Jestli tahle kapela nemá smůlu. Tvůrci žánrového pokladu „Loathing“ (1997) se museli vyrovnat hned s dvěma úmrtími ve vlastních řadách, jako na potvoru se jednalo o členy s našinci velmi povědomě znějícími příjmeními. V roce 2010 spáchal sebevraždu dle mnohých fandů nenahraditelný growler Joe Ptacek a před dvěma lety zemřel bubeník Ryan Stanek. Ani to ale BROKEN HOPE naději nezlomilo a po znamenité „Omen Of Disease“ jsou tu s opět nadupanou a zvířecky neurvalou nahrávkou. Pikantní fakt, že kytarista Jeremy Wagner nahrával nástroje po zesnulém Více

Současná hektická doba, ve které je navíc hudebních jistot jako šafránu, návratům vlastně vcelku přeje, bez ohledu na to, za jak dlouhou dobu se ten který volnomyšlenkář odhodlá vylézt z brlohu, aby si připomenul dobu svého divokého mládí a rebelie, a tak se k potěšení mnohých rozhoupali k činu i hispánští Texasané AT THE DRIVE IN, kapela, která na přelomu milénia definovala emotivní hardcore svým nejúspěšnějším a v pořadí třetím albem „Relationship Of Command“, po kterém však došlo mezi pěticí hudebníků k roztržce a ukončení činnosti. Více

Britští SNAKECHARMER jsou sice kapelou, která přináší na světlo ony hardrockové ingredience tak nějak se zpožděním mnoha dekád a zároveň ve stínu všeho, co se v tomto ranku už dávno od roku 1969 událo, ovšem jejich nové skladby, objevující se na jejich druhé řadovce „Second Skin“, se vykazují potřebným zaujetím a kvalitou všech šesti zkušených hudebníků, jenž tvoří sestavu. O materiálu se vlastně dá říct, že naplňuje přísná kritéria pro dnešní žánrovou špičku, protože je tahle nahrávka jak zvukově, skladatelsky, tak celkově svým řemeslným hudebním proved Více

Předně je třeba říct, jakkoliv se kapela začala obracet zpět ke svému dark-metalovému pojetí, veškeré posuny byly činěny s citem a rozmyslem, jakoby se hudebníci chtěli vyvarovat nedorozuměním vygenerovaným s příliš rychlé evoluce jejich tvorby na sklonku devadesátých let. Album „Paradise Lost“ tak naprosto plynule navazuje na předcházející desku „Symbol Of Life“. Není sice tak přímočaré a dynamické, avšak vychází ze stylu, který si kapela vyšlechtila prostřednictvím mnoha let. Nešlo o tak hitový materiál jako v případě předchůdce, ale lze na něm vypozorovat jis Více

Na padesát tisíc fanoušků sledovalo v úterý v Praze patrně nejbombastičtější rockový koncert posledních měsíců. Do rozlehlého areálu Letňanského letiště totiž dorazili někdejší američtí titáni GUNS ´N´ROSES pod značkou své aktuální světové štace „Not In This Lifetime Tour“. Opětovné koncertní spojení Axla Rose s dvěma spoluhráči nejslavnější sestavy z přelomu osmdesátých a devadesátých let, jmenovitě s kytaristou Slashem a baskytaristou Duffem McKaganem, bylo ostatně pro mnohé tím největším lákadlem. Lidé zkrátka přišli, protože si př Více

Po sedmi letech od minulého pražského koncertu jsme se tedy znovu dočkali rockerů THE CULT, byť byl tentokrát zvolen menší sál (Roxy), kam rovněž přišlo o něco méně fanoušků než posledně (Divadlo Archa), odhadem bych řekl, že to bylo necelé pětikilo fans. Nespoutaní Britové dnes na svém evropském turné podporují poslední řadovku „Hidden City“ a set-list dělí rovnoměrně mezi novinku, ze které nakonec zazněly čtyři songy, a svou největší klasiku realizovanou v osmdesátých letech, jmenovitě jde o songy z jejich tří nejslavnějších desek „L Více

Z nového alba amerických power-metalových stálic ICED EARTH je poznat, že se Jon Schaffer snažil vyslyšet volání mnoha příznivců po zlatých devadesátkách, ke kterým se přeci jen vážou největší úspěchy v historii této trvanlivé kapely z floridské Tampy. Ačkoliv již není u toho někdejší velmi oblíbený zpěvák Matt Barlow, nový materiál jakoby byl dělán přímo pro něho a pro jeho, v metalových kruzích velmi dobře hodnocený a oceňovaný vokálním projev. Současný frontman Stu Block už nyní nazpíval třetí řadovku v řadě a je poznat, že se nejen snaží naplnit vys Více

Ten název je prostě boží. A k tomu ten obal. Chtě nechtě se mi vybavila filmová řezničina „Machete“ od Roberta Rodrigueze s božským Dannym Trejem v hlavní roli. Tam taky chtěli vyjebat s tím nepravým. A jak to dopadlo, ví každý, kdo tuhle láskyplnou poctu osmdesátkovým béčkovým brakům viděl. S DYING FETUS je to má podobně, až na to, že tohle není žádný „camp“, nýbrž poctivá áčková řezničina. Úder přímo na komoru, ovšem v brilantním technickém provedení. Mívám občas problém s technicko-deathmetalovými kapelami, jejichž hudba je příliš matematic Více

Dobu na přelomu milénia, kdy českým klubovým pódiím vládla kapela -123MINUT, si ještě velmi živě pamatuji. Ačkoliv jsem jejich vystoupení tehdy nikdy nenavštívil, neušlo mě, jak moc dobře byla trojice hodnocena. Vše jsem tedy napravil při jejich koncertním návratu na sklonku letošního června, kdy v plzeňském Zach´s Pubu kapela odehrála takřka dvě hodiny strhující kytarové hudby, která byla daleka prvoplánovosti a snadnému zařazení.     Na zreinkarnovaných -123MINUT je patrné, kterak se na pódiu svou hudbou vyloženě baví, užívají si ji a v Více

Tuhle kapelu mám v rámci americké neo-thrashové renesance asi úplně nejradši. Nejenže nepatří k úplně typickým představitelům agresivního stylu, ale jde o partičku, jež je schopná své songy opatřit vtipem a hlavně dokáží je odehrát i naživo velmi zajímavě, s absolutním zápalem a nadšením a tím strhnout dav k totálnímu headbangingu. MUNICIPAL WASTE reprezentují onen americký druh thrash metalu, který v osmdesátých letech reprezentovala zejména sanfranciská divoká kapela D.R.I., zažívající dnes (stejně jako mnoho jiných veteránů) koncertní comeback, nebo také Více