Hned při první písni mi víčka začala příjemně padat, oči zůstávaly zavřené, mysl otevřená, sladce plynoucí hudba mě odnášela na jakýsi renesanční známek, ten, co má hodně sgrafitů na fasádách a málo nábytku v místnostech. Možná takový můj fantaskní Nelahozeves. Jsem v jedné z těch jeho rozlehlých chladných místností s výhledem na řeku, její zdi jsou přes velká okna nahřívány teplými podzimními paprsky slunce. Možná tam někde v rohu sedí i kapela, tak jako za starých časů. Nikoho však nevidím. Jenom v oparu kolem ta kr Více

Jihlavská deathmetalová kapela PARRICIDE se před časem znovu, alespoň symbolicky, přihlásila o slovo. V reedici totiž vyšly její dvě alba, jmenovitě The Threnody For The Tortured a Incident In The Extinct Spot, obě navíc připomínající, jak pozoruhodný technický death se svého času na Vysočině hrával. Co se momentálně v táboře kapely děje ozřejmují kytarista Judas, zpěvák Jiří Veselý a manažer Michal Zeman.Kdo přišel s nápadem udělat reedice obou desek a proč právě teď?Judas: S plánem vydat reedici obou desek přišel Michal. Jednak uplynulo Více

Van Helsing sňal těžké víko a dychtivě jsme nahlédli do rakve. Lucy tu ležela v celé kráse, ale v mém srdci nebylo už lásky, jen hrozná nenávist - k tělu, které mělo její podobu, ne však duši. „Je to vážně její mrtvola, profesore, anebo před námi leží duch v lidské podobě?" „Je to její tělo, a přece není. Počkejte chvíli, uvidíte." Mechanicky z brašny vyndával operační nože, rozkládal je po vedlejší rakvi, vytáhl i zahrocený osikový kolík a kladivo na roztloukání uhlí. Musím říct, že na mě podobné přípravy k operac Více

Dodnes mě nejsou zcela známy důvody a okolnosti, proč Ihsahn kdysi dávno vlastně studiově uložil k ledu své EMPEROR, formaci tak kultovní a pozoruhodnou, a na místo ní se vydal vstříc novým dobrodružstvím pouze pod svým vlastním jménem. Zvlášť když jeho současnější produkce, byť jsou stylově poněkud více rozepjaté než v případě hudby ďábelského Císaře, prakticky stále vycházejí z progresivního metalového podhoubí a silně inklinují k hudebníkovým blackmetalovým kořenům. Po tak povedené desce, jako byla letošní jarní emise&nbs Více

Když se tahle severská kapela, po mnoha letech působení v branži na postu sice avantgardní ale i velmi úspěšné zajímavůstky, rozhodne vyvrhnout na svět prakticky přívětivé rockové album, stojící navíc na výrazné melodice a všudypřítomných futuretroidních synthy aranžích, musí zároveň počítat s tím, že odezva na dílo může zapůsobit jako studená sprcha. Ono totiž přijít s dokonale vybalancovaným materiálem, který si drží chytlavost a zároveň neupadá do oblasti prachsprostého kýče, je oříškem i pro minulostí nezatížené soubory, jdo Více

Občas se stane, že vyrazíte na koncert s tím, že uvidíte v podstatě jen výborně odvedené řemeslo, ale nakonec prožijete chvíle téměř magické. Pražská zastávka ARMORED SAINT podobný zážitek přinesla. Poslední heavymetalový koncert jsem navštívil téměř před pěti roky, takže když se mi Stray ozval s nabídkou reportu z vystoupení klasiků ARMORED SAINT, váhal jsem jen okamžik. Uvedená značka je prostě dostatečnou zárukou kvality. Navíc, jak jsem zjistil později, dotyční aktuální tour zasvětili živé prezentaci svého stěžejního díla, al Více

Víte, co se mě na současných DEICIDE nejvíc líbí? Že sebou a svou hudbou neplýtvají. Drží se svého kopyta a dělají to dobře. A víte, co mě na jejich docela povedené novince fascinuje? Zvuk vřeštivých kytarových sól, které dokáží do nahrávky dostat onu potřebnou bouřlivost, a to i na tak kratičké ploše, jaká jim je vyhrazena. Mezi námi, oni tito vyvrženci z lůna pekelného se nikdy s ničím moc nepárali a sotva půlhodinové desky k nim kdysi patřily stejně přirozeně jako ona blasfemická textová složka. Novinka „Overtures Of Blasphemy“ platí Více

Mysleli jste si, že Elvis Presley v 70.letech tak moc zobal prášky, až ho stihl srdeční infarkt? Víte houby! Bylo to úplně jinak a já vám povím jak. Říkal mi to Lance Mungia, filmový tvůrce, který se z ničeho nic vynořil a pak zase stejně rychle zapadl. Ale zanechal po sobě pravdivou výpověď o Elvisovi….vlastně spíše o jiném apoštolovi rock´n´rollové hudby, jménem Buddy Holly a o tom, jak to vlastně celé bylo v té Émerice 20.století. Chcete to slyšet? Tak poslouchejte. Věřte, nebo ne, ale s čím nás tady v Evropě krmí Více

Britským klasikům SATAN se úspěch vždy vyhýbal velkým obloukem, ačkoliv kapela ve svém středu už od osmdesátých let držela velmi zručné muzikanty a měla ambice prorazit do vyšších výkonnostních lig. Novinka zkušeného kvintetu z Newcastlu je vlastně odhalením, proč se velký průlom nad řekou Tyne v případě této pětice nikdy nekonal. Materiál v rámci skladatelské, instrumentální a vokální roviny je totiž vážně dobrý, dokonce bych řekl, že za jistých podmínek by se z „Cruel Magic“ mohla stát opravdu velká heavymetalová deska, ty důvody, proč se tak nik Více

Je podzim roku 1991 a sedím v obrovském sále někdejšího plzeňského kina Elektra, největšího sálu svého druhu v tehdejší federativní republice, na plátně poskakuje Val Kilmer do rytmu šamanského blues. Do Jima Morrisona prakticky dokonale převtělený herec dokáže magnetizovat a tak dvě hodiny strhujícího děje znamenají čirou extázi světové filmařiny a nakonec i jeden z vůbec nejlepších filmů kontroverzního Olivera Stonea. THE DOORS tehdy v letech 1991 a 1992 doslova ožili a mládež po celém světě se začala znovu hromadně sezna Více