Studiová tvorba MERCYFUL FATE dospěla na sklonku devadesátých let ke svému prozatímnímu konci a do té doby několik let velmi aktivní dánská kapela přerušila v tomto směru činnost. Shodou okolností se mají právě letos hudebníci v aktualizované sestavě znovu sejít za účelem pokračování svého kdysi pozastaveného heavymetalového příběhu. Jenže víme, jak to má nyní King Diamond s pravidelností svých aktivit. Nechme se tedy překvapit, co z toho nakonec vzejde. Nyní se však vraťme do roku 1999.   Zastávám ten názor, že „9 Více

Každý je zná, ale málokdo je intenzivně poslouchá. Ano, i to někdy patří ke statutu legendy. Nikdy nedělali jednoduchou muziku. „Easy listening“ to není ani na těch nejpřístupnějších albech, které si postupně představíme. A ty ostatní jsou pak už jen těžší, náladovější, komplikovanější, a některé u mě skončily až ve škatulce „neposlouchatelné“. A přesto je mám vážně rád. Jestli nedávno představení PIXIES zapalovali alternativní revoluci z devadesátých let, pak SONIC YOUTH aktivně foukali do ohně aby plameny vyšlehly co nejvýš.Zakládající trojic Více

„Parom vezmi diskotéky, my máme terchovskú muziku!“ Letošní koncertní sezonu jsem odstartoval netradičně v sobotu. Netradičně myslím kvůli místu. V Lucerna Music Baru jsou pátky a soboty obvykle rezervované pro trsání, ale každé pravidlo má svojí výjimku. Legendární slovenská, dnes už by se dalo říct poprocková, kapela VIDIEK po dlouhé době navštívila Prahu. A protože jsem je přes 20 let naživo neviděl, lístek jsem kupoval už na podzim 2024, hned jak byl koncert oznámen. A taky jsem se obával, že budou rychle fuč a vyprodají se obratem. To se sice nesta Více

CHOROBOPOP je zvláštní úkaz. Ten název jsem loni zaznamenal v nějakém rozhovoru a hned si říkal, to je teda zajímavé pojmenování pro kapelu. To budou určitě nějací srandisté. A nejsou. Právě naopak. Poselství ukrytá v jejich textech jsou často smrtelně vážná a nutí nás k hlubšímu zamyšlení. Abychom si udělali lepší představu s kým a čím máme tu čest, začněme u dvou základních atributů kapely. Za první věkový průměr. Rožnovské trio nejsou žádní mladíčci. Zay, Keč a Ctib jsou muži v nejlepších letech. Prošli si už nějakými kapelami s tím, že CHOROBOPOP provo Více

Trvalo mi nějaký čas, než se mi začali INSOMNIUM opravdu líbit. Zpočátku mi přišli monotónní a považoval jsem je za takovou méně výraznou verzi AMORPHIS. Postupně mě ale jejich kombinace melodičnosti, progresivnosti a brutality uchvátila a dnes jim dávám před jejich finskými bratry přednost. Průlomem pro mě bylo koncepční album „Winter´s Gate“ z roku 2016 o skupině Vikingů, kteří se vydávají hledat bájný ostrov na západ od Irska. Nominálně jde o jednu píseň v sedmi částech, fakticky o jakousi melo-deathmetalovou symfonickou báseň v Více

„Víte co je to pussy?“. Takto se ptal tehdejší prezident Zeman před deseti lety redaktora při jednom rozhovoru, když řešili ruskou anarcho-artovo-punkovou skupinu PUSSY RIOT. Jim se věnovat nebudeme, sice někdy poslouchám různé šílenosti, ale taky mám svoje hranice. Ale když mají svoje „pussy“ Rusové, musejí je samozřejmě mít i Amíci! A vyrostli jim ve Filadelfii v Pensylvánii.Kvartet vznikl před 15 lety a aktuální deska „I Got Heaven“ je už jejich čtvrtým plnohodnotným albem. Dostal jsem se k nim při „vyzobávání“ přehledů top alb za rok 2024, kde se několik Více

O nové kapele ostřílených göteborských brachů psal před pár lety kdekdo. Očekávali se staří dobří IN FLAMES, a přestože jsem vlně vzrušení napříč scénou rozuměl, ono „halo“ mě minulo, protože dotyčné, ač si je čas od času velmi rád poslechnu, mezi své srdcovky nepočítám. U druhého alba THE HALO EFFECT jsem si chtěl v prvé řadě odpočinout. Šlo mi o nenáročný poslech na úrovni garantované švédským studiovým umem a melodikou. Elementární tvrdost, hodně příjemných tónů v kytarách, kompoziční chytrost až vychytralost, precizní instrumentace a méně ostrých emocí z Více

Pro řadu lidí představuje album „Dead Again“ počátek jistého úpadku dánské heavymetalové legendy, neboť tahle hodinová deska zjevně nenaplnila očekávání a působila vcelku neprůchodně. Přesněji řečeno, byla opanována bezútěšností a natahovanými pasážemi bez chytlavých jisker. Najdou se však také jedinci, kteří v souvislosti s „Dead Again“ hovoří o skvělém progresivním díle, které je katalyzátorem řady vlastností, v rámci kterých se v metalové hudbě jako posluchači pohybují a čemu se svým progovým náhledem na žánr věří. Já samozřejm Více

Přiznávám. Krvavá flákota „Merciless“ je vážně prvním albem od BODY COUNT, kterému jsem dal šanci na domácí poslech. Tečka. O metalové kapele drsňácky se tvářícího Tracy Marrowa (užívajícího v hudebním průmyslu přezdívku Ice-T) jsem samozřejmě v devadesátých letech věděl, jenže jsem si jejich hudbu tehdy nepustil k tělu a vyhodnotil jako něco, co patří mezi hybné síly destrukce mých Hard N´Heavy oblíbenců. Tehdy čerstvě nastoupivší BODY COUNT nehráli v razantní proměně scény až tak klíčovou roli, ale prostě jen patřili Více

Prostě pech. Jak jinak to nazvat? Vydávat album v záři 1991 zřejmě nebylo úplně ideální rozhodnutí. Už na konci srpna vychází debut PEARL JAM, v září NIRVANA a RED HOT CHILLI PEPPERS, počátkem října pak SOUNDGARDEN. Alternativní revoluce vypukla! A bohužel PIXIES, kteří jí pomáhali rozdmýchat, se jí neúčastní. Jak se říká, revoluce požírá svoje děti. Třetí deska „Bossanova“ je přiblížila až k hranicím mainstreamu, ale nebylo jim dopřáno se do něj podívat. Můžou si za to možná trochu i sami.Další rok, další album. Pořád se jede naplno. Začátkem roku 199 Více