Gazďa: Poslední den na Brutale, sobota, je co se týče počasí tím vůbec nejpříjemnějším. Teploučko okolo šestadvaceti a až do pozdně odpoledních hodin pod mrakem. Ideální čas pro pobyt venku na čerstvém vzduchu za zvuků příjemné a uklidňující hudby… Festivalový line-up dnes už není tolik nabušený, což mi vyhovuje, protože hodlám mírně zvolnit tempo. Pořád je ale na soupisce dost zajímavých jmen.Stray: V sobotu jsem se dostal do areálu prakticky už ráno, před začátkem programu, kdy jsem ještě na plac Více

Gazďa: Jelikož jsem celý čtvrtek fyzicky protrpěl, tak jsem na to musel následující den jinak. Šel jsem zas sice znovu spát až ve tři ráno a díky vedru ve stanu již po osmé vstával. Musel jsem tedy zvolit jiný přístup, než když je člověk na jiných festivalech, bydlí v baráku a přichází čerstvě vyspaný a odpočatý. Vytvořil jsem tak Gazďovo desatero pobytu na Brutale, které jsem od té doby aplikoval. 1) nezačínat ani jedním pivem, ale kafem a jídlem, 2) když se nic neděje, zaplout do kina a dát si rest ve tmě a Více

Gazďa: Čtvrtek pro mě nebyl až tak impozantně obsazený jako středa, což se nakonec potvrdilo i v reálu. Jestli se také říká, že kritický bývá na delších pobytech třetí den, tak já si to prožil už ten druhý. Prakticky celou dobu mi bylo blbě a pražicí slunce bez jediného mráčku mi nedělalo dobře. Na druhou stranu impozantní závěr dne leccos vyvážil. Jelikož se v tom vedru nedalo být ve stanu, tak do areálu vcházím ještě o něco dřív než ve středu. Už za posledních tónů první úderky MAMMOTH GRINDER a abych stihnu Více

Gazďa: Jelikož dávám přednost obecně spíš měkčím odnožím metalu a jak v Plzni, tak ve Zlíně mám možnost ubytování u příbuzných a kamarádů, tak moje běžné festivalové okénko tvoří Metalfest, Basinfirefest a Masters of Rock. Program letošních Mástrů mi ale moc neříkal, tak jsem si vzal netradičně festivalovou dovolenku až v srpnu, zatnul zuby ve stanu a letos poprvé zamířil na náš asi vůbec nejslavnější metalový dýchánek. Už bylo koneckonců taky načase. Úterní warm-up jsem ještě vynechal Více

Už druhým rokem jsem zavítal na část festivalu v průmyslovém areálu Dolních Vítkovic uprostřed naší moravskoslezské metropole. Prostor Vítkovických železáren zahrnuje bývalé ocelárny, koksovny a vysoké pece a je svým genotypem zcela specifický. Vzhledem k jeho kontinuálnímu využívání v průběhu roku nejde o prostor unikátně spojený s Colours of Ostrava. Tanečníci sem jezdí na Beats for Love, metaleros na Ostravu v plamenech, milovníci alternativního rockpopu a world music na Colorsy. Každopádně magický areál, který sto Více

Co se stane, když britské metalové legendy oznámí turné k vůbec nejoblíbenější metalové desce jednoho bezvýznamného redaktora menšího českého webu? Nic. Jelikož se ve stejné době u nás koná Masters of Rock a britští titáni byli na posledních dvou ze tří ročníků, tak je k nám nemá kdo přivézt. Promotéři si přeci nevylejou s vaničkou i dítě a neobjednají si do Prahy v období Mástrů kapelu, která by jim potenciálně tuhle akci vysákla. A jelikož nemůže hora k Mohamedovi, tak musí Gazďa k hoře. Tuše, že se do programu koncert Jidášů v našich končinách n Více

Vlastně jsem si nebyl jistý, na co půjdu. Kapela, ve které už není nikdo z její nejslavnější sestavy. Poslední desku vydali před třinácti lety. Světové haly obrážejí desítky let s programem složeným z klasických alb z první poloviny sedmdesátek, zejména debutu „Pronounced Lĕh-nérd Skin-nérd“ z roku 1973 a o rok mladší „Second Helping“. Harcovníci, které baví hrát stále dokola to samé a nemusejí nikomu nic dokazovat? Dávno vyčichlá legenda, které je líto opustit tuhle mašinu na peníze? Originálu nejbližší revival, kte Více

V holešovickém Crossu jsem byl ve čtvrtek minulý týden zcela poprvé. Díky své industriálně dystopické výzdobě se tento klub poslední dobou umisťuje dokonce mezi nejzajímavějšími podniky v prestižních anketách, hodnotících podobná místa v celosvětovém měřítku. Ráz klubu samozřejmě udává nejen netradiční umístění přes několika pater běžného činžovního domu postaveného někdy v první polovině 20.století, ale především spletitá kovová výzdoba, takže se zde, skrz jednotlivá podlaží, některé interiéry, i zajímavě řešené venk Více

V šestnácti poprvé, pak téměř třicet let nic a za poslední dva roky třikrát. Tak se dá shrnout moje koncertní zkušenost s australskými velikány, jimž můj otec říká „Ácé blesk Décé“. Pokud můžu bilancovat, tak se vlastně od těch devadesátek na tom pódiu nic nezměnilo. Brian vypadá celý život na stejných padesát. Angus je pořád agilní vychrtlý prcek, který i se sedmdesátkou na krku stále pobíhá na podiu jako magor, jen má dneska hřívu o poznání šedivější. Bohužel už mezi námi není Malcolm, ale byl nahrazen tou nejlepší vizuální i hudební imit Více

Zatímco v sobotu bylo kontinuálně příjemných dvaadvacet stupňů a louku ve Spáleném Poříčí skrápěl tu více tu méně intenzivní deštík, bylo nedělní počasí ve znamení oblačného slunečna. Polovedro, ale snesitelné, což je pro tenhle festival plus, protože se tu není prakticky kam schovat. Tentokrát jsem nebyl tak ranní ptáče, takže jsem dorazil okolo druhé během produkce německé symfo-metalové stálice XANDRIA. Tradiční zástupce druhé ligy tohoto subžánru, který je spolehlivý, ale výš to asi nedotáhne. Není to myšleno nijak špatně, kapela má v no Více