Corey Taylor vrhá do placu svou debutovou sólovou desku, která se opírá především o rockově tradiční kytarový sound a svým charakterem nemá tudíž moc společného s nabombeným metalem jeho veleúspěšné kapely SLIPKNOT a vlastně je svým pojetím vzdálena i nahrávkám jeho druhého dlouholetého projektu, STONE SOUR. Věřím, že realizace díla je i tak pro mnohé Coreyho fans událostí. I já byl docela zvědav, jak si zpěvák z ranku mnohem tvrdší hudby poradí s různorodější škálou ne až tak natlakovaných songů. Pod produkčním dozorem samotného Taylora Více

Tak tohle je příjemné překvapení. Od novinky female bandu NERVOSA jsem očekával všechno možné, jenom ne perfektní sehranost a vzájemnou muzikantskou chemii. Metalové divy se totiž během loňského roku mezi s sebou nepohodly a z původní trojčlenky zůstala pouze osamocená kytaristka Prika Amaral. Rekrutovat nové spoluhráčky opět jen z domácí Brazílie úplně nevyšlo, protože prostě nejsou lidi. Náborový leták se tedy rozletěl do všech koutů světa a nezůstal bez odezvy. Zanedlouho byla nová dívčí parta na světě, i když jen na papíře a přes monitory Více

Hned zkraje roku tu máme jeden debut jako hrom. Stojí za ním Alesh AD, skladatel, multiinstrumentalista a kreativní článek brněnské legendy ROOT. Na téma, jak připravit opravdu temné, originální a zároveň melodické album jsem si proto popovídal právě s ním. Zapomeňte na nasládlou řeckou mystiku, skandinávský ABBA-dark pop, německý gothic/latex apod., RAVENOIR to vzali s rozmyslem od podlahy a současně dodali spoustu emocí. Prostřednictvím svého díla tak posílají všem zájemcům o kvalitní metal autentický srdeční pozdrav z temných sfér, ve kterých čn Více

Ačkoliv švédský kvartet svou zastydlou image vybízí spíše k pousmání, po hudební stránce nejde vůbec o špatný band, natož pak o nějaké samoúčelné a pozérské „temno“. Máme co do činění se severským gothic-metalem hraným bez příkras a kýčovitého balastu. S kapelou mám ostatně již zkušenosti od minulé a docela nadějné desky „Down Below“ a myslím, že novinková kolekce „Where The Gloom Becomes Sound“ posouvá zvuk TRIBULATION ještě o nějaký kousek dál, konkrétně od strojového metalového drhnutí k rockové svobodě a rozervanosti, takže celý materiál Více

Mít na kontě deset alb, to už je panečku slušná suma. Zvlášť když cesta k nim byla lemovaná opakovanými rozchody a změnami v sestavě. ASPHYX to skrze svou existenci dotáhli až do fáze, kdy se na soupisce nenachází ani jeden zakládající člen. Osobně s tím žádný problém nemám, novodobá existence kapely od reunionu z roku 2007 vykazuje naopak mnohem větší vitalitu, než tomu bylo dřív. Hlavním dříčem kapely je samozřejmě pořád nestárnoucí matador Martin Van Drunen, společně s ním táhne káru ještě kytarista Paul Baayens. Se vší úctou k rytmické sekci, současní ASPH Více

Švýcarské trio CORONER patří bezesporu k nejpodceňovanějším kapelám zlatého věku nejen evropského thrash metalu. Přestože jejich nahrávky odhalovaly skvělé muzikantské know-how a skrze řadu srovnání po technické stránce převyšovaly okolí, Švýcarům od stáje Noise Records se nikdy zcela nepodařilo prorazit mezi nejznámější. Jejich pět alb je dnes rozhodně určeno spíše fajnšmekrům a nadšencům do techno-thrashového dovádění. Tvorba CORONER sebou nesla, napříč dekádou fungování, jednoznačný vývoj. Od rychlejších a metalově agresivnějších počátků, p Více

Už jsou to skoro tři roky, co řady německých heavymetalových veteránů opustil baskytarista Peter Baltes. Dlouholetý pilíř sestavy byl posledním spoluhráčem, který kytaristu Wolfa Hoffmanna doprovázel v časech plodných i těch o trochu horších. Pamětník slavných osmdesátých let, kdy značka ACCEPT proslula vývozní solingenskou ocelí a stala se jednou z nejuznávanějších evropských metalových formací, zvedl náhle kotvy. Kytarista Wolf Hoffmann tak dnes zůstal jediným článkem spojujícím aktuální aktivity této instituce s klasick Více

Během mapování a bilancování loňské hudební produkce jsem zjistil, že vyšlo jedno album, které mi jako věrnému fanouškovi uniknout nemělo. Kdybych nepsal, nic takového by se nestalo, a když už se tedy stalo, odčiním svůj prohřešek nejlépe tak, že napíši profilově pojatou recenzi.Osudové setkání vyneslo klávesistovi Dereku Sherinianovi věčnou nálepku „toho, kdo hrál v DREAM THEATER“, na druhou stranu však také hodně fanoušků, bez kterých by nejspíš zůstal hlavně studiovým, resp. doprovodným a sólově nanejvýš tak klubovým hráčem. Nemá smysl rozebírat další perip Více

Rok 1997 byl jedním z těch, na který nemůže být metalová hudba zrovna dvakrát hrdá. Prudký nástup neo-punku a alternativa frčící v plném proudu, postupně vytlačovaly tento směr na úplný okraj zájmu už nějakou dobu předtím. Bylo pár kapel, jež se zuby nehty držely, především pak tolik populární doommetalové spolky, které se postupně tlačily na úpatí zaoblených, gothic rockových skalisek. A právě v tomto roce vyšel i dnes už památný debut jedné z největší naděje technického metalu té doby, kapele HEAVEN´S CRY. Ti vznikli na počátku 90tých let a Více

Realizace desátého řadového alba FOO FIGHTERS je tedy po několika taktických odkladech konečně aktuální. Materiál, který vznikal již od roku 2017 a byl bez větších problémů nahrán ve studiích v Los Angeles v průběhu následujících dvou let, má plně charakterizovat bezstarostné rozpoložení úspěšné kapely vyprodávající velké arény. Ano, nebylo počítáno s tím, že deska se zrodí do zcela jiného světa, než v jakém byly započaty práce na ní. Dave Grohl na počátku roku 2020, kdy album „Medicine At Midnight“ mělo původně vyjít, rozhodně nepočítal s eskalací pan Více