí nutně být radostné. To byl zřejmě jeden z důvodů, proč Bornemann po několikrát zopakovaném rozpadu ELOY, zanevřel na živé vystupování. Proto také téměř na desetiletí změnil i způsob práce a nová alba vytvářel spíše jako projekty, na kterých pracoval spolu s Michaelem Gerlachem a pozvanými muzikanty. Když však bylo v roce 1994 vydáno album „The Tides Returns Forever“, skupina v doplněné sestavě Frank Bornemann (g, voc), Klaus-Peter Matziol ( Více

Když se po mnoha letech ticha ohlásili v roce 2014 bostonští rockeři PIXIES s comebackovou deskou „Indie Cindy“, řada lidí byla z výsledku rozčarována. Přeci jen nezvykle prosvětlený až optimistický materiál dle mnohých neodpovídal gigantickému vlivu této formace na někdejší americkou alternativní scénu. Již bez baskytaristky Kim Deal, která své působení v kapele už dávno vzdala a dala tak definitivně přednost vlastnímu dlouholetému bandu THE BREEDERS, za to v dobrém rozpoložení, vznikl album hodně uvolněný, kterému mnozí vyčítali absenci charismatu, dra Více

Je fajn, že nám dnes jako houby po dešti roste thrashový potěr, který moc dobře ví, kam správně na džísku umístit nášivku, má v malíčku základní žánrový kánon a umí vyplivnout řádně naostřenou řezanku. Jenže co naplat, málokdy je z toho taková událost, jako když vydá novinku parta, která byla u toho, když se tenhle styl rval na výsluní posluchačského zájmu. TESTAMENT je přesně ten případ. Při vší úctě k mladým spolkům, ony prostě nemají Genea Hoglana, Alexe Skolnicka, Steva DiGiorgia a ani toho Chucka Billyho. Nemají ani ten léty vycepovaný fortel, který se al Více

Je zvláštní, že rok 1979 je okamžikem velkého simultánního úspěchu dvou naprostých hudebních protikladů. Vedle v Londýně vyvolaného Velkého rock´n´rollového švindlu byly souběžně v kalifornské společnosti Columbia Records dokončeny stavební práce i na zřejmě obecně nejpopulárnějším představiteli progresivního rocku - dvojalbu od PINK FLOYD „The Wall“. Trochu silově přebit a ve stínu toho britského progresivního průniku do mainstreamové sféry dnes zůstal úspěch německých progresivistů ELOY, kteří v lednu roku 1979 také přišli s jedním ze svých nejlepších a Více

Oregonská čtveřice RED FANG zůstává věrná svému vydavatelství Relapse Records a v průběhu letošního jara sestavila již své čtvrté řadové album, které dostalo podivuhodný název „Only Ghosts“. Sludge/ stoner-metalová formace proslula nejen úsměvnými videoklipy, kde členové potvrzují, že si ze sebe umí udělat srandu, ale i velmi dobrou koncertní formou a připraveností, takže se do širšího povědomí metalových posluchačů dostala průběžně a zejména díky předskakování na světových turné takových veličin jako FAITH NO MORE, MASTODON, THE DILLINGER ESC Více

Někdejší hrdinové té nejpozdější fáze celé americké hair-metalové scény, TYKETTO, přicházejí právě v těchto dnech se svým šestým albem „Reach“. O téhle newyorské formaci se však rozhodně nedá říct, že by patřila k základním představitelům proslulé scény osmdesátých let. Ačkoliv byla založena již v roce 1987, svého debutu „Don´t Come Easy“ se dočkala až v roce 1991, kdy na krátký čas zabodovala na hudebních televizních stanicích. Jejich prvotina ve své době platila za jednu z posledních svěžích vlaštovek klasického har Více

Zprvu jsem řešil otázku, napsat a nebo nenapsat recenzi na nové album této poměrně význačné a osobité kapely, kterou jsem však na druhou stranu neměl nikdy příliš v oblibě? Musím však přiznat, že jsem si jako již tradičně udělal na poslech od MESHUGGAH právě vypouštěné věci nejméně dvakrát čas, snad ze zvědavosti, snad kvůli zodpovězení otázky, zda-li se mi jejich muzika má šanci vůbec někdy zalíbit? Bylo tomu tak vždy, už od časů jejich psychotického alba „Nothing“ (2002), a pokračuji v tom stále. Jejich strojový ma Více

Mnoho dobrého i nedobrého se muselo stát, aby kapelu KANSAS postupně opustili Robby Steindhart, Kerry Livgren a Dave Hope. Navzdory tomu však, díky Philu Ehartovi, ve druhé polovině osmdesátých let dále existovali, koncertovali a nahrávali. Po vydání skvělého alba „Power“ došlo v roce 1988 k přípravám další řadové nahrávky. Pod dohledem tří producentů Brendana O´Briana, Boba Ezrina, a Gregga Ladanyie nekanonická sestava pěti muzikantů Phil Ehart (dr), Steve Walsh (key, voc), Rich Williams (g), Billy Greer (bg,voc) a Steve Morse (g,voc) v Atlantě začala Více

A v tichu severské tundry opět nastal čas na rozdělávání nenasytných vater a s tím související vyvolávání magických okamžiků metalového dávnověku. Stejně jako tomu bylo u předchozí hodně povedené desky „The Underground Resistence“ (2013), i novinka „Arctic Thunder“ má v sobě kouzlo starých časů, nezkaženosti, hladu po neznámém a zapovězeném a taktéž břitkost díla zhotoveného zkrátka na základě primární potřeby. Na norských stálicích z DARKTHRONE oceňuji, kterak dokáží se svými songy zůstat přirození, opravdový a nenadbíhají posluchači Více