Občas se objeví hodně pitomý název kapely. Napadlo by vás třeba nazvat svou skupinu Policie? A nejen, že vás to napadne, ale ještě vám to ostatní členové schválí. To už je opravdu divné… Přesto se dnes málokdo při poslechu jejich hitovek nad divným názvem pozastaví. Podobně slabomyslné mi přijde nazvat svůj soubor Rampouch. „Tak co kluci… jak bychom se mohli jmenovat?“ „Co takhle Rampouch?“ řekne někdo… „Jo – to je skvělý, vždycky jsem se chtěl jmenovat Rampouch!“ Někomu to prostě v obou případech zřejmě přišlo jako dobrý nápad. V noršti Více

Tak tohle je docela parádní prácička, u které by se dalo mylně zauvažovat nad rovnicí: WYTCH HAZEL+ důkladná PR masírka = GHOST, nebylo by to však úplně přesné a k těmto Angličanům spravedlivé, jsou totiž lepší než slavná kapela Tobiase Forgeho. V jejich zvuku heavy metal získává až jemných, detailně prokreslených kontur, působí skoro až hladivě a je zároveň plný hravosti hardrockových sedmdesátek. Tento výsledek se však dostavuje, aniž by kapela slevila z nároků fanoušků pravověrného ostrovního heavy metalu a šla naproti komerčním proudům. Zkrát Více

Co se stane, když britské metalové legendy oznámí turné k vůbec nejoblíbenější metalové desce jednoho bezvýznamného redaktora menšího českého webu? Nic. Jelikož se ve stejné době u nás koná Masters of Rock a britští titáni byli na posledních dvou ze tří ročníků, tak je k nám nemá kdo přivézt. Promotéři si přeci nevylejou s vaničkou i dítě a neobjednají si do Prahy v období Mástrů kapelu, která by jim potenciálně tuhle akci vysákla. A jelikož nemůže hora k Mohamedovi, tak musí Gazďa k hoře. Tuše, že se do programu koncert Jidášů v našich končinách n Více

Intro první skladby debutového alba texaských BLEED funguje jako dokonalý stroj času do roku 2000. A v podobném duchu se vlastně nese i zbytek alba. Nu-metal a post-grunge resuscitovaný pro aktuální dobu. Tato infuze mladosti zabírá rychle, na druhou stranu nás z nemoci zralosti nevyléčí navždy. Nebo je to snad jen placebo?Jestli jste fanoušky nu-metalové produkce začátku nového tisíciletí, když si tento žánr prožíval svých pět minut slávy, na albu „Bleed“ se vám dostane spousta podvědomě známých ingrediencí. Velký zvuk, velké riffy, masivní zvukové stěn Více

V rámci osobní posluchačské zkušenosti bylo mým prvním albem od RUNNING WILD předchozí „Under Jolly Roger“, ale stalo se tak v časech, kdy už na podzim 1988 vycházela následující deska „Port Royal“. První výše zmíněné dílo mne dokonale sejmulo, takže jsem natěšeně usiloval po měsících shánění tehdejší novinky o možnost srovnání. Obě alba dnes představují klasiku a jsou samozřejmě skvělá, největší zajímavostí provázející jejich konfrontaci je však fakt, že se od sebe tato díla nemohla snad více lišit. S jejich poslechem vlastně Více

Devadesátá léta v podání MSP byla velice produktivní. Zejména ve svých začátcích kapela držela frekvenci jednoho alba ročně, pak co dva roky. A nebyly to žádné nevyzrálé rychlokvašky, právě naopak. Po docela slabém debutu následuje série velice slušných desek, z nichž některé můžeme označit i za výborné. Punkové období kapela nechala za sebou a vydala se na stezku alternativního rocku, do kterého se ale nebála přimíchávat různé další stylové ingredience.Za ten rok se sice horké hlavy čtveřice z Walesu neschladili a pořád rádi provokovali, jak Více

Pravda, ze západních Čech sice už nějakou dobu nepřicházejí ony takřka pravidelné deštivé fronty. Určitou kompenzaci však může toto léto představovat, tedy alespoň pro fanoušky extrémního metalu, deathová smršť, se kterou po třiceti letech existence přišla velezkušená PANDEMIA. Nahrávky typu „Darkened Devotion“ vznikají v Česku jen velmi zřídka. Snoubí se v ní absolutní žánrová poctivost a přesvědčivost s citelným feelingem, tvrdostí a navýsost zajímavou melodickou stránkou. Tentokrát vyšlo prostě vše. O tom, jak klikatá cesta k&n Více

Vlastně jsem si nebyl jistý, na co půjdu. Kapela, ve které už není nikdo z její nejslavnější sestavy. Poslední desku vydali před třinácti lety. Světové haly obrážejí desítky let s programem složeným z klasických alb z první poloviny sedmdesátek, zejména debutu „Pronounced Lĕh-nérd Skin-nérd“ z roku 1973 a o rok mladší „Second Helping“. Harcovníci, které baví hrát stále dokola to samé a nemusejí nikomu nic dokazovat? Dávno vyčichlá legenda, které je líto opustit tuhle mašinu na peníze? Originálu nejbližší revival, kte Více

V holešovickém Crossu jsem byl ve čtvrtek minulý týden zcela poprvé. Díky své industriálně dystopické výzdobě se tento klub poslední dobou umisťuje dokonce mezi nejzajímavějšími podniky v prestižních anketách, hodnotících podobná místa v celosvětovém měřítku. Ráz klubu samozřejmě udává nejen netradiční umístění přes několika pater běžného činžovního domu postaveného někdy v první polovině 20.století, ale především spletitá kovová výzdoba, takže se zde, skrz jednotlivá podlaží, některé interiéry, i zajímavě řešené venk Více

Vyhlašuji léto a k němu patří pohoda a zábava. Na chvíli opustíme vážné desky vážných interpretů, vypneme hlavu a užijeme si pořádnou pařbu. Kalifornští WAVVES nám přinášejí vrchovatou porci powerpopových hiťasů, které jsou dokonalým soundtrackem pro horké dny. Studené pivko do ruky, volume doprava a jedeme. Za projektem stojí jistý Nathan Williams, který ho založil už v roce 2008 a postupně z něj vybudoval kapelu. Za ty roky se tam vystřídalo už pár hudebníků, dnes kapela funguje ve čtyřčlenné sestavě. Po hudební stránce je to až úsměvně u Více