Třicet let od debutu „Soulside Journey“ přichází norští DARKTHRONE se svou devatenáctou řadovou deskou. Asi není třeba dlouze představovat význam této kapely pro rozvoj severské metalové scény. Milovníci přístupu „udělej si sám“ s novinkou opět pookřejí. Nečekají již sice zázraky, ale znalost podstaty. Jak jsem DARKTHRONE poslední léta sledoval, reminiscence na osmdesátkový heavy/doom/black jsou asi nejpřirozenější volbou. Na novém albu zprvu upoutá i barevný fantasy obal s kresbou Davida A.Hardyho (tato práce pochází z roku 1972 a v Více

Po dvou letech od poslední řadovky „Life“ přichází americko-italská formace HARDLINE se zbrusu novým materiálem, který obsahuje dle tradice svěží porci melodických hardrockových skladeb. Zpěvák Johnny Gioelli (účinkuje mimo jiné také u AXEL RUDI PELL) už je v kapele posledním z původních členů, nicméně v podobě italských muzikantů nalezl dobře fungující sestavu, která vlila do žil původně kalifornských HARDLINE novou energii. Bylo to patrné již na několika předchozích albech a je tomu tak i letos, v případě sympaticky starosvětské novinky „Heart, Min Více

Protože s formací SKUNKWORKS co do úspěšnosti nenavázal na svou předchozí tvorbu, hodil Bruce Dickinson na celý projekt stopku. Naopak koncem roku 1996 odjel do Los Angeles, kde začal nezávazně zkoušet se starým známým Royem Z. Výsledkem týdenní práce v Kalifornii byla celá řada skladeb v demoverzích. Ty zpěváka stylově vracely do metalového hájemství a měly v blízké budoucnosti posloužit jako náplň jeho čtvrtého sólového alba. Lidé z vydavatelství byli z materiálu nadšeni a už si mnuli ruce, kterak někdejšího slavného barda vrátí na výsluní. J Více

Jak si uchovat vlastní letitý výraz a přitom tvorbu opatřit novými neoposlouchanými prvky? Otázka, kterou si pravděpodobně velmi často kladl švédský kvintet AT THE GATES před nahráváním své aktuální řadovky „The Nightmare Of Being“. Současný umělecký posun se kapele opravdu povedl a ani nemusela moc měnit své osvědčené receptury, tedy alespoň ne zgruntu. Nikdo rozhodně nemůže říct, že by se seveřané na novince vzdali svých stylových zásad, přesto materiál působí obdivuhodně svěže a oplývá řádnou porcí neočekávaného nadhledu. D Více

Během přípravy recenze nového počinu PESTILENCE jsem záhy skončil u poslechu alba „Doctrine“. Ten večer už nic jiného nedostalo šanci. Vzorová ukázka podpory jedné umělecké vize jednoho umělce-metalisty, a to jak ze strany doprovodné sekce, tak produkce. Tady se mi dotyčný zdál opravdu svobodný. Tady nám znovu pořádně naložil. Žádný elegantní „školený“ growl, prostě (ne)lidský řev, k tomu schizo kytarové riffy i sóla a také rytmika snů. Slabí, malověrní a nevěřící ať si poslouchají své ušlechtilé prog/art CYNIC či OPETH variace. Takhle zní moderní (death Více

Album „Imperial“ si muselo na mojí pozornost počkat skoro půl roku, ale aspoň stačilo dokvasit a dozrát. Předešlá nahrávka „Lotus“ mi totiž přišla na borce formátu Martina Lopeze nebo Joela Ekelöfa nevýrazná a chladná, a to hlavně v porovnání se staršími emocemi nabitými kusy. Nějak jsem předpokládal, že svojí rozpačitou polohu budou SOEN prohlubovat i nadále, a že se jim nepodaří vystoupit z bludiště, do kterého se sami zamotali při hledání vlastního směru. Když tedy došly poslechově lákavější hudební novinky a nastoupila vydavatelská okurková sezóna, n Více

Jestli nějaké album z Dickinsonova portfolia bezezbytku naplňuje smysl sólové dráhy, je to rozhodně „Skunkworks“. Skvělá záležitost v době vydání, která si udržela své nadčasové kouzlo ještě v současnosti, čtvrtstoletí od vydání. Z pohledu fanouška IRON MAIDEN jde bezpečně o tu nejméně typickou nahrávku, na které se kdy hlasově a autorsky podílel právě jejich legendární zpěvák. A přitom je zde zachycen „pouze“ přímočarý a nekašírovaný dobový rock. Tehdy bývalý frontman velmi slavné heavymetalové kapely se zde vyloženě Více

Nutno přiznat, že nápad sestavit další řadové album z předělávek svých inspiračních vzorů, které vždy stály této stoner-metalové instituci předobrazem, posunula do reálné podoby až pandemie covid a s tím související nemožnost koncertních aktivit. Tento čas pětice z New Jersey využila bezezbytku a sestavila z coverů sbírku s výmluvným názvem „A Better Dystopia“, kde převzaté písně opatřila aktuálnějším feelingem a vyšší mírou divokosti. Stoner-metaloví veteráni se v průběhu své třicetileté historie mnoh Více

Tak nám legendární továrna strachu vychrlila další rozporuplný produkt, který už teď vyvolává protichůdné reakce. Na jedné straně pomyslné barikády stojí zastánci teorie nulového posunu kapely, kterým stačí ke spokojenosti alba „Demanufacture“ a „Obsolete“, a na straně druhé mávají praporem oddaní fanoušci a náhodní posluchači, co vychvalují neutuchající energii a dynamičnost FEAR FACTORY i po třiceti letech existence. Aniž bych se snažil být servilně s oběma stranami za dobře, tak můj názor na album „Aggression Continuum“ je, že pravda se j Více

Pekárek: Psát recenzi na kapelu, která formovala můj přístup k metalu, není snadné. Odstup prostě chybí. Více než třicet let jsem s napětím čekal na každou jejich desku. Kouzlo vyprchalo až v poslední dekádě. Vlastně jsem se ani nezamýšlel nad tím proč. Tykve pod svůj standard přece nikdy nešly. Od „Gambling With the Devil“ mi nejspíš začaly chybět odvážnější produkční skoky. A možná to tak zhruba před pěti lety začali cítit i oni samotní. Povede tedy ze slepé uličky comeback dvou významných „ Více