Vyprávět o jednom z nejoriginálnějších hlasů art/prog rockové scény nebudu. Biografickými materiály o Jonu Andersonovi totiž internet přetéká. Začneme až v roce 2016, ve kterém vyšlo dosud jediné album projektu Anderson/Stolt. Jednalo se totiž o Jonův velkolepý návrat k hudbě, kterou většina jeho fanoušků miluje nejvíce. Dotyčný je znovu dojal a vyslal tam, kam se s YES už dost dlouho nepodívali a zřejmě již ani nepodívají. Přestože chemie mezi oběma zmíněnými protagonisty zafungovala náramně, k další spolupráci bohužel již nedošlo, což mě osobně dost zabolelo. Více

Jednou z nejzajímavějších irských kapel posledních let jsou určitě FONTAINES D.C.. Za deset let existence a pět let od vydání debutu stihli vydat dohromady čtyři alba, posbírat nespočet hudebních ocenění a stát se respektovanou veličinou a miláčky kritiků i fanoušků nejen doma v Irsku, ale silnou pozici mají i v Británii a dokonce i za velkou mlákou. Aktuální počin sbírá opět hodně pochvalné recenze, takže jestli to nakonec já budu vidět trochu jinak, chyba je jako obvykle ve mně.Pětice hudebníků s typicky irskými jmény Grian Chatten (zpěv), Conor Curley (ky Více

Vzhledem ke zjištění, že můj někdejší (zhruba zpřed dvaceti let) učitel angličtiny je zakládajícím členem a dlouhodobou součástí tuzemské thrashmetalové kapely LAID TO WASTE, jsem již před časem usoudil, že, v souvislosti s vydáním jejich aktuální desky „Trauma“, padne volba na uskutečnění rozhovoru právě na něho. Díky jeho někdejšímu přestěhování z Plzně do Prahy, jsme neměli moc šancí se v posledních deseti letech potkávat, nicméně vždy když jsem na něj narazil, měli jsme si co říct. Má nedávná účast na koncertě O Více

Irská skupina THIN LIZZY vznikla v erupci rockového kvasu na samotném sklonku šedesátých let coby parta velmi mladých hudebníků ovlivněných folkem, rockem i blues. V té době však nic nenasvědčovalo faktu, jak velký začne o pár let později psát příběh v dějinách moderní rockové hudby a že se její frontman Phil Lynott, syn brazilsko-irských rodičů, posléze stane v zemi zelených pastvin v podstatě opěvovaným národním hrdinou, řazeným ještě dnes na úroveň členům celosvětově proslulé kapely U2. Cesta štíhlého rocker Více

„Dělat emo po třicítce konečně dává smysl“. Velká pravda, kterou kapela ESAZLESA komentuje vydání svého druhého plnohodnotného alba. Sedm let od prvotiny znamená v životě člověka, potažmo kapely, celkem dlouhou dobu. V podstatě můžeme říct, že se dnes jedná o úplně jinou kapelu, i když personálně se změna omezila jen na jednoho člena. Západočeská hudební scéna mě baví hodně. A v rámci ní pak ještě specificky vyniká město Cheb. ESGMEQ nebo POVODÍ OHŘE jsou jména silně zakořeněná na alternativní kytarové scéně, nebojím se říct, že už s téměř lege Více

…A taková to byla na počátku zajímavá kapela. Nyní jsem z té distingované gotiky spíše rozpačitý. Neříkám, že se zde nenajdou povedené songy, ovšem rovněž díky spoustě vaty na novém albu „Never, Neverland“ nenacházím dřívější pnutí, s jakým mne oregonská kapela před lety upoutala a strhla. Bylo to především v časech debutu „Mana“ a to ještě pod předchozím názvem IDLE HANDS.   IDLE HANDS si posléze změnili jméno na o nic nápaditější UNTO OTHERS a pozvolna se začali stávat konformními. Sice moc nechápu, proč s Více

Současné působení před dekádou navrátivších se britských veteránů SATAN na metalové scéně je hodné obdivu. Řeklo by se parta šedesátníků, ale v jejich případě ta oddanost srdeční muzice a celkové podřízení se společnému výsledku udivuje již od comebacku s albem „Life Sentence“. Tihle Angláni vlastně nehledí na komerční aspekt věci, spolu prostě rádi tvoří, vždy dodají vypiplané heavymetalové album, navíc jej dokáží i koncertně podpořit a ještě si užít tu radost ze společné práce. Šťastná to parta.Od alba „Cruel Magic“ již jsou upsáni pod renomovan Více

Ve čtvrtek 19. září jsem zažil večer plný „tenkrát poprvé“. Poprvé jsem navštívil pražský klub Bike Jesus, a poprvé taky viděl naživo dvě kapely ze žánru „Post“, doplněného o další stylové přísady jako hard-core, emocore, screamo, metal, alternativní rock. Byl to klasický dvojkoncert, se slušnou návštěvností, s celkem dobrý zvukem, plný emocí a náporu na uši (už si vážně musím koupit ty špunty).Bike Jesus je relativně nový klub na ostrově Štvanice, s kapacitou dle jejich webovek zhruba 300 duší. Zvenčí to teda nevypadá vůbec vábně, spíš jako squat, posprej Více

Arizonští FLOTSAM AND JETSAM patří po skoro čtyřiceti letech od založení stále k těm žánrovým kapelám, které si ještě v současné době dokáží udržet vysokou kvalitu a relevanci na scéně. Jejich alba se vždy vykazovala vysokým potenciálem a v rámci zaoceánského speed/thrash metalu patřila k obohacujícím počinům a k žánrové špičce. Nicméně jejich jméno náleží rovněž do kategorie kapel nepříliš doceněných, protože si vždy užívali přízně spíše fajnšmekrů a stylových specialistů, povětšinou zaměřených na americký power/speed/thras Více

Festivaly jsou mrtvé, ať žijí klubové koncerty! Pro nás (nebo možná jen pro mě…), kteří už festivaly nenavštěvujeme, končí období půstu a začíná podzimní klubová sezona. A letos to vypadá na slušně nabušenou jízdu. Jako otvírák jsem zvolil návštěvníky z velké dálky, kteří na 100% potvrdili moje hudební preference. Jak jsem už několikrát na sebe prozradil, mám slabost pro australskou hudební scénu. Je pestrá, je zajímavá, má specifickou auru a vyzařuje z ní upřímná autenticita a radost z muziky. THE GROGANS jsem objevil až letos, a ve své na Více