Jsi depešák nebo metalista? Tuhle existenciální otázku jsem dostal v druhé půlce osmdesátých let o prázdninách na vesnici u babičky od kluků z naší party z ulice. Byly o pár let starší, už objevovali muziku, kapely, styly. Díky nim jsem DEPECHE MODE registroval, co je to metal jsem měl jen velice mlhavou představu. Takže jsem se stal depešákem.Když si to zpětně promítám, měl jsem v podstatě štěstí. V období svého hudebního formování jsem zažil zlatá léta DEPECHE MODE. Pro mě osobně je to období mezi alby „Music For the Masses“ až „Ultra“, s přesa Více

Páteční večer v Kasárnách Karlín byl svátkem progresivního metalu v jeho nejrůznějších podobách, kdy návštěvníci koncertu dostali rovnou čtyři porce, dva předkrmy a dva hlavní chody. Headlineři PERSEFONE a HYPNO5E u nás už několikrát byli, pro STELLAR CIRCUITS a LAMPR3A to byla česká premiéra. Bydlet v Praze na Žižkově má koncertně velké výhody, a tak to mám pár minut po svých do Fora Karlín, Akropole, Stormu i Kasáren Karlín. Poslední jmenovaný je menší klub nedaleko Florence a jde o neformální prostor v areálu klasicistní budovy z 19. století. Více

Britští alternativní rockeři BLACK FOXXES se po několika letech vrátili do Prahy v rámci turné k novému albu, které sice ještě nestihli vydat, ale stejně jsem na ně byl zvědavý. Měl jsem čas, akce se navíc konala v malém klubu za relativně mrzký peníz. Prostě samá pozitiva a sociální jistoty. BLACK FOXXES sleduji od jejich druhého alba „Reiði“- není to překlep, je to výraz pro „hněv“ v islandském jazyce. Jestli se ptáte, jestli to má nějaký hlubší význam, nebo je to jen módní výstřelek, tak A je správně. Zpěvák Mark Holley&nbs Více

Večer plný upřímného nadšenectví z metalové hudby a její dravosti, tak by se dal vystihnout sobotní koncert uvnitř pražského Paláce Akropolis. Sál byl několik dní před akcí do posledního místa vyprodán a ti, kdo měli to štěstí se dostat dovnitř, si museli zdejší akci plně užít. V rámci klubového prostředí totiž původní metalová muzika stále táhne a soudě dle výstupů zdejších účinkujících, tak i neuvěřitelně šlape. Trojici ABBATH, TOXIC HOLOCAUST a HELLRIPPER tak v pohodě můžu nazvat atraktivní sestavou, kde byl každý band během výstupu Více

Nebyl jsem ten večer v úplně ideální formě. V pět hodin ráno vstávání, v šest hodin Pendolinem pracovně do Ostravy a pak rychle zpátky, abych to všechno stihnul. Moc se mi po tomhle výletu nechtělo jít někam křepčit do pozdních večerních hodin, spíš zalehnout a spát. Jelikož se ale moje obvyklá předkoncertní nálada vyznačuje takřka vždy úvahami: „Opravdu tam musím?“, tak jsem zvyklý tuhle lenoru překonávat. Vysvlékl jsem se tedy z korporátního obleku a poslušně mašíroval do žižkovského kopce. A jako obvykle jsem byl moc rád, že jsem šel. Koncert se p Více

Další mimořádný koncert z cyklu vystoupení Pražských komorních sólistů (PKS). Už jde v podstatě o rutinu. Pokud si je vyrazíte poslechnout, odcházíte naplněni krásou – po okraj. Radek Baborák mě pomalu přesvědčuje o tom, že je stejně dobrý hornista jako dirigent. A vězte, že uvedeným srovnáním posouvám roli dirigenta na úroveň, na které se už moc hudebníků nepohybuje. Baborák od roku 2013 píše novou éru PKS a navazuje na nejlepší tradici souboru. Tvrdě pracuje. Utváří, tmelí a reprezentuje jeho současnou tvář i potenciál. Nabízí příběh nabitý Více

V průběhu prosince jsem zašel do Divadla Pod Lampou na několik koncertních akcí. Mé letmé názory na zde vystupující soubory, konkrétně na ona shlédnutá vystoupení, si tak můžete přečíst v tomto souhrném článku, který tak zahajuje dvanáctou sezónu fungování webu. Všech šest zmíněných kapel mělo něco do sebe, žádná rozhodně nebyla průserová, byť některé mne stylově z podstaty sedly více, jiné méně, ale to je vlastně normální... JAMARON - Plzeň, Divadlo Pod Lampou, 14.prosince 2023 Kapelu jsem letmo znal již zhrub Více

Nejprve si neodpustím takové zamyšlení. Týká se stanovování harmonogramů evropských turné známých kapel. Už mě nikdo nevymluví, že existuje něco jako dělení mezi preferované země a země okrajové. Koncertům u těch prvních jsou často rezervovány dny jako čtvrtek, pátek či sobota, kdežto u těch druhých nezbývá často pořadatelům z těchto zemí nic jiného, než sahat po nedělních či pondělních termínech. Je totiž až příliš koncertů konajících se v neděli či v pondělí v České republice. V tomto jsme pořád ještě druhořadou zemí. Něco jinéh Více

Na tenhle koncert jsem se těšil dlouho. Ne kvůli hlavním hvězdám INSOMNIUM, ale kvůli druhé kapele IN MOURNING. Tahle pětice Švédů z Vansbro má za sebou šest desek, ale koncertují pomálu i doma, natož aby zavítali do našich končin. Byli u nás zatím jen jednou, na Brutal Assaultu v roce 2014, takže jejich listopadová zastávka v pražské Akropoli pro ně byla vůbec českou premiérou v rámci běžného turné. Je to škoda, protože sobotní večer potvrdil, že fanoušky u nás tihle progresivisté mají. Původně jsem doufal, že budou co-headlinery a set si s INSOMN Více

Původně jsem na tomhle koncertě neměl vůbec být. SÓLSTAFIR jsem nikdy neposlouchal a LOST SOCIETY neznám vůbec. AMORPHIS mám rád, ale viděl jsem je ve Zlíně přesně před rokem a nebylo to nic moc. Hudebně to bylo v pořádku a výborně zahrané i nazvučené a se skvělou vizuální stránkou, ale kapela to celé tak nějak odzívala, diváků si moc nevšímala a hravě je smázli jak velmi uvolnění a dobře naladění DARK TRANQUILITY, kteří hráli před nimi, tak ELUVEITIE, co následovali po nich. Říkal jsem si – příště na ně sice půjdu, ale až zas pěkně po čase přijedou do P Více