Stalo se již leckým nečekané, Patrick Mameli nahrál dle mého se svými PESTILENCE nejlepší desku od časů památného díla „Testimony Of the Ancients“ z roku 1991. Obklopen mezinárodní sestavou zcela nových spoluhráčů docílil vynikajícího výsledku. K tvorbě alba byli přizváni tři další hudebníci: v sestavě těchto holandských deathmetalových legend tedy dnes působí Venezuelec Santiago Dobles (kytara), Slovinec Tilen Hudrap (baskytara) a rumunský bicman Septimiu Harsan. Po trojici návratových alb, z nichž pouze to poslední („Obsideo“) jakž t Více

Album „Hair Of The Dog“ z dubna 1975, které se z celé předlouhé diskografie skotské legendy nejvíce vyjímá, zvláště pak když je slyšeno na hutnější hard rock a heavy metal orientovaným uchem, mělo ve své době všechny parametry velké události, jakkoliv NAZARETH z počátku opravdu neměli nic jistého a cestičku k němu si museli poctivě vydřít. Ostatně tahle deska zní fenomenálně ještě dnes, neboť vznikla díky odhodlání jedněch z nejneúnavnějších koncertních psů svojí epochy. Dokonce i jejich pozdější slavní krajané, domesti Více

Na doporučení některých čtenářů jsem se tedy v uplynulých dnech zaměřil na novou řadovku „Grimmest Hits“ od kapely Zakka Wyldea BLACK LABEL SOCIETY. Se zmíněným souborem jsem se seznámil bezprostředně s vydáním jejich debutové desky „Sonic Brew“ někdy v průběhu roku 1999 a vždy jsem kvitoval s nadšením, jakou mohutný kytarista staví prostřednictvím téhle hudby poctu BLACK SABBATH. Mimochodem debut to byl parádní, o to však horší byl postupný (ne)vývoj vedoucí k určité ztrátě zajímavosti. Zkrátka a dobře, každá další deska Více

Norská rock´n´rollová smečka, která prorazila již na sklonku devadesátých let, se znovu hlásí o slovo, byť je od prvního okamžiku jasné, že se doba posunula a i muzika TURBONEGRO jaksi pozbyla trochu té své někdejší nespoutanosti a špíny. Jde o to, že se dnes šestice snaží skládat podle určitých mustrů a čerpat z hudební historie, neboť songy mnohdy opatřené klávesovým zvukem osmdesátých let, po vzoru nejslavnější desky VAN HALEN „1984“, se staly jejich aktuální láskou. Ale beru to tak, že kdo si hraje, nezlobí, a navíc tahle póza přístavnímu gan Více

No schválně, co byste asi tak čekali od nejnovější práce britských legend heavy metalu SAXON? Jasně že prvotřídní řemeslo!!! A toho se vám také dostává, neboť staří pardálové jsou stále velmi při chuti, a dokonce bych řekl, že novinka „Thunderbolt“ (znovu rutině produkovaná jejich dobře známým krajanem Andy Sneapem) překonává dvě předešlé desky, jmenovitě alba „Sacrifice“ (2013) a „Battering Ram“ (2015) a působí tak, jako by byla více napěchována pozitivní energií a svěžími nápady, které se na ní transformují do gruntovních metalových momentů, ted Více

O čem svědčí nová deska MACHINE HEAD je především nesmírně narostlé ego frontmana této party Roba Flynna. Do více než hodiny roztahaný materiál má všechny atributy tvorby této kapely a vlastní skvělé momenty, ale rovněž ty, které by bylo vhodné minimálně pokrátit nebo dokonce úplně vystřihnout. Zvuk a styl Američanů je znovu jasně rozpoznatelný, ačkoliv se tentokrát míchá takřka ze všeho, čím si za těch pětadvacet let MACHINE HEAD prošli. O desce nelze říct, že by kapelu vracela na přelom milénia, do časů nu-metalu, ani že čerpá různé me Více

Za projektem ELBE stojí kytarista a hlavní skladatel kapely DYING PASSION Standa Jelínek, ale také Martin Spacosh Peřina, jenž je znám z kapely BETWEEN THE PLANETS. Jejich společná prvotina „Sudety“ představuje atmosférickou hudbu zachycující kouzlo Jesenicka, nepříliš obydleného avšak svou přírodní krásou strhujícího kraje, a to výhradně prostřednictvím poklidných instrumentálních tahů. Deset skladeb je poskládáno tak, aby už svým samotným vyzněním navodily stav jakési polo-hypnózy či zklidnění. Posluchač tedy nemůže čekat nějaké písničky se slok Více

Stalo se nedávno ještě nepravděpodobné, Pepper Keenan se totiž po mnoha letech vrátil do řad CORROSION OF CONFORMITY a nahrál s nimi desátou řadovou desku „No Cross No Crown“. Frontman s kapelou spjatý v dobách jejich největších úspěchů – jmenovitě alb jako „Deliverance“ (1994) nebo „Wiseblood“ (1996), jak známo palubu Jižanů opustil již před více než deseti lety, aby v mezidobí působil třeba u Anselmových DOWN. Nyní se k radosti mnohých vrací a trojice Woody Weatherman  Více

Když Jack White na předchozím albu THE WHITE STRIPES („Get Behind Me Satan“) odložil kytary, šlo nejen pro mne o velké překvapení. Nový směr, kterým se na něm THE WHITE STRIPES prezentovali, totiž stál především na postupech tradicionalistického ražení, kde prim krom zpěvu a rytmiky hrálo zejména piáno. Další album však znovu vše vrací ke garážovému rocku, i když možná s podstatnější inklinací k bluesovým základům. „Icky Thump“ tak představuje dvojici potulných kejklířů s talentem pro složení toho správně peprného blues a folku. Síl Více

Občas se v životě pisálka dostaví článek, na který není ze zpětného pohledu vůbec hrdý, v mém případě považuji za jeden z největších přešlapů a úletů právě recenzi na album „Get Behind Me Satan“ zveřejněnou v roce 2005 na serveru Metalopolis (v žádném případě není v mém zájmu sem na ten článek dávat odkaz, kdo má zájem, ať si to vyhledá):-). Kdykoliv se ještě dnes myšlenkově jenom trochu přiblížím k tématu téhle desky, krčím rozpačitě hlavu až kamsi hluboko mezi ramena a tiše doufám, že to snad  ani moc lidí nečetlo. Tenkr Více