THE VIRGINMARYS sleduji od jejich debutu (předtím měli pár EP) „King of Conflict“ z roku 2013. Moderní, relativně přímočarý, alternativní rock, který si zakládal na svém ukotvení na nezávislé scéně. Takže melodický ano, ale ne prvoplánově popový. Zvuk zašpiněný tu trochu garážovým rockem, tam trochu punk rockem. Zpěv často přecházející až do řevu. Ideální klubová kapela. Stihli vydat ještě další dvě alba „Divides“ a „Northern Sun Sessions“, a pak se po nich slehla země. Kapely vznikají, kapely zanikají, co naděláš. V roce 2022 sice vydali EP „Dev Více

Indie rocker vyrazil na metalový koncert. První předkapela v něm vyvolala hrůzu už jen podle popisu, tak jí rovnou vynechal. Na druhou si troufnul, ale po třech písních to psychicky neunesl a zatroubil na ústup. Ale hlavní hvězda večera mu naservírovala přesně to, co čekal, plus ještě i něco navíc. ALCEST jsem objevil relativně nedávno a ještě jsem ani neprošel celou jejich diskografii. Uhranuli mě ale zejména velice specifickým zvukem a stylem, kombinujícím metalové a shoegaze prvky v atmosféricky povznášející, a možná až lehce psychedelické formě Více

Ve stejný den, kdy do žižkovské Akropole zavítali THE DEAD DAISIES, se na druhé straně Prahy konal jiný zajímavý koncert. Při zjištění termínové shody mě překvapilo, že pro mě v tu dobu neznámá dánská kapela míří do sálu pro 1000 lidí, zatímco kopretiny „jen“ do 700kové Akropole. A vzbudilo to u mne zvědavost, která se následně promítla v naposlouchávání muziky od chlapců z Kodaně a i v následnou návštěvu jejich (povedeného) koncertu. Nebyla to velká práce. VOLA má za sebou čtyři desky, z nichž první vyšla v roce Více

Motto: Možná jste tam měli zajít také.Pondělí není ideálním dnem pro pořádání koncertů. Pro kapelu s aktuálním potenciálem 500 až 3000 návštěvníků (soukromý odhad) byl tudíž Lucerna Music Bar logickou volbou. Příjemně naplněný prostor v centru Prahy musel nakonec uspokojit i hlavní hvězdy večera, a pokud ne, nedaly to na sobě poznat. Jejich vystoupení bylo totiž stoprocentní, proto mu nechybělo ani ono lidské a sdílené, a proto také musel být ten večer spokojen každý, kdo na ně zamířil. Ve svém reportu se pokusím blíže osvětlit, proč mezi ně počítám i se Více

Sekurity v SaSaZu, toť šlachovití bojovníci z klece s vymlácenýma palicema! Zrovna jeden, který se do mě po skončení navážel, to byl teda extra materiál. A že se jich tam rojilo. Dovnitř se pouštělo jedním vstupem na etapy, kdy vždy pustili jen část čekajících směrem ke vchodu, pak zahulákali, že už dost, napnuli pásku a dav se musel zastavit a jen přihlížel šacovačce oněch vyvolených, co už prošli. Šatna taky stála za zmínku: 50,-Kč za ks (bunda, kabát), ale za tašku přes rameno už chtěli 100,-Kč, což jsem nepochopil. Dál se pak šlo tma Více

V pražském Paláci Akropolis došlo k připomínce starých dobrých hardrockových časů v podání formace THE DEAD DAISIES, skrze jejíž aktivity si australský kytarista, podnikatel a milionář David Lowy plní své muzikantské sny a obklopen žoldáky jde na zteč s pozorností rockerů napříč kontinenty. Už přes dekádu do jejích řad totiž Lowy zve persony z popředních hardrockových kapel minulosti, realizuje s nimi docela solidní alba a hlavně objíždí svět na dlouhých koncertních štacích. O tom, že je tento vcelku neoriginální projek Více

K DREAM THEATER mám dlouhý vztah a jde o takové komplikované a přerušované manželství. Poprvé jsem se k nim myslím dostal po recenzi legendárního nestora české novinářské rock/metalové scény Jana Petrička na desku „Awake“ z roku 1994. Ani už si nepamatuju, jestli byla kladná, nebo záporná (sepsul to opravdu příšerně, pozn.Stray). Každopádně jsem si desku někde stočil na kazetu a pak se dlouho snažil, aby se mi líbila. Nikdy se mi to nepodařilo. Žral jsem tehdy superrychlé kytaristy i osmiruké bubeníky, a tak mi sice učarovala t Více

Čtvrteční, páteční a sobotní večer jsem postupně strávil ve Fortuna Areně v pražských Holešovicích, kde zahrály některá z největších jmen současného metalu. A ten poslední večer byl jednoznačně nejlepší. Ne kvalitou předváděné hudby, ta byla ve všech případech srovnatelná, ale nasazením a schopností bavit v případě vystupujících kapel, a naopak nadšením pak u publika, které jim tu energii několikanásobně vrátilo. Sobotní večer byl také jediným, kdy jsem nevyrazil do Holešovic sám. Šla se mnou šestnáctiletá dcera kolegyně Róza, kte Více

Druhý den neoficiálního třídenního pražského podzimního Masters of Rock byl nabit těmi nejzvučnějšími jmény. Své sety tu přehrála trojice legend švédského melodeathu – ARCH ENEMY, IN FLAMES a SOILWORK. Přičemž melodeath můžeme napsat v uvozovkách, protože každá z těch tří kapel se za těch třicet let existence samozřejmě posunula.Pro SOILWORK mám slabost. V současnosti procházejí podle mě svým vůbec nejsilnějším tvůrčím obdobím představovaným počiny „A Whisp of the Atlantic“ (2020) a „Övergivenheten“ (2022), což jsou obě skvělé desky, druh Více

Ne, v Praze se letos nekonal speciální ročník zimního Masters of Rock, ale skoro to tak vypadalo. Dostaveníčko si tu totiž tři dny po sobě na stejném místě daly kapely, které jsou pravidelnými hosty festivalů a koncertů pořádaných Pragokoncertem – WITHIN TEMPTATION, ARCH ENEMY, SOILWORK, WIND ROSE, HAMMERFALL nebo POWERWOLF. Doplněno o IN FLAMES se tři dny za sebou holešovická Sportovní hala Fortuna otřásala těmi nejhvězdnějšími metalovými jmény, které zimní verzi populárního zlínského festivalu nechaly spolehlivě za sebou. Pro mě se Více