Když jsem nedávno zpětně objevil texaskou hardcore-thrashovou kapelu POWER TRIP, nestačil jsem se divil, co že je to za rubanici a co v případě letitých subžánrů lze ještě vyprodukovat a přitom zůstat přirozenými, autentickými, nápaditými, zkrátka a dobře, ve všech ohledech svými. Jak je známo, v posledních dvou dekádách se roztrhl pytel s různými thrashovými revivaly povětšinou vzývajícími osmdesátá léta, ale mohl bych říct, že téměř žádný spolek mě nepohltil způsobem, jakým se to stalo pětičlenné partě okolo nebohého frontmana Rileyho Gal Více

Nyní se dostáváme k nahrávce, která se stala definicí německého heavymetalového vzedmutí osmdesátých let. Pokud bych měl vybrat pouze jeden ryzí manifest stylu ACCEPT, a sice ve smyslu síly a hloubky jejich prazákladního směřování, šlo by bezkonkurenčně o jejich čtvrtou řadovou desku „Restless And Wild“. Ta pojímá tu nejdivočejší a nejhymničtější sestavu skladeb, jakou se kdy solingenská kapela vykázala. Tvrdím, že přesně to co značí „The Number Of the Beast“ pro britské IRON MAIDEN, platí v případě těchto Němců u alba „Restless And Wild“ Více

O neokoukanou avšak poctivou heavymetalovou kapelu, která se vždy dokázala obejít bez nadýchaných klávesových aranží, bývala ještě nedávno docela nouze, nemyslíte? Situace se však s nástupem většího počtu klasických true-metalových posádek začíná v posledních letech lepšit. Rovněž aktivity jinak vcelku zkušených švédských WOLF velice vítám a jejich melodický Hard N´Heavy shledávám už podruhé za sebou v rámci možností působivým. Jen připomenu, že kapela na sebe výrazněji upozornila již minulou deskou „Feeding the Machine“ z roku 2020, k Více

Léta plynou, běhu života neunikl ani Jorn Lande se svým mocným hlasem. Na novém albu je zmíněný fakt občas markantní. Umělecky však dotyčný zestárl daleko dříve, dokonce bych řekl předčasně, nejpozději na albu „The Duke“ (2006). Právě zde totiž zavelel k nekompromisnímu návratu ke kořenům. Jakoby se najednou skoro panicky zalekl toho, kam až ho tvůrčí vzepjetí a hlasové dispozice třicátníka v rozpuku sil (ARK, BEYOND TWILIGHT a JORN – „Worldchanger“) dovedly. Sólový návrat k hardrockové klasice částečně kompenzoval spoluprací s power metalovými MASTERPLAN, Více

Za bezmála čtyřicet let existence se essenští KREATOR vyprofilovali ve velkou stálici evropské metalové scény, zcela jistě největší thrashovou legendu Starého kontinentu, a rovněž také kapelu, která je schopna vždy přijít s podnětným albem. Od desky „Phantom Antichrist“ navíc dokazují, že i po dekádách fungování lze navyšovat počty svých fans a prezentovat se hudbou posluchačsky vstřícnější a to bez úbytku zajímavosti a svěžího přístupu. Už asi dekádu totiž KREATOR sledují i lidé, kteří by kdysi o tyto Němce ani nez Více

Rok po zdařilé prvotině „The Darkest Flame Of Eternal Blasphemy“, která se dočkala pozitivních reakcí od fanoušků i hudebních publicistů, navazují tuzemští rouhači RAVENOIR stejně ambiciózním druhým albem „In The Womb Of Sin“. Ševel v podzemních kasematech se tak opětovně probouzí k životu, šero a ssssstíny vystrašeně utíkajících hlodavců nám zatím nedovolují předvídat, odkud slizká bestie zaútočí. Jedinou spásou je naše předchozí zkušenost a schopnost dobrého odhadu, však ani baziliškové své návyky nemění.   Vůdčí pe Více

Tento vitálně fungující zpěvák patří ve Finsku stále takřka k národnímu bohatství. Jeho jméno bude již navždy spojeno s kapelou HANOI ROCKS, se kterou měl v osmdesátých letech slušně našlápnuto k celosvětovému úspěchu, nicméně je třeba dodat, že i sólová tvorba Michaela Monroea stojí dlouhodobě za prozkoumání. Docení ji především příznivci pouličního rock´n´rollu, sleazy rocku a punku, který zachází jak s nostalgickou atmosférou, chytlavostí a melodikou, tak na druhou stranu s divočejšími garážovými výpady. Jde zkrátka o hudb Více

Výběr dalšího recenzovaného titulu byl opět ovlivněn určitým absťákem. Klid duše si žádal něco energického, přímočařejšího a libozvučného. Ve chvíli, kdy jsem začal hledat nějaké cd z ranku speedové melodiky:-), dorazil shodou okolností mail, který spustil komunikaci, na jejímž konci bude následující text. Poslech melodické smrště servírované metalisty, jejichž datum narození povětšinou koresponduje se startem druhé vlny evropského power metalu, mi život sice nezměnil, ale bavil jsem se dobře, moc dobře. Moravští DONOR na svém druhém albu nabí Více

Až do období mezi roky 1990-1992 sahá má osobní kraťoučká etapa, kdy jsem měl v posluchačském životě k death metalu nejblíž. Tehdy jsem si oblíbil chrastivý švédský death metal od ENTOMBED a DISMEMBER. Jak se později ukázalo, tyhle smečky kdysi stály u zrodu celé skandinávské extrémní metalové scény a ovlivnily spousty následovníků. Přes jistou a nezanedbatelnou evoluci žánru, ke které došlo především v průběhu mocného vzedmutí devadesátých let, se k poslechu právě prvních alb zmíněných kapel ještě dnes rád vracím, tedy na ro Více

V dobách kdy komisař Schimanski proháněl darebáky poblíž přístaviště v Duisburgu, jednoho z četných mnohasettisícových průmyslových měst Westfálska a Severního Porýní, a mnichovský Bayern sváděl na fotbalových trávnících lité boje se svým tehdy největším rivalem Hamburským SV o čelo západoněmecké Bundesligy, dospěli solingenští ACCEPT k rozhodnutí, že zkrátka začnou z čistého stolu a odhodí prvoplánovou ambici po dosažení komerčních vavřínů. Ty se nedařily uzmout skrze chytlavý rock kolovrátkového naturelu, díky Více