„Dirt“ vyšlo v samotném závěru září roku 1992, tedy konkrétně ode dneška před čtyřiadvaceti lety a třemi dny. Je dodnes považováno nejen za nejlepší album od ALICE IN CHAINS, ale také za naprosto nepřekonatelnou klasiku celé vlny grunge. Zde se kapela vydala z nejlepšího a díky specifickému zvuku, atmosféře rozkladu a intenzivnímu prožití skladeb, většinově vypovídajícím o hněvu, frustraci, heroinové závislosti, sociální vyloučenosti, blízké smrti a jiných neradostných tématech, se vyprofilovala v hudební artikl světového významu. Jen t Více

Jedna z kapel, která na počátku devadesátých let dokázala definovat zvuk Seattlu, ačkoliv její kořeny sahají dále do historie a nálepku grunge jí lidé z branže přiřkli jen proto, že se jim to zdálo v dané době výhodné. ALICE IN CHAINS měli vždy mnohem blíže k temnému hard rocku a heavy metalu, který dokázali opatřit démony plnými vášně, originálním zvukem a sugestivní klaustrofobickou atmosférou. Jejich první dvě desky dnes patří k největší klasice devadesátých let a kapela se po právu řadí k nejzajímavějším artiklům n Více

Geoff Tate, obklopen vynikajícími nájemnými muzikanty, začal před dvěma lety práce na albové trilogii svého ambiciózního projektu, nesoucího jméno po jedné z nejslavnějších desek jeho dřívější kapely – OPERATION: MINDCRIME. Prvotina „The Key“ z roku 2015 byla pouze třetinou celku, který vznikal celý rok před tím na jeden zátah, aby byl koncept následně rozřazen do tří dílů. Můžete si tak být jisti, že pokud vás první díl svým stylovým pojetím neoslovil, asi tomu tak zůstane i u těch dalších. A co že si zpěvák troufl na příběh vyžadující rovn Více

Letos Michael Akerfeld zavelel a švédští králové progresivního metalu OPETH na začátku roku vstoupili do studia, prostřednictvím alba „Sorceress“ však nadále demonstrují svůj trvalý příklon k sedmdesátkovému retru, oblibu art-rockové platformy a navýšený zájem o melodičtější a poněkud odlehčenou rockovou hudbu. Co nahrávku od základu provází navzdory oproštění se od hlučné metalové minulosti, je určitá pestrost a barevnost, a to prostřednictvím prolínání se čím dál častějších akustických pasáží s těmi elektrickými. Nápadná je rovněž zlepšená skladate Více

I na poměry tak originálního a nezaškatulkovatelného umělce jakým bezesporu je Australan Nick Cave, představuje jeho albová novinka „Skeleton Tree“ velkou zvláštnost, a to nejen díky způsobu jakým se zde NICK CAVE AND THE BAD SEEDS prezentují, ale hlavně díky tragické události, ke které došlo v průběhu půlročních studiových sessions a jenž celý průběh tvorby ovlivnila. Z počátku šlo o běžnou přípravu nového alba, ale poté co Caveův patnáctiletý syn Arthur, jeden z dvojčat mileniálů, nešťastně zahynul, když se v létě roku 2015 zřítil z dvacetimetrového útesu Více

„AIRBOURNE jsou pro mne ta nejnesympatičtější rocková kapela na světě.“ Sdělil mne během jedné z našich obvyklých diskusí můj někdejší pisatelský kolega Rudi. V té době jsem té intenzitě despektu vůči nim prostě vůbec nerozuměl. Nedokázal jsem si představit, co asi tak koho může nadstandardně štvát na téhle vcelku bezproblémové kapelce, která v podstatě kopčí AC/DC od A do Z a ještě na tom staví vlastní kariéru, ale na druhou stranu lidský vkus je pole poněkud široké a různorodé. Takže jestliže se třeba někomu jedna a ta samá žena může jevit jako šmrncovní Více

Texaská speedmetalová formace HELSTAR se po dvou letech hlásí s další porcí skladeb, jenž nesou pečeť jejich osmdesátkového pojetí, které však v případě této kapely působí o poznání svěžejším dojmem, než kdyby jste si vyhlídli jinou na historii více lpící formaci kupříkladu na Starém kontinentě. Samozřejmě že u vytrvalců HELSTAR nelze popřít skutečnost, že kapela pochází z éry onoho velkého boomu rychlé metalové hudby, ale k dobru jim nutno přičíst, že své songy vždy dokáže opatřit aktuálnějším soundem, který vlastní potřebnou hutnost Více

Dnes už víme, že tohle byla závěrečná fáze účinkování legendární a mnohými vysoce ceněné kapely, kterou vedl Geoff Tate. V jeho podání QUEENSRŸCHE poslední roky především ukazovali, že již dávno nejsou, co se vlastního hudebního zaměření týče, tou kapelou vyznávající ono povznášející pojetí melodického metalu, který překypoval nápady, skvělým muzikantským vkladem a velmi dobrou poslouchatelností. Jak se v této fázi ukázalo, seattleští už byli zcela jinou kapelou než o dvě dekády dříve. Tate byl tím posledním, kdo by chtěl setrvávat na místě a přizp Více

Poměrně moderně znějící, nenápadná a vlastně dost civilně (nezaměňovat se slovem levně) koncipovaná kolekce „American Soldier“ v roce 2009 značila zdaleka nejuvěřitelnější a nejčerstvější materiál, pod jaký se QUEENSRŸCHE po hodně dlouhé době podepsali, přestože z dnešního pohledu je jednoznačně zřejmé, že za vznikem alba stál zejména frontman Geoff Tate, jehož uměleckým vizím a konceptuálním látkám zbytek souboru v té době už tak nějak rezignovaně držel palce a ze setrvačnosti pomáhal. Vlastně si téhle desky cením nejvíce ze vše Více

Byl návrat k nejoslavovanějšímu konceptu QUEENSRŸCHE kalkulem nebo logickou uměleckou volbou odhalující fakt, že seattleští po osmnácti letech od prvotiny dospěli do bodu, že byli pod slavnou značkou schopni znovu poskytnout strhující příběh? Svým způsobem je nepřekvapující, že se léta komerčně skomírající klasikové melodického metalu vůbec kdy odhodlali k pokračování, a i kdyby se snad jednalo o projekt, za jehož vznikem stál jen a pouze kalkul, pak musím dodat, že po řemeslné stránce jde o povedené pokračování už tak nedostižné lát Více