Zvláštní, před dvěma lety, v době vydání debutové desky„Psychotic Symphony“, jsem měl neodvratitelný pocit, že v případě amerického all stars metal bandu SONS OF APOLLO jde nejspíše o jednorázový projekt. Víc než jednu desku jsem od nich nečekal, jakkoliv byla prvotina kvalitní. O to více jsem příjemně překvapen dnes. Neboť pokračování srovnatelně nabušenou dvojkou „MMXX“ se stalo skutečností. V oblasti progresivního metalu patří tento kvintet spíše k snadněji poslouchatelným, vcelku srozumitelným a přímočařejším bandům, v jejichž hudbě se často Více

Po smrti syna Karaca truchlil Robert Plant čtrnáct měsíců, aniž by kapela za tu dobu vykazovala byť jen sebemenší aktivitu. Na podzim roku 1978 však byla hibernace ukončena. Tou dobou přišla zajímavá nabídka ze Stockholmu. Skupina ABBA totiž měla zájem poskytnout ve svých špičkově vybavených Polar studiích azyl k nahrávání právě LED ZEPPELIN. Britové samozřejmě věděli, kdo již pár let vládne všem popovým hitparádám a evropským žebříčkům a tuhle švédskou čtveřici sice považovali za kýč, ovšem kvalitně vyprodukovaný kýč. Návrh samozř Více

RAGE už natočili tolik alb, že jsem byl málem líný je spočítat a rozhodně přepočítávat. Takže, co přináší na svém, zřejmě již čtyřiadvacátém albu? Oproti odmítanému „Reflection Of A Shadow“ a některým dalším minimální snahu o progresi, méně stínů v duši než na „Black In Mind“, naštěstí jen symbolickou orchestraci, i když „Třináctka“ byla fajn, a méně zábavné exhibice než kupř. na „Soundchaser“. Pominu-li klasická osmdesátková alba, vynechal jsem ještě jednu zásadní etapu. Že by éru ostrých hymen z „Trapped“ či „The Missing Link“? Spojovat novinkové album s u Více

Muzika VANESSY se neposlouchá, ta dokonale vysírá! Jejich songy si asi stěží budete pouštět, když máte chuť si u moučníku a čaje zpříjemnit nedělní odpoledne. Sortě těchhle týpků řada lidí pochlebuje a stále dokola připomíná jejich kultovní status. I když něco podobného nelze popřít, po pravdě je jen velmi málo těch, kterým jejich produkce lahodí. Tahle kapela nebyla stvořena pro umocnění celospolečenského veselí, ale jako dokonalý vysavač serotoninu. Jedovatá VANESSA svými songy rozhodně nevybízí k příjemným pocitům, takže leckterý náchylnější Více

V létě 1975 se mraky nad nejslavnější hardrockovou kapelou světa začaly pozvolna stahovat a události se začaly poprvé v jejich kariéře ubírat ne zrovna ideálním směrem. Jakoby za tím vším, co kapelu čekalo, stál nezvratný osud, který spěl navzdory talentu všech čtyř muzikantů, jejich semknutosti a celosvětové popularitě, ke svému naplnění. Ačkoliv měli LED ZEPPELIN tehdy nasmlouvány koncerty na více než půlroku dopředu (na dva koncerty v Paříži bylo dohromady prodáno rekordních 115.000 lístků, podzimní americké t Více

Pokaždé, když se někdo zmíní o dobrých textech, vybaví se mi PRVNÍ HOŘE, jejichž poslední album leží už přes rok v pohotovosti u mého přehrávače. Koupě stále ještě aktuální sólovky jejich frontmana, jinak všestranného umělce, Milana Urzy byla tedy nasnadě. Jakkoliv mělo jít o album bez tvrdých kytar, obavu jsem měl maximálně z toho, že Milan nepodrobí své tvůrčí pnutí žádoucí reflexi, a z hlediska interpretačního si tudíž naloží až příliš. K ničemu takovému naštěstí nedošlo, takže už nějaký ten týden poslouchám výborné folkové album s příjemnými přesah Více

Souběžně s naplněním pětialbové smlouvy s Atlantic Records založili členové LED ZEPPELIN spolu s manažerem Peterem Grantem vlastní malou vydavatelskou stáj, tak aby měly všechny své další nahrávky pod naprostou kontrolou. Vydavatelství bylo pojmenováno Swan Song a kromě slavné čtveřice pod něj spadalo ještě několik dobových interpretů, za všechny zmíním například v roce 1974 debutující hardrockery BAD COMPANY v čele se zpěvákem Paulem Rodgersem (dříve FREE). Ti se zakrátko stali rovněž úspěšnou kapelou. Dřívější chlebodárci Více

Drsných, špinavých, syrových nahrávek se v nezávislém metalovém undergroundu objevuje neustále dost. Pravdou ovšem je, že zdaleka už ne tolik jich má dostatečnou kvalitu na to, aby dokázalo konkurovat lety prověřeným a zavedeným značkám. Občas se však i na sklepní DYI scéně objeví kvalitní věc, která překvapí, a za jednu takovou považuji „Involuntary Action“, druhou to dlouhohrající fošnu Izraelských DUKATALON. Kapela pocházející z exotické destinace Tel Aviv splňuje dokonale parametry neznámé, amatérské formace a její projev působí velmi syrově a temn Více

WILDERUN na svém třetím albu umělecky vyrostli. Nevím, zda se již ocitli na svém vrcholu, resp. na novém začátku, určitě však dosáhli úrovně, jejíž „údržba“ by mohla být stejně stresující a náročná jako získání a udržení michelinské hvězdičky. Samozřejmě, vždy existuje nějaký ten prostor pro zlepšení, Evan a spol. mohou např. přijít s ještě krásnějšími melodiemi, což by jim umožnilo ubrat na pompě, dovedně maskující menší počet skutečně silných nápadů. Jenže aktuálně se nacházejí ve skvělé formě a dokáží se bez větších obtíží postarat o to, aby se méně nosné, Více

Předběžně upřesním situaci: „Zabi ma!“ je první deskou ČAD, kterou jsem si kdy pouštěl, zároveň jde o článek, který je zveřejněn 13.1.2020, v den sedmého výročí spuštění těchto stránek. Snad mne tedy sám o sobě nezabije. Důvodem mé chvilkové zvědavosti po hudbě trojice ze západního Slovenska byl samozřejmě účelový hype ze strany určitých chytrolínů (Louis z MP je fajn i s jeho 10/10, mám však na mysli jiné figurky), kteří dokázali kapelu v posledních letech vychválit takovým způsobem, až by si leckdo „nepevný“ Více