Brutální rytmika, první asociace, kterou mi navodil poslech úvodních tónů z novinky britských progerů PORCUPINE TREE. Něčemu takovému už jsem pomalu odvykl. Nahrávka s bipolárním názvem „Closure/Continuation“ vznikala v tajnosti již od roku 2011, a světe div se, u jejího zrodu stály právě jamy baskytary s bicími. Steven Wilson jako by se do čtyř tlustých strun definitivně zamiloval. Dokonce natolik, že baskytarista Colin Edwin v rámci studiových prací nakonec ostrouhal. Povstal tedy nový Geddy Lee? Nikoli, možná jde jen o fascinaci jednoho muzikanta hráčsk Více

Asi se shodneme, že bez fenoménu, jaký představuje pro historii heavy metalu tvorba MERCYFUL FATE (potažmo posléze KING DIAMOND), by scéna nebyla nikdy úplná. Dánská kapela od začátku svého fungování poutala pozornost nejen hororovými proprietami, skutečně zlou a temnou okultní aurou, ale také vynikajícími instrumentálními výkony všech členů a hlavně děsivým vokálním projevem svého frontmana, jehož hlas jednak dosahoval famózních falzetových výšek, ale také, co se týče odstínu a zabarvení, se v průběhu p Více

Umí zrychlit i zpomalit, jejich tempo je vražedné. Ne, nemám na mysli onen německý akční seriál. To jen vsetínští DONOR vydali velmi dobré power/speed album, které dobíjí baterky a při poslechu v autě zároveň svádí k sešlápnutí plynového pedálu. Že za tím vším stojí kopec tvrdé práce zdůrazňovat netřeba. Ostatně uvedený aspekt nezdůrazňoval ani baskytarista Mira Šipula, který odpovídal na naše otázky. Zdá se, že kluky z DONOR každá aktivita spojená s fungováním kapely prostě baví. Pusťte si jejich „Devět křížů“, začněte číst níže uvedené řádky Více

Možná se to bude zdát zvláštní, ale novinka „Excessive Outburst Of Depravity“ od německých thrash/deathových klasiků PROTECTOR je již jejich čtvrtým dlouhohrajícím albem v rámci desetileté post-comebackové éry. Všechna čtyři alba vznikla po přesunu někdejšího vokalisty z časů prvních alb (pouze těch z konce osmdesátých let) Martina Missyho do Švédska, kde k radosti mnohých pamětníků znovuobnovil teutonský band a za asistence tří tamních muzikantů – jmenovitě: Mathiase Johanssona (baskytara), Carla Gustafa Karlssona (bicí) a M Více

Když před dvěma lety lídr této formace Riley Gale neočekávaně zemřel, nevěděl jsem o kapele POWER TRIP z amerického Dallasu zhola nic, neboť tito osvícení Texasané zřejmě po celá léta nevěnovali příliš energie snadnému a efektnímu zviditelňování prostřednictvím těch nejúčinnějších informačních kanálů současnosti a naopak se věnovali celou dobu tomu nejdůležitějšímu, a sice neúnavnému koncertování napříč Evropou i Amerikou. Jejich postoje vlastně dokonale reprezentuje již smlouva s malým nezávislým vydavatelstvím Southern Lord Recording Více

Když jsem nedávno zpětně objevil texaskou hardcore-thrashovou kapelu POWER TRIP, nestačil jsem se divil, co že je to za rubanici a co v případě letitých subžánrů lze ještě vyprodukovat a přitom zůstat přirozenými, autentickými, nápaditými, zkrátka a dobře, ve všech ohledech svými. Jak je známo, v posledních dvou dekádách se roztrhl pytel s různými thrashovými revivaly povětšinou vzývajícími osmdesátá léta, ale mohl bych říct, že téměř žádný spolek mě nepohltil způsobem, jakým se to stalo pětičlenné partě okolo nebohého frontmana Rileyho Gal Více

Přestože kytarista a producent Tomáš Halama v našem rozhovoru o něčem jako světě HEAVING EARTH odmítl spekulovat, při poslechu nové desky „Darkness of God“ se podobným úvahám vyhnout nedokážete. Tentokrát však nemám na mysli ideovou nadstavbu, ale hudbu samotnou. Dokonalé skloubení hráčského umu s detailně promyšlenou kompozicí a silným prožitkem přece nabízí prostor, cestu pod povrch, uvědomění, možnost sdílení, univerzální působení apod.:-) Že se tak děje právě v hájenství death metalu, by nemělo být na překážku. Myslím, že Tomáš nám dostatečně obj Více

Nyní se dostáváme k nahrávce, která se stala definicí německého heavymetalového vzedmutí osmdesátých let. Pokud bych měl vybrat pouze jeden ryzí manifest stylu ACCEPT, a sice ve smyslu síly a hloubky jejich prazákladního směřování, šlo by bezkonkurenčně o jejich čtvrtou řadovou desku „Restless And Wild“. Ta pojímá tu nejdivočejší a nejhymničtější sestavu skladeb, jakou se kdy solingenská kapela vykázala. Tvrdím, že přesně to co značí „The Number Of the Beast“ pro britské IRON MAIDEN, platí v případě těchto Němců u alba „Restless And Wild“ Více

Občas ze zájmu i pro pobavení sleduji Šlágr TV či její slovenskou obdobu Senzi. Jsou zde k vidění mnozí zestárlí interpreti, kteří kdysi bývali pravidelně na obrazovkách, prodávali kvanta desek a vystupovali v plných sálech. A dnes? Dnes jsou vděční za papudenklové kulisy, klipy natočené na první dobrou a prezentaci svých dávných hitů před hrstkou pamětníků, v lepším případě na halfplayback. Prostě, není to legrace udržet se dlouhodobě na výsluní popularity, stále tvořit nové písničky a zároveň se nestat karikaturou sebe sama. Jedním z těch, kteří trap Více

O neokoukanou avšak poctivou heavymetalovou kapelu, která se vždy dokázala obejít bez nadýchaných klávesových aranží, bývala ještě nedávno docela nouze, nemyslíte? Situace se však s nástupem většího počtu klasických true-metalových posádek začíná v posledních letech lepšit. Rovněž aktivity jinak vcelku zkušených švédských WOLF velice vítám a jejich melodický Hard N´Heavy shledávám už podruhé za sebou v rámci možností působivým. Jen připomenu, že kapela na sebe výrazněji upozornila již minulou deskou „Feeding the Machine“ z roku 2020, k Více