Nepatřím zrovna k fanouškům starých melodicko-deathových IN FLAMES z devadesátých let. V té době mne stále se teprve formující kapela z Gothenburgu byla úplně volná a zaujala mne poprvé až s deskou „Reroute the Remains“ z roku 2002. Od tohoto přelomového alba se styl ambiciózních Švédů ubíral cestou čím dál výraznějšího příklonu do vod rockového a metalového mainstreamu a jisté, nejprve nepatrné a později výraznější, modernizace zvuku prostřednictvím naprogramovaných podkresů, nicméně kapela si vždy dokázala udrž Více

Na sepsání většiny dojmů z poslechu „Hardwired…To Self-Destruct“ jsem si nechal trochu delší čas. Když po osmi letech vydává album kapela, kterou ve skrytu duše všichni milujeme a zároveň v některých případech také nenávidíme, není to prostě jen tak. Návratu malého ukecaného Dána a jeho velkého namachrovaného kámoše tak předcházelo mnoho let mlžení. Fenomén METALLICA se už dávno vymkl kontrole a i když dnes po světě pobíhají tlupy mrmlajících haterů, kteří nejsou až tak ztotožněji s úspěchem této legendy, fakte Více

Jakkoliv jsem v době vydání desku nadhodnotil, viz. má recenze na webu Metalopolis, stále si myslím, že v roce 2008 byla Magnetka logickým vyústěním situace, kdy kapela už musela vyslyšet přání většiny jejich fans a vrátit se konečně k svému stylu z konce osmdesátých let. A tak přišel čas na tuhle solidní repliku, prostřednictvím které se James Hetfield a spol. hodlali zavděčit většině a rezignovali na evoluci. „Death Magnetic“ se tak stalo dalece nejméně překvapivým a nejméně riskujícím albem v jejich dlouhé historii. Zprvu kapela sklízela větš Více

Když v červnu roku 2003 vyšlo album „St.Anger“, měla za sebou METALLICA tři nejtěžší a nejkřečovitější roky vlastní existence a tak desku chápu jako výsledek, který se zrodil a byl formován oním právě uplynulým martýriem, krizí, jejíž původ bylo možné dohledat v hektické minulosti a stále rostoucí popularitě kalifornské čtyřky. Deska odhalila především skutečnost, že slavná kapela, už dávno neschopná odstupu, procházela nejen značnými osobními problémy, ale i krizí vlastní umělecké identity a obdobím skladatelské vyhořelosti. Dodnes Více

Jakkoliv bylo „Reload“ v tisku tehdejší doby prezentováno jako album, které celé vznikalo během stejných studiových prací co předchozí „Load“, není tomu zas až tak docela pravda. Nahrávalo se samozřejmě ve stejných prostorách The Record Plant studií v městečku Sausalito poblíž San Francisca a spolu s hlavním všudepřítomným tandemem James Hetfield/ Lars Ulrich byl do role producenta již tradičně nominován také Bob Rock. Cesta k zhotovení „Reload“ má však o něco komplikovanější průběh, než tomu bylo u přímo předcházející desky. Kapela totiž Více

Jakkoliv jsou devadesátá léta u největší metalové kapely světa podceňována, mám za to, že jde vlastně o nejplodnější období jejich kariéry, vždyť kdy se stalo, aby během pouhých dvou sezón METALLICA vypustila téměř na třicet nových skladeb? Ale teď vše pěkně popořadě. Po ukončení dvouletého světového turné na podporu Černého alba byl u kalifornských černooděnců konečně čas na vydatný odpočinek, kterému věnovali takřka celý rok 1994. V této době jsme se tak z tábora Kaliforňanů dozvídali jen samé zdánlivě nepříliš důležité informac Více

Bezejmenné album METALLICY, jinak nazývané také jako Black album, je mnohými považované za definitivní průlom kalifornské čtveřice do světa velkého hudebního byznysu. Dnes však existuje velká část především striktně metalových fanoušků, kteří kapelu přestali sledovat, nebo značně omezili zájem o ní, právě v tento moment. Na druhou stranu bych určitě souhlasil s tvrzením, že ještě větší skupinu příznivců si METALLICA získala právě tímto producentsky vypulírovaným a dlouho netrpělivě očekávaným albem. Celosvětový komerční průlom s bezejmennou deskou b Více

Bezprostředně poté, co byl na uvolněné místo baskytaristy po tragicky zesnulém Cliffu Burtonovi dosazen Jason Newsted, odjela kapela zbytek domluvených štací na podporu „Master Of Puppets“. Koncertní šňůra trvala celý rok, aby v polovině sedmaosmdesátého METALLICA překvapila své fanoušky minialbem garážových předělávek jejich dávných oblíbenců z britské heavymetalové a americké punkové školy. Tento malý zákusek měl zahnat dlouhou chvíli při čekání na další regulérní řadovku, která vznikala od podzimu 87 zhruba deset měsíců, a to vysloveně v porodních Více

Když solidně rozjetá kalifornská čtveřice na sklonku roku 1985 počala shromažďovat nové nápady coby kostru alba, které už od počátku pracovně nazývala „Master Of Puppets“, nebylo pochyb o tom, že se metalový svět znovu dočká velkých věcí. Jejich fanouškovská základna se právě tehdy počala rozrůstat závratnou rychlostí a řada posluchačů, kteří se ještě před pár lety nechávali opíjet košatou instrumentací a nosnými vokály hardrockových nebo heavymetalových bohů z Británie, měli rovněž díky METALLICE rázem jasno o svých nových hrdinech. Thrash Více

Jakkoliv byla METALLICA poloviny osmdesátých let pevně usazena v sedle právě zrozeného divokého žánru thrash, už jejich druhé album „Ride The Lightning“ napovědělo, že se čtveřice touží stále posouvat a svůj skladatelský a hráčský potenciál zdokonalovat, aniž by svou stylovou škatulku opustila. K vývoji hudební složky přispělo i přemístění do dánských studií Sweet Silence za Flemmingem Rasmussenem, který se chopil produkce jejich druhého alba. Dánský zvukový inženýr mladé kapele hodně pomohl a svým lidským přístupem vlastně docílil maximál Více