Nové album kanadského übermetalisty vzniklo za pouhých jedenáct dní a zní dost uvolněně. Je evidentní, že musí, či stále ještě chce relaxovat, byť po svém. Zjednodušení a zpřehlednění formy na předchozí řadovce „Lighthouse“ mu, zdá se, nestačilo. Není divu, na gigantu „Empath“ z roku 2019 se totiž vydal za hranice lidských možností, a tím pádem i ze svých fyzických a tvůrčích sil. „Pozor, empatie může zabíjet!“:-)I nadále se tedy sází zejména na písničky. Koncept, i když je stále přítomen, znamená jen inspiraci, strohý půdorys, nikoli monumentálně budovanou Více

To si tak jednou vyrazíte na karaoke, kde potkáte maníky, co mají taky slabost pro shoegaze. Jenže kromě toho mají rádi i devadesátkový alternativní rock a co víc, dokonce i pořádný metal. Co s tím? Žádné cavyky, prostě to všechno zmixujete, snad z toho vyleze něco rozumného. A to si pište že vylezlo! Takhle nějak se začala před šesti lety psát historie TRAUMA RAY ve Forth Worth, Texas. Podladěné kytary, spousta masivních riffů, zamlžený jemný zpěv. Zajímavé kontrasty, které ale společně fungují skvěle. Pozitivní body můžu udělit i za zachování rozumné délky Více

Pražská čtveřice FAÜST už o sobě dala vědět před dvěma lety prostřednictvím debutové desky. Za tu dobu se nejen oni posunuli, ale i tuzemská scéna doznala jistého vývoje, který této kapele může pouze hrát do karet. FAÜST jakoby samovolně zapadli do současného kvasu tvrdých thrashmetalových kapel, které u nás v posledních letech vydaly velmi zdařilé desky a postaraly se tak o reinkarnaci agresivní rychlé hudby. Z nejzmiňovanějších jmen vypíchnu brněnské mladíky MÖRGHUUL, moravskoslezské REFORE, západočeské LAID TO WASTE a především trutno Více

Co tě nezabije, to tě posílí. Podle nové desky to vypadá, že věčný provokatér Brian Warner alias vůdce a tvůrčí mozek bezbožné smečky MARILYN MANSON se po několika ne úplně příjemných letech a životních epizodách pořádně oklepal a zavelel znovu do útoku. A že i v naší malé Středozemi má stále velkou a zejména věrnou fanouškovskou základnu, dokázal i téměř obratem vyprodaný koncert v Brně příští rok v únoru. Už podle názvu novinky s přídomkem „Kapitola 1“ je jasné, a sám Brian to i potvrdil, že se jedná o první část jeho aktuálního příběhu. Kdy se obje Více

Dánští VOLA nahráli svou čtvrtou řadovou desku „Friend Of the Phantom“ a jasně s ní dokazují, že i moderní rocková hudba se dá dělat se spoustou melodických motivů. Je to znovu takové miloučké, čisté, únosně chladivé album, které rozvíjí vše, co kapela poskládaná okolo zpívajícího kytaristy Asgera Miginda reprezentovala i na třech předchozích dílech. Silnou stránkou VOLA je znovu technická vyspělost a čistota provedení, kdy se nad djentovými motivy, strojově seštelovanými groovy a plnokrevnou riffovou masou, bude dost možná rozplývat ona intelektu Více

Asi každý si všiml, že se LINKIN´PARK po letech mlčení vrací na scénu s novou front-woman Emily Armstrong a v průběhu podzimu 2024 sklízí s každým ze svých singlů, předcházejících právě před týdnem vypuštěné nové desce „From Zero“, velký úspěch. Jaké tedy comebackové album jedné z největších amerických kapel post-mileniální epochy je? Za mne rozhodně povedené, navazující na to nejlepší, s čím se kapela prezentovala v dobách svých největších úspěchů s prvními dvěma alby „Hybrid Theory“ a „Meteora“. LINKIN´PARK sice vsadili na odvážnost v Více

Poté co se švédští potemníci TRIBULATION oprostili od vlivu původního kytaristy Jonathana Hulténa, snaží se navázat na své předchozí zdařilé desky. Z tohohle pohledu by se mohlo zdát, že se kapela bez podivínského člena začne obracet ke svým metalovějším kořenům. Není tomu však tak. Vývoj, který je dovedl až k novému albu „Sub Rosa In  Æternum“, je bezesporu nezanedbatelný a kapela z jeho linearity v žádném případě neuhýbá. Byť jejich hudba stále vychází z temné stylizace, přeci jen v ní ubylo metalových prostředků, a naopak Více

Pokud THE CURE nemáte vysloveně rádi, je pro vás nejspíš zbytečné si tohle album pouštět. Fanouška to z vás pravděpodobně neudělá, a na běžný poslech vás album asi bude nudit. Vydat desku po 16 letech skladatelské pauzy je vždy trochu riziko. Bude mít ještě kapela co říct? A budou to lidi chtít vůbec slyšet? Jasně, legenda jako THE CURE bude vyslyšena vždy, ale ani já osobně jsem neměl přehnaná očekávání. Nakonec to dopadlo celkem slušně, ale na základě singlů jsem trochu stažené půlky měl, to musím přiznat. Pro mě je zlatou érou THE CURE Více

Když jsem si zhruba před pěti lety pustil klasiku „From Beyond“, opět mě udivilo, jak může být hranice mezi thrash a death metalem úzká. Někdy stačí velmi málo, třeba upravit styl zpěvu, a rázem se vše pohybuje někde jinde. Takže s Kamem Leem za mikrofonem máte úspěšně nakročeno k tomu hrát solidní death metal, zatímco snaha o něco jiného bude vždy zavánět průšvihem. Přes uvedené omezení představuje dotyčný ve svém oboru nespornou přidanou hodnotu, díky které budete mít vyřešenou otázku vokální autentičnosti a přesvědčivosti. Platí to i 33 le Více

Pražští gothic rockeři CATHEDRAL IN FLAMES se právě v těchto dnech, díky svému druhému dlouhohrajícímu albu „Count To Nine“, postarali o značné rozvíření kalných žánrových vod. Svou charismatickou směsí původní podoby stylu, zde umně vetknutou do současné a o něco vrstevnatější zvukové formy, to s veškerým svým odžitím, autentickým feelingem a studiovou perfekcí dokonale trefili. Desku poslouchám nepřetržitě už tři týdny, převážně a velmi netradičně hodně brzy ráno, během své asi čtyřicetiminutové cesty do práce, kdy její druhou, pěší čá Více