V dnešní překotné době začíná být celkem tradicí, že právě letitá, velká a patřičně zavedená jména světové metalové scény, pamatující na průběh revolučních devadesátých let, přicházejí v současnosti s hudbou, která se bez větších ozvláštnění vrací právě k stylu, jakým se tyto kapely vykazovaly právě v době svého největšího vzepjetí. V době, kdy zažehly jistou formu evoluce kovového žánru. Jakoby řada z nich téměř rezignovala na nějaký další jen trochu výraznější vývoj a chtěla by se ještě na chvíli o Více

Po dvanáctém albu „Hold Your Fire“ kapela přiznává únavu z elektronického experimentování, které začalo být svým způsobem skladatelsky sužující. Kanaďané v tomto směru již necítili další tvůrčí výzvu a rozhodují se pro návrat ke svým rockovým kořenům. Nebyli by to RUSH, aby právě teď nevyužili svých dvacetiletých zkušeností a dostáli své pověsti skupiny nestojící na místě. Zastávka první – 1989 – „Presto“ Producent předchozích dvou alb Peter Collins odmítá nabídku na další spolupráci. Později s úctyhodnou pokorou vysvětluj Více

Extravagantní kytarista LIMP BIZKIT již několik let odbíhá k projektu BLACK LIGHT BURNS, se kterým prozkoumává území spíše industriálních oblastí rockové hudby. Na sklonku loňské sezóny vyšla jeho bokovce druhá řadová deska, kde se Borland představuje jako osoba zapálená do hraní si s umělými zvuky a studiové činnosti obecně. Nejvýraznější inspirací jsou mu totiž hlavně Reznorovi NINE INCH NAILS. Oni vlastně BLB tuhle kultovní formaci celkem připomínají, a to nejen díky podobné zvukové stylizaci (přes nejrůznější krabičky deform Více

Nikdy dříve bych nevěřil, že zařadím kontroverzní Angličany THE DARKNESS mezi soubory, které si občasně rád pustím. Když před devíti lety vylítli se svým debutem „Permission To Land“ do čela domácích hitparád, působili spíš jak pouhá parodie na původní glamovou éru sedmdesátých let, než jako seriózně zamýšlený band. Hawkinsův otřesný falzet jsem totiž nemohl vystát a jejich hudba působila hodně vyumělkovaně a nepůvodně. Vše jakoby bylo nastylizováno pouze na oko a s cílem tak trochu šokovat, hlavně když se lidé zasmějí. Kapela vrstvi Více

Další prověřená věc z velmi početného zástupu současných skandinávských retro partiček, která má již nějakou tu sezónu zaděláno na velmi dobré jméno u všech sledovačů evropského metalového undergroundu. Doom/ stoner metalová kapela WITCHCRAFT je právě z těch, jenž opěvují odkaz stařičké birminghamské školy z doby ranných sedmdesátek a jejich letošní albový zápis nazvaný „Legend“ je celkově jejich čtvrtým albem a zároveň prvním vydaným u velké německé značky Nuclear Blast. Ve stylu WITCHCRAFT tedy nalezneme jak prvky hard rocku s přesahem Více

U rockerů, jenž mají vlastní kultovnost obsaženou již ve svém názvu, byl v průběhu loňského roku opět zažehnut plamen smysluplné invence, byť musím potvrdit, že THE CULT nikdy neprožívali vyložené kvalitativní propadáky. Buď nahrávali opravdu zajímavá alba a do toho vytrvale koncertovali, nebo zkrátka dlouze pauzírovali. Macho neurvalci přišli v roce 2012 po mnohaleté pauze se svou v pořadí již devátou studiovou nahrávkou, která však disponuje velmi vysokými ukazateli klasického stylu THE CULT v tom úplně nejlepším slova smyslu. Tyto i Více

Sladkost předchozích úspěchů Kanaďany nerozmazlila, takže se znovu nespokojují s dosaženými metami, uznáním a ovacemi. Tam kde by jiní surfovali (nebo časem pošli) na poklidných vlnách vlastního uspokojení, tam RUSH obrací kormidlo do vod neznámých a vzhledem k všeobecným očekáváním i riskantních . Jejich motivací stále zůstává cesta nových muzikantských poznání a výzev. Zastávka první – 1982 – „Signals“ RUSH nikdy nenatočili další pokračování svých nejúspěšnějších děl a možná právě kvůli tomu pořád patří Více

Dnes zřejmě nejprofláklejší symfo-black metalová formace již dlouhodobě náleží právě k těm kapelám, které nikoho příliš nevystraší. Co však s tím? Zvlášť při vědomí, že tomu tak nebylo vždy. Britové nedávno zakončili druhou dekádu své velmi úspěšné existence. Desetiletí, ve kterém se z jejich tvorby vytrácela jistá dávka natlakovanosti a překvapení (říkejme tomu „wauu efekt“), stejně jako značná část jejich kouzla, jinak pojímajícího všechny ty vampyrické a ad absurdum dotažené imaginace, či příběhy plné prapodiv Více

Více než čtyři roky jsme si museli počkat na šestou řadovku švédských post-metalistů CULT OF LUNA, okupujících potemnělá pódia již úctyhodných patnáct let. Koncepční album si bere za inspiraci dystopické poselství letitého sci-fi spektáklu Fritze Langa „Metropolis“ a i samotný název „Vertikal“ jakoby sám o sobě předznamenával strojově chladnou hudební krajinu. Sedmičlenné formaci se v devíti dějstvích (limitovaná edice má deset skladeb) povedlo docílit bizarně ponuré atmosféry, kterou se tu a tam snaží roztavit prostřednictvím paprsků hřej Více

Byť patří tihle aktivní Britové mezi zasloužilé metalové legendy, které se již nezadržitelně blíží důchodovému věku, na jejich práci to rozhodně poznat není. SAXON nás totiž zásobují novým materiálem i ve čtvrté dekádě vlastní existence a to s dvou letou pravidelností. Navíc si tyto pozdní nahrávky udržují vysoký kvalitativní základ, který je stále stvrzován jejich výtečnými koncerty napříč celou Evropou. A proto je stále velmi na místě, partu okolo Biffa Byforda považovat za jednu ze stěžejních představitelů staré heavy metalové školy. Nov Více