Většinu divokých mathcore kapel, které před deseti lety vytvářely nepřehlédnutelný trend, nějak odvál čas. Jakoby po odchodu leaderů THE DILLINGER ESCAPE PLAN na odpočinek scéna ztratila vůdce a pomalu se rozpadala. Z původních jmen je aktivních už pouze hrstka a krom povedeného alba NORMA JEAN plus solidních desek od ROLO TOMASSI resp. CAR BOMB se toho za poslední rok-dva moc nestalo. Tvrdé, experimentální kapely vycházející napůl z metalu, napůl z hardcoru přitom stále existují, nicméně mnoho zásadního už nepřinášejí. Až letos na jaře z Více

Existují dlouholetí frontmani zavedených kapel, kteří paralelně s aktivitami těchto institucí dokáží realizovávat ještě vlastní sólová alba, jsou však i tací, kterým sólové ambice nikdy nic neříkali a jejich činnost byla tak vždy spojená především s působením uvnitř mateřských kapel, se kterými utvářeli semknutý team. Zpěvák od SAXON a legenda britského heavy metalu Biff Byford vždy bude patřit mezi ty druhé, nezlomné stálice od mikrofonu v čele vlastních kapel. Jak jinak se dá nahlížet na hudební činnost chlápka, který to se značkou SAXON táhn Více

Jedna ze stálic retro thrashové scény vydala během dvanácti let už své šesté album. Letí to. Za podstatně kratší dobu se takoví HELLOWEEN propracovali od „Walls Of Jericho“ k „Chameleon“, resp. zůstaneme-li u thrashe, tak třeba KREATOR od „Endless Pain“ k „Renewal“. Ve WARBRINGER se, pravda, děje o něco více než u řady typově podobných souborů, ani mezi jejich alby ovšem nejsou žádné vývojové skoky příznačné pro éru žánrových veličin. Stejně jako v případě x dalších retro spolků, ale vlastně i pozdní éry příslušných velikánů chybí producenti s vizí, a předevší Více

Už v době tvorby alba „Gutter Ballet“ si Jon Oliva pohrával s myšlenkou na rozsáhlé koncepční album, které by se svou hudební i obsahovou náplní dotýkalo látek rockové opery. Nakonec však svůj záměr odložil, neboť se mu v roce 1989 nepodařilo nashromáždit dostatečný počet vhodných skladeb, nicméně jisté fragmenty velkoleposti již do této desky probleskovaly. Ve spojení s Paulem O´Neillem, stále více etablovaným dvorním producentem SAVATAGE a rovněž i čím dál častějším skladatelem, tak projekt začal realizovat až po návratu ze světového turné ( Více

Bylo celkem těžké vymyslet téma článku o novinkové desce kapely KATATONIA, která se již dlouhá léta vykazuje poměrně neměnným naturelem svých nahrávek. Pokusím se tedy na příkladu „City Burials“ právě od zasloužilých švédských náladotvůrců nějak popsat svůj vztah k jejich tvorbě z celkového pohledu. Nepatřím totiž k posluchačům, kteří by s jejich hudbou vyrůstali od devadesátých let, naopak, připojil jsem se až v době úspěšného alba „Viva Emptiness“, které dodnes považuji za jejich nejotevřenější a vlastně i nejlepší materiál. Ať už budu mluvit právě o tomto Více

První postřehy z poslechu nových NIGHTWISH? Povedená orchestrace soundtrackového typu v dokonalém provedení. Kdyby se velikost kapely měla poměřovat touto složkou, stojí finský, resp. dnes už dílem internacionální ansámbl na vrcholu. Dále tu máme solidní skladby, které mohou fungovat i živě, nejlépe v rámci programu ve stylu představení uváděných Cirque du Soleil, tj. vystavěného na určitém konceptu, jenž se nebude odrážet pouze v několika kulisách z aktuální desky, ale bude z ní kompletně vycházet. Pokud se tak nestane, jejich efekt oslabí, neboť pí Více

Vlastně dost dobře nechápu, proč kapela jako METAL CHURCH vydává album zbytků, nedodělků, předělávek a ne moc povedených živých nahrávek, pouhý rok po vcelku povedené řadové desce. Nemám zkrátka vymetání šuplíků příliš v oblibě, zvlášť pak v situaci, kdy band nutně potřebuje na svou stranu potvrzení kvality. Na to, aby s něčím podobným band ze Seattlu šermoval, je zkrátka málo žádaný, respektive je schopen oslovovat především pamětníky. Nerozumím zkrátka situaci, proč zrovna zasloužilá old school metalová kapela, která se dnes doslova pere o ka Více

Belgičané PSYCHONAUT si zvolili dle mého trochu nešťastný název, protože hudba skrývající se za jejich jménem zrovna moc psycho není. Z valné části jde vlastně o moderní prog. Druhá tvář souboru sice hledí do tvrdších post-metalových vod, i tak ale o žádném šílenství nemůže být řeč. Nahrávka pojmenovaná „Unfold The God Man“ naopak působí spíše solidním dojmem v tom smyslu, že nabízí jasný koncept, kvalitní produkci a zajímavou hudbu, která i přes svoji příležitostnou tvrdost působí více jako promyšlená než bůhví jak zběsilá. Alb Více

CONCEPTION jsem vždycky považoval za progresivní kapelu, v níž invenční a technicky skvěle vybavený kytarista Tore Østby s pomocí party výborných muzikantů realizoval svou osobitou představu o melodickém (power) metalu. Netvrdím, že je dvojka jeho projektu ARK de facto nejlepší deskou CONCEPTION, nicméně můj přístup k hodnocení první comebackové a celkově teprve páté řadovky norského kvarteta se rozhodně nebude odvíjet od nadšení z toho, že Roy Khan konečně znovu a zatraceně dobře zpívá. Podstatnější bude míra kontaminace gotizujícími KAMELOT, které by Více

Pražská indie-rocková kapela POVĚTROŇ působí na scéně již dvě dekády. Z počátku to sice bylo v trochu rozvětvenější sestavě a s méně ujasněnou koncepcí, ale projekt se postupem několika svých prvních let vyprofiloval ve tříčlenný alternativně rockový soubor, který přijal kytarový sound amerických vysokoškolských kapel z přelomu osmdesátých a devadesátých let za svůj. Po debutové desce „Apples & Oranges“ z roku 2010, jim o dva roky později vyšlo EP „Stories“. Na tyto počiny kapela navazuje svým regulérním druhým albem až letos, to dostalo název „Secon Více