Za patnáct let se dá v životě dojít poměrně daleko, nebo také nikam. Chuck Schuldiner sice na cestě metalového kytaristy a skladatele nedošel nesmrtelnosti (kdo taky?), ale soustředné kruhy, které jeho vpád na hladinu rockové scény vytvořil, budou mizet velmi, velmi pomalu. Představoval stále jasnější kometu na metalovém nebi. Bohužel jen takovou, co jednou proletí, aby pak už navždy zmizela v hlubinách vesmíru. O síle jeho hudby a velikosti odkazu svědčí nejlépe asi fakt, že ústřední pojem „kovové“ lyriky, zkoncentrovaný do slůvka „smrt – death“, samost Více

Čtyřčlenná sestava DESTRUCTION prozkoušená předběžně na EP nástřelu „Mad Butcher“ na jaře roku 1987 se poprvé představila dlouhohrající deskou v prosinci toho samého roku, šlo o jejich třetí řadové album. Materiál byl opět nahrán ve studiích Karo v Münsteru a vyšel u SPV/ Steamhammer. Zpětně je třeba říct, že v době vydání bylo album přijato nepříliš jednoznačně, skladby totiž nepůsobily obdobně přímočaře jako ty z prvních dvou řadových desek „Infernal Overkill“ a „Eternal Devastation“. Naproti tomu trojka „Release From Agony Více

Není to zas tak dávno, kdy se mě produkce dánských VOLBEAT vcelku zamlouvala. V časech svého čtvrtého a pátého alba, tedy „Beyond Hell/ Above Heaven“ a „Outlaw Gentlemen And Shady Ladies“, šlo o zajímavou směs metalu, punku a rockabilly. Tehdy byly jejich skladby tak akorát, měly nápady, potřebnou chytlavost a instrumentace nebyla upozaděna za nosným zpěvem. Jenže s každým následným albem kapela dosti skrouhla tu svou hlučnější složku, až tu rázem před námi stál jakýsi vyletněný, pořád ještě asi rockový projekt ... (pro všechny). Letos ma Více

Rok 1987 byl stran zvukového a kompozičního vývoje pro tyto německé thrashery zlomovým, nejenže do té doby tříčlenná kapela po odchodu bubeníka Tommyho Sandmanna sáhla hned po dvou nových členech, ale s nimi se vydala na mnohem dobrodružnější výpravu, vstříc nebojácně území, kde se objevovaly mnohem propracovanější a technicky vyspělejší kompozice. Kdo tedy byli oni dva zelenáči? Předně vynikající kytarista Harry Wilkens, tento specialista na všelijaké krkolomné vyhrávky a kakofonická sólíčka odhalující jeho vztah k téměř jazzovému cítění měl utvoři Více

Doba, kdy si největší pozornost z řad světově proslulých metalových skupin vymohli pouze ti nejvýraznější, nejoriginálnější a nejzajímavější, je dávno minulostí. Časy, kdy fanoušek tvrdé hudby nejvíce a bez pochybností obdivoval ocelovou úsečnost JUDAS PRIEST, klenutou zdobnost IRON MAIDEN, hravost německých HELLOWEEN, nebo apokalypticky válečný tah nejlepších nahrávek METALLICY a SLAYER, jsou přes třicet let pryč, pokud budu mluvit pouze o těch nejznámějších z osmdesátých let, desetiletí patřící mimo jiné ta Více

To byla tedy jízda! A přitom jsem celou dobu strávil na gauči v intimně osvětleném obývacím pokoji. Skoro celou dobu jednoho z poslechů této desky jsem měl zavřené oči a bylo to skoro až dohnání k slzám, co ve mě vzbudila tahle půlnoční hypnóza. Poslední nahrávka od NEVER SOL je velmi charismatickým kusem neprvoplánového synthy-popu. Sára Vondrášková už  řadu let kouzlí s abstraktními elektro zvuky, se syntetickými aranžemi, ale to podstatné tkví v jejím hlase, v síle prožitku, barvě a v nápadu na nějakou nenuceno Více

Tak nám vyšlo další album ARAKAIN z Toužimského éry. K jeho poslechu a psaní recenze jsem přistoupil s tím, že budu absorbovat našláplou metalovou muziku, plnou tvrdších riffů, bezchybných instrumentálních výkonů a školeného rockového zpěvu, který se snaží důstojně sekundovat ostřejší kytarové pile. Podobný mix se na mě totiž vyvalil pokaždé, jakmile jsem zkusil nějaké z post-brichtovských alb. Rozdíly byly relativně malé. Převládaly šlapající, popř. valivé skladby s neskrývanými písničkovými ambicemi. Sympatický heavy-thrashový podklad si přitom zhruba v rozp Více

Nevím, zdali kdy vůbec existovala kapela s metalovějším názvem než právě MASSACRE? Floridská hydra od nepaměti patřící k zakladatelům death metalu. Pro někoho legendy, pro jiného grupa, která ne zcela naplnila svůj počáteční potenciál. Jejich debut „From Beyond“ je však vzýván coby naprostá klasika žánru, byť se jím, co do fungování dosti nestabilní, čtveřice prokázala až zhruba sedm let od svého zrodu. Floridský death metal byl v roce 1991 na svém absolutním vrcholu a všechny zásadní gore smečky chrlily do světa své záhrobní manifesty. Když Více

Jak začít? Jednoho dne mě na FB psal ...ne, Pelta opravdu ne :-)... Hooya, že je ta Abbathova novinka naprostou ztrátou času. Víte co, ono není moc dobré být předběžně informován o ne moc velké kvalitě nějaké právě vydané desky. Člověka to vcelku zmate a musí si posléze k dílku hledat cestu o něco delší dobu a skrz malý předsudek. Veden mírnou nechutí jsem opatrně přicházel k prvním poslechům. Nakonec jsem se však od té informace dokázal oprostit a zjistil, že „Outstrider“ rozhodně není špatná deska, ba co víc, je to nahrávka stejně Více

Někdy je prostě dobré zajít na přednášku k panu profesorovi a ujasnit si některé priority. Zvlášť tehdy, když lze v jeho očích stále ještě bez problémů zaregistrovat onu lišáckou jiskru, která svědčí o schopnosti sebeironie a současně neguje veškeré obavy ze senility nebo rezignace. Dostane se vám pak spousty poznatků a podnětů, vytříbených náročným testem všech možných polemik i konfliktů a vyztužených mocnou životní zkušeností. A konečně i toho nejdůležitějšího, totiž ukázkového příkladu, jak lze důstojně stárnout, když má člověk alespoň trochu štěstí. Talen Více