Kniha mapující rozsáhlou historii AC/DC patří stále mezi nejčtivější biografie, jaké jsem měl kdy možnost prozkoumat a bavit se jimi. Málokdy se totiž podaří vyobrazit natolik živý, věrohodný a nepřikrášlovaný obrázek ze světa těch největších hvězd historie rocku. V případě AC/DC to sedí obzvlášť, když se v průběhu příběhu každou chvíli utvrzujeme, že nejde o žádné zpovykané primadony, ale o správné týpky hrající ten nejvýbušnější a nejcharismatičtější rock n ´roll pro stadióny a to v podstatě bez hvězdných manýrů. Detailní a vyčerpávající vhled za Více

Anglická rocková parta LITTLE ANGELS patřila na přelomu osmdesátých a devadesátých let k největším nadějím ostrovního hard-rocku. Druhou, podobnou štěstěnou obdařenou partou, jež tvořila malým andílkům společnost zhruba ve stejné době a byla podobně silným příslibem do budoucnosti, byli v mírně bluesovějším ranku jejich krajané THUNDER. Jenže ti, na rozdíl od prvně jmenovaných, s malými přestávkami přežili prakticky až do dnešních dnů, kdežto kapitola LITTLE ANGELS se uzavřela velice brzy, krátce po vydání třetí famózní desky „Jam“ v roce 1993.Právě na ní Více

Zpěvák Graham Bonnet je znám především hardrockovým příznivcům, neboť právě on vystřídal na sklonku roku 1978 v řadách kapely RAINBOW fantastického Ronnie Jamese Dia. Osobně nejsem zrovna příznivcem jeho hlasového projevu, ale tah na branku a zanícenost se jeho úpěnlivému projevu nikdy nedala upřít. Pokud existuje nějaký zpěvák z Párplovské větve rocku, jehož hlas mne opravdu nikdy nelahodil, pak je to právě Graham, nicméně krátká sounáležitost s kapelou Ritchieho Blackmorea nebyla ani zdaleka jeho jediným úspěc Více

Úvod do problematiky na téma holandských veteránů SINISTER by obnášel hodinovou přednášku, v případě poslechu ukázek a jejich rozboru tak dvoudenní seminář. Personálně spřízněným projektům a kapelám by se pak dal věnovat čtrnáctidenní pracovní kemp, který bych si jako posluchač fakt užil. Takže ve vší stručnosti: SINISTER patří i po třiceti letech mezi death metalovou špičku. Nemám přitom na mysli dnes obdivovanou míru brutality, techniky, popř. disonance, ale stylovou čistotu, ukotvenost, soudržnost a jedinečnost jejich tvorby. Jsou stále ještě dostatečně tem Více

Američtí RIOT by se s trochou nadsázky dali označit termínem „kapela mnoha tváří“. Tento soubor z New York City, si během své činnosti prošel hned několika zajímavými hudebními fázemi, mezi kterými však vždy dokázal ladně vybalancovat a z překážek, které se jim postavily do cesty, i náležitě poučit. Jejich umělecký kredit vždy třímal pevně v rukou šéf souboru a zakladatel kapely Mark Reale. A i když o něm dnes musíme mluvit v čase minulém (Mark odešel z tohoto světa roku 2012 ve svých padesáti šesti letech na následky Crohnovy nemoci), právě jemu můž Více

Vlastně se pro mne stali finští WALTARI (spolu s Američany ALICE IN CHAINS) největším hudebním objevem konce roku 1992 a to právě díky albu „Torcha!“, které jsem svého času poslouchal bez ustání. Proč už tahle finská kapela dávno postrádá svého někdejšího kouzla a proč už pro mne neznamená tolik, co v onom roce, to se vám zde budu snažit popsat. Zvláštní, že na mne stejně silně nezapůsobila žádná z jejich následujících desek. Dost možná jde o nápady, mladické kouzlo či moment překvapení, ale dle mého hraje prvořadou roli vkus. Jsou věci, které se Více

Britsko-americkou hard-rockovou legendu FOREIGNER (v překladu znamená cizinec) založil v roce 1976 kytarista od SPOOKY TOOTH Mick Jones, spolu s multiinstrumentalistou z KING CRIMSON Ianem McDonaldem a zpěvákem Lou Grammem. FOREIGNER se v osmdesátých letech stali prodejním fenoménem a během své kariéry poslali do světa přes 70 milionů alb. To už však svůj původní sound pevně přetvářeli, aby jej s nástupem osmé dekády jasně nasměřovali do oblastí tehdy tolik populárního A.O.R. (nebo-li rocku pro dospělé), který především v Americe zaznamenal tou dobou obrovsk Více

Určitý odliv fanoušků se na sklonku osmdesátých let netýkal přímo kapely DIO a jejich poněkud zhoršujícího se potenciálu pro napsání výrazně chytlavé skladby, ale souvisel spíše se změnou všeobecnou, týkající se měnícího se vkusu metalového posluchačstva a postupnou žádaností zcela jiného typu kapel než přímo těch klasických Hard N´Heavy hrdinů. „Dream Evil“ nebyla sice špatnou deskou, ale po stránce prodejů nenaplnila zcela očekávání do ní vkládaná, a tak se Ronnie James brzy odhodlal vyměnit celou sestavu. Baskytaristou se stal Terry Cook, za Více

Bavíme-li se o starých albech NINE INCH NAILS , tak samozřejmě „Pretty Hate Machine“ značilo důležitý první krok a „The Downward Spiral“ znamenalo největší bombu, nicméně mezi tyto milníky bylo vklíněno ještě mini album „Broken“, kterému se dnes už možná nevěnuje tolik pozornosti, dle mého bylo ovšem právě toto dílo onou rozbuškou, která nastartovala celosvětový sukces Hřebíků. Kolekce je v katalogu uváděna jako EP (i když stopáž 31 minut by mohla splňovat i kritéria alba), svým významem je však pro kapelu i scénu důležitější než větši Více

Ve čtvrtém a posledním díle našeho pojednání o skupině THRESHOLD, se dostáváme do konečné fáze dějin této svébytné jednotky, geograficky pocházející z Britských ostrovů. Společně tak nahlédneme do ne až tak vzdálené minulosti a připomeneme si řadu důležitých i fatálních událostí, které měly důležitý vliv na chod tohoto na scéně už dávno etablovaného souboru.V listopadu roku 2007 vydalo vydavatelství InsideOut Music první oficiální kompilaci kapely. Album s názvem „The Ravages Of Time“ je 2CD set, který zahrnuje všechny oficiální alba od debutu „W Více