Britským klasikům SATAN se úspěch vždy vyhýbal velkým obloukem, ačkoliv kapela ve svém středu už od osmdesátých let držela velmi zručné muzikanty a měla ambice prorazit do vyšších výkonnostních lig. Novinka zkušeného kvintetu z Newcastlu je vlastně odhalením, proč se velký průlom nad řekou Tyne v případě této pětice nikdy nekonal. Materiál v rámci skladatelské, instrumentální a vokální roviny je totiž vážně dobrý, dokonce bych řekl, že za jistých podmínek by se z „Cruel Magic“ mohla stát opravdu velká heavymetalová deska, ty důvody, proč se tak nik Více

A protože jsme si včera splnili filmovým příspěvkem zásobu death-metalových článků na měsíc dopředu, můžeme si v klidu věnovat tématu, který nás zajímá především - tedy rockové muzice. I když to povídání nebude mnohdy pozitivní a optimistické, neboť se nám švédští borečkové postupem doby jaksi transformovali do uniformní, jakoby rebelantské a třeskutě nepřekvapivé instituce. Takže jak začít? Byly doby, kdy jsem HARDCORE SUPERSTAR považoval za velmi svěží vánek v oblasti punk rocku, hair metalu a rock´n´rollu obecně, ale dnes se situace Více

Počátkem letošního roku zachvátila mojí posluchačkou kulturu opětovná, intenzivní posedlost djentová, jež po sobě zanechala jeden příjemný objev v podobě dánské formace VOLA. Tato svoji kroniku začala psát v roce 2006 a současný kytarista a zpěvák Asger Mygind tam vzpomíná na legendy OPETH a PORCUPINE TREE, které v něm zasely semínko muzikanta klíčící ve sklepě rodičů, jeho první zkušebně na kodaňském předměstí, kde začal jamovat s podobně naladěnými spolužáky ze střední školy. Svého času pětice nadšenců na své hudební dráze nijak nespěchala, přes epíčka Více

Album, které je mnohými považované za monstrózní restart těch starých dobrých halucinačních MONSTER MAGNET. Vlastně přišlo v době, když už možná dost lidí Wyndorfovu klopýtající sebranku odepisovalo a čekalo, že ta již bude sázet jen a pouze údržbové desky bez potenciálu někým snad ještě někdy důrazně zacloumat. Jenže jak se ukázalo, tak album „Mastermind“, a vlastně i následující deska „Last Patrol“, odhalilo zcela něco jiného. Desperáti z New Jersey překypovaly žhavým materiálem a dost dlouho kumulovanou vnitřní energií o síle atomové Více

Když jsem před rokem objevil debut „Corroding Dreams“ od pražského projektu FACE THE DAY, měl jsem po hodně dlouhé době pocit, že jsem natrefil na skutečně zajímavý úkaz na tuzemské rockové scéně. Očekávání následovníka byla tudíž obrovská a druhé album „Stuck In The Present“, vydané právě v těchto dnech, potvrzuje neobyčejnost formace, která ačkoliv svým naturelem může být řazena do progresivního ranku rockové hudby, neschází muzikantům schopnost složit chytlavé písničky, jaké se dokáží v hlavě posluchače dlouhodobě zahnízdit. Materiál odha Více

Při utřepávání informací pro následující řádky se znenadání objevily jisté souvislosti, jejichž podstata do mě byla, před více něž dvaceti lety, vštěpována na přednáškách psychologie. Tehdy čerstvý mladý muž jsem dost dobře nechápal, jak na životně vyrovnaného jedince může dopadnout nějaká krize středního věku, která se, dle vědeckých análů, hojně vyskytuje kolem věkové hranice čtyřiceti let. A protože jsem tento horizont už překročil, tak vím, jak bleskově se osvěží dávno nabyté vědomosti při konfrontaci s neúprosnou realitou, neboť i teď, za poslední roky už p Více

Zatímco se, pár let nazpátek, nejmenovaní představitelé tuzemského ovocného metalu na sebe různě durdili, předháněli v aktivitách a získávání pozornosti, brněnský TITANIC stranou většího zájmu metalových médií ve sklepě posiloval, trénoval a posléze připravil konečně svou zbrusu novou řadovku „Soumrak titánů“. Přestože se cesta k nahrávce ukázala trnitější, než jak by se mohlo na první poslech zdát, je nutné dodat, že album má po zvukové stránce parametry současných heavymetalových produkcí a popírá teorii o tom, že staré psy nelze novým kouskům Více

Čekaly se věci, které snad nebylo možné naplnit ani kapelou opulentnější než IRON MAIDEN, vražednější než SLAYER a umělečtější než OPETH, ovšem pomořanští BEHEMOTH nejsou žádnými ďáblovými vyslanci, byť si na mocichtivé vládce metalového universa velmi rádi hrají, stejně jako jim to jejich posluchači tak rádi baští. Nergal a spol. jsou cílevědomými muzikanty a svým způsobem i obyčejnými lidmi, kteří se, tak nějak souhlasně s hladkým průběhem všech pramínků rozhýbávajících metalový byznys, prostě nebrání navýšené míře pozornosti a pro svou kariéru Více

Dvanácté studiové album Britů THE PINEAPPLE THIEF bralo inspirace z čím dál tím aktuálnějších sociálních fenoménů, jakými jsou prostituování se soukromím, v mediích bující narcisizmus a nenávist, neschopnost naslouchat druhým, odcizování se. „Dissolution“ však nenabízí žádné odpovědi, nikoho neodsuzuje ani neagituje, spíše si osvojuje roli charismatického hudebního průvodce k pocitům, jež zmiňovaná témata vyvolávají. Navzdory svému názvu se album nesnaží předkládat žádné fatální prog-rockové kompozice. Jeho kouzlo naopak spočívá v prosté střídm Více

Vyřkni Jihlava a ozvěnou se ti vrátí HRDINOVÉ NOVÉ FRONTY, případně „následné“ XIII. STOLETÍ. Případně – abychom zalovili ještě do temnějších vod, katakomb a labyrintů - skvostný dark ambientní projekt TÁBOR RADOSTI. A pak hrstka zábavovek, případně hip-hopoví PIO SQUAD. Něco nám ale v tom výčtu chybí. Svého času totiž na jihlavsku působila skupina PARRICIDE, která se už od počátku své bohužel nepříliš dlouhé kariéry zhlédla v technickém, promakaném a skvěle zahraném death metalu.PARRICIDE vznikli v roce 1993, o tři roky později nahráli ve studiu Hacie Více