V roce 1997 pokračovali neohroženě floridští SAVATAGE ve své velké jízdě napříč devadesátými lety a přišli s dalším konceptuálním milníkem, jenž skloubil osvědčené metalové prostředky s lehce orchestrálními. Další jejich dílo bylo poháněno nadlidskou skladatelskou vůlí Jona Olivy a jeho věrného kolegy a producenta Paula O´Neilla a rovněž jejich potřebou zhotovení dalšího dokonalého uměleckého artefaktu. Fanoušci se tak dočkali mimořádného a do nejmenšího detailu promakaného koncepčního alba. To šlo brzy směle zařadit vedle kteréhokoliv z p Více

Na albu „Mestarin Kynsi“ je nejlepší, jak je geniální ve své jednoduchosti. ORANSSI PAZUZU vytvořili z cyklických basových rytmů, tajemných samplů a kytarového vybrnkávání velmi efektní mix, který ještě doplněn black metalovým skřehotáním působí nadmíru originálně. Instrumentálně se neděje nic náročného ani složitého, po umělecké stránce jde však o velmi zajímavou záležitost, která navíc do uší zalézá překvapivě snadno. Finové jsou od svých začátků řazeni do kategorie black metal, pravdou ovšem je, že k čisté formě žánru měli vždy daleko. Přes Více

Zaoceánští kovbojové z Nashvillu GIANT nikdy nepatřili k našminkovanému mainstreamu prohánějícímu se ulicemi Los Angeles v průběhu let osmdesátých. Přesto, že na hudební půdu vstoupili prostřednictvím studiového debutu až na konci této epochy a zkraje let devadesátých dokázali, sic ne už tak úspěšně (doba se měnila příliš překotně), avšak kvalitou skladatelskou rozhodně navázat deskou druhou, není jejich jméno skloňováno tak často, jako jména jiných, o dost méně zdatných hudebníků a jak by si jejich instrumentální renomé zasloužilo.Po prvním rozpadu už nedok Více

V roce 1995 se Jon Oliva a Paul O´Neill nadechli k dalšímu velmi ambicióznímu kroku, kterým bylo koncepční album zasazené do bosenského Sarajeva v časech občanské války v tehdy bouřící a zároveň se rozpadající Jugoslávii. Deska neměla nést jen stopy příznačné pro skladatelský rukopis tahounů SAVATAGE a jejich nesporné umělecké kvality, ale nést a zdůrazňovat myšlenku na nesmyslnost všech válečných konfliktů. Jen krátce před tímto albem pracovně rozjetý Jon realizoval také debutovou desku se svým projektem DOCTOR BUTCHER, kde šel, co se vyznění Více

Kapelu HEIR APPARENT založil v roce 1984 v americkém Seattlu kytarista Terry Gorle. Spolu s ním pak ještě: zpěvák Paul Davidson, basista Derek Peace a bubeník Jim Kovach. Po natáčení dema odchází Jim Kovach a je nahrazen Raymondem Blackem. V této sestavě skupina vydává své první celovečerní studiové album na značce Black Dragon Records pojmenované „Graceful Inheritance“ roku 1986, které si zakrátko vyslouží status kultovní. V německém časopisu Best of Rock and Metal skončilo na pozici 188 z pěti sta alb všech dob. V roce 1987 byl hlavní zpěvák Paul Davidson Více

Když se řekne progresivní metal, vybaví se fandům žánru především DREAM THEATER a někteří jejich souputníci či následovníci. Dotyčným však programově nešlo o vývojový posun, nýbrž o artověji pojatou metalovou jízdu. Pokud se budu držet přívlastku „progresivní“ striktněji, aktuálně mě napadají jména spjatá převážně s death a black metalem. Na dnes docela populární absorpci postupů MESHUGGAH koketujících s popem zas tak moc progresivního není. Zmínění DREAM THEATER využívali hutných, ostře rytmizovaných riffů k fúzím s hladkými popovými melodiemi nejpozději na „ Více

Nizozemský kytarista Adrian Vandenberg je do dnes mnohým příznivcům hard rocku nejvíce znám díky svému členství v sestavě legendárních WHITESNAKE. Koncem roku 1987 si jej totiž David Coverdale vybral, když se ve zlém rozešel s Johnem Sykesem. Adrian se tehdy ukázal jako vynikající hráč s duší přirozeného vůdce, který v kytarovém tandemu s mladým Vivianem Campbellem odjezdil turné k do té doby nejpompéznějšímu albu „1987“ a měl tak pro další působení v kapele cestu otevřenou. V té době již čerpal ze zkušeností, jenž pár let před tím nabyl se svo Více

Kapela MANIC EDEN patří mezi vytříbené chuťovčičky z blues-rockového jídelníčku, kterou by neměl správný hudební strávník vynechávat. I když se zapsala coby krátkodobý projekt, jež stihl vydat pouze jedno jediné eponymní album. Avšak právě kvalita materiálu do něj přenesená snese ty nejpřísnější měřítka stran rockové a blues-rockové produkce přelomu let osmdesátých a devadesátých. Pro mnohé jde o zcela neznámý, před hudebním světem utajený poklad, který ovšem stojí za to prozkoumat. A to nejen za předpokladu, že máte rádi stylově nejblíže spřízněné Více

V římské mytologii se slovem Strigoi označovaly problematické duše zesnulých, které kdosi spatřil, kterak za úplňku vylézají z hrobů a dokáží na sebe brát zvířecí podobu. Tyto nemrtvá zjevení udržovali svou vitalitu, když sáli ze svých nočních obětí krev. V novověku to byl spisovatel Bram Stoker, kdo s příchutí romantismu interpretoval podobu takového Strigoie ve svém slavném románu Dracula, do dnes asi nejslavnějšího knižního bestselleru zabývajícího se vampyrismem. Strigoi je tedy upír. Navíc docela hezké  a zajímavé jméno pro metalovou kapelu. O Více

Energická metalcore parta AUGUST BURNS RED z americké Pennsylvánie se na scéně pohybuje přibližně patnáct let a za tu dobu stihla úctyhodných devět alb. Jezdí pravidelně světová turné a objevuje se i na větších festivalech, což všechno dohromady znamená obdivuhodný kus práce a zvýrazněné jméno jak v Americe, tak v Evropě. Bohužel smutná stránka věci je, že byť je kapela aktivní a zcela evidentně maká, tak se hudebně za ty roky nikam neposunula. Poslechnete-li si alba „Constellations“ (2009), „Leveler“ (2011) a třeba „Phantom Více