Vždycky mě potěší, když kapela, které jsem ať už v recenzi, či jen v duchu „vyslovil důvěru“:-), nahraje další silné album a zároveň se dokáže posunout. DONOR mě potěšili ve chvíli, kdy jsem na podobnou produkci neměl náladu a občasný absťák po „síle melodie“ řešil výhradně poslechem devadesátkových HELLOWEEN. Jejich třetí album „Jeviště snů“ představuje štědrou porci vynikající žánrové produkce s chytře pojatými decentními přesahy a příjemnými vokály Jožky Fritschky. Když se tedy naskytla možnost prohodit pár slov právě s ním, nebylo co řeši Více

Francie, alespoň pro mě, není synonymem pro kytarovou muziku. Samozřejmě je to blbost, v tak obrovské zemi musí taková scéna existovat, a to, že se málokomu podaří prosadit i za hranicemi, je možná škoda. Jedním z důkazů čilého života v této oblasti hudby je spousta živáků různých kytarových kapel právě z Paříže. Jedním z nich bylo třeba album „Hullabaloo“ z roku 2001 od MUSE. A právě MUSE jako jeden z hlavních zdrojů inspirace pro svojí muziku uvádí i alternativně rocková parta STORM ORCHESTRA z Paříže, která letos vydala druhé album „Get Více

Zrada. Zaprodání se komerci. Ztráta vlastní tváře. V podobném duchu reaguje undergroundová scéna na aktuální druhý řadový album kalifornských SCOWL. A já dodávám – díky bohu že to udělali! Ale začněme pěkně od začátku. Už dva roky zpět na mě na YT vyskočil jejich singl „Shot Down“ z tehdejšího EP „Psychic Dance Routine“ (2023), kde pohledná zpěvačka Kat Moss s vlasy zelenými jako dcera vodníka z Rusalky řvala a ječela jako pominutá do ostré hardcorové písničky. Někdy ale přešla do normálního melodického zpěvu, kde její silný a výrazný hlas na Více

Příjezd autobusu z letiště do centra Bilbaa mne zastihl krátce před půlnocí. Protože tou dobou již zde metro na šest hodin končilo provoz, nedalo se nic dělat, ale těch necelých pět kilometrů do místa ubytování ve čtvrti Txurdinaga jsem musel absolvovat z kruhového náměstí Moyua pěšky. Dalo se to čekat. Ačkoliv jsem si dopředu v Baskicku naplánoval skoro každou část pobytu, na tuhle situaci jsem se moc nesoustředil. Jasně, jsou tu i taxíky, ale proč hned ze začátku pobytu vyhazovat peníze Více

V tom co děláte, nemusíte být zrovna nejlepší na světě, ale když do výsledku své práce dostanete potřebnou dávku vášně, určitě se to v mnoha ohledech projeví. Značka BEHEMOTH je zde již tři dekády, a tak snad každý metalový fan, který je delší dobu sleduje, musel dopředu tušit, co má po stylové stránce od aktuální novinky Nergala a jeho spoluhráčů čekat. Jejich namakaný blackened-death metal sice nepatří k nejoriginálnějším, ale svá výrazová specifika určitě má. Poláci nikdy nepatřili k experimentátorům a svou evoluci kočírovali po krůčcích. Jenž Více

Z mého pohledu se švédští GHOST nyní nacházejí na vrcholu svých tvůrčích sil. Předposlední album „Impera“ je natlakována hitovými peckami a nejnovější „Skeletá“ za ním sice zaostává, ale zas ne o tolik. „Peacefield“, „Guiding Lights“, „Satanized“ nebo „Umbra“ jsou věci, které lezou do hlavy samy a mohly by se stát stabilními součástmi koncertních setů kapely, stejně jako zaútočit na přední místa popových hitparád. Podle Ritchieho Blackmorea je pro umělce vůbec největší kumšt dostat se do jukeboxu a tenhle um zvládají GHOST dokonale. Na Více

PLACEBO verze 3.0. Takto Molko označil v jednom rozhovoru situaci, ve které se kapela ocitla v roce 2009. Ne vždy se umírající organizmus povede zachránit a ještě méně často se dokáže znovuzrodit. PLACEBO se to povedlo. Šesté album v pořadí je sice plné paradoxů, je zároveň jiné než to předchozí, ale přesto zaujímá velice důstojné místo v diskografii kapely. Ale nepředbíhejme. Předchozí album „Meds“ z roku 2006 bylo sice skvělé po hudební stránce, kapela samotná se ale v průběhu jeho nahrávání ocitla ve smrtící spirále drog, alkoholu a sebedes Více

Od poslední, mimořádně povedené, řadovky SUEDE „Autofiction“ už uplynuly tři roky a tak se kapela rozhodla, v rámci Record Store Day, připomenout alespoň výběrovkou b-sides, bonusů a nevydaných songů za období let 1999 až 2022. Název napovídá, že tato kolekce navazuje na podobně koncipovanou „Vol.1“ z roku 1997, mapující ve stejném duchu období 1992 až 1996. Jednička byla mimořádně povedená a dodnes je velice ceněná. Aby taky ne, když pokrývala stěžejní období kapely, která „založila“ brit-pop. A jaká je dvojka? Jiná, ale opět velice slušná. Více

„Zejtra mám volno, akorát vodvezu děti do školy a pak už mám … pak pro ně zase pojedu, no. Pak mám ještě piano, tenis s nima, zase, no. Jó, tak to bejvá.“Jojo, tak to bývá, běžné starosti dnešního čtyřicátníka, chtělo by se říct. Akorát ten čtyřicátník má přes osmdesát.:-) Asi je každému jasné, že jsem výše ocitoval Petra Jandu, který se takto vyjádřil na konci dokumentu o vzniku nového alba OLYMPICu, které dostalo název „Bombarďák“. Pan kapelník je stále při síle, svůj denní program spočívající v rozvozu svých dvou nejmladších dcer po školách a kroužcíc Více

Čeští ARCTIC MONKEYS jsou mrtví, ať žijí I LOVE YOU HONEY BUNNY. V dobách prvního alba „Cosmic Radiation Background“ z roku 2018 je často k legendárním kolegům z Británie přirovnávali, a možná na tom něco málo pravdy bylo, ale už tehdy bylo rovněž jasné, že kapela má ambice a zejména schopnost jít vlastní cestou. A na letošním třetím albu se už prezentují jako svébytné hudební těleso s vlastním ksichtem, s jasně viditelným progresem a specifickým přístupem k tvorbě.Název si tato pražská indie rocková partička propůjčila z filmu PULP FICTION. Rozhodně s Více