Vsechno to zni hodne metalove, asi nic pro me ze?

Dnes doháním tuzemské resty a musím říct, že jedno lepší než druhé.
Cancer Void - First Metastasis
Entrapped - Světlo je mrtvý
Temora - Demo
Destroy! - Autostop značí smrt
Epidemy - Confessio Diaboli
Draugveil - Cruel World Of Dreams And Fears
Mayon - V těle a zemi

Uznávám jej jako výtečného zpěváka se silným hlasem, uznávám jej jako člena tří kapel, které vydaly kdysi fenomenální díla, nejsem však bezbřehým uctívačem nějakého kultu Ronnie Jamese Dia. Pro mne DIO nikdy nebyl někým, kdo ční nad ostatní metalová tělesa, dokonce bych řekl, že pokud neměl ten prvotřídní songwriting, tu produkci, a všechny ty instrumentální osobnosti typu Iommi, Butler, Blackmore, Powell, Bain, Appice kolem sebe, tak to šlo dolu vodou. Jako považuji Rising, Heaven and Hell a Mob Rules za geniální, tak alba počínaje Angry Machines mám takřka za neposlouchatelná, takže ani skvělý hlas nestačí, když jsou songy nijaké a nápadů se nedostává. Pro mne je druhá půlka diskografie DIO prostě NUDA. Možná je to i dobou, ve které jsem se k němu dostal, protože Lock up The Wolves ve své době propadla a vždy mi bylo vtloukáno už od přelomu 80/90s, že DIO je interpretem minulosti.

Stray - Dík za obsáhlou reakci, aby nedošlo k omylu, já to vůbec nepsal v souvislosti nebo v návaznosti na Ozzyho. To jsem jen čuměl na serial o Diovi na Vencově zašívárně a byla jsem dost překvapen, jak tam uznávají první tři alba, pak nic, pak totálně zbožňují Magicu a vše ostatní dost zkritizovali a jako vysvobození pojali Heaven and Hell projekt. Mě teda Magica jako mistrovské dílo tedy nikdy moc nezaujalo a jako celkem zklámání považuji i tu desku Heaven and Hell. Tak jsem si právě říkal, jak na tu diskografii pohlíží jiní. Pro mě je především fascinující, že Dio má mistrovská díla ve 3 různých subjektech (Dio, Sabbath a Rainbow), to snad žádný umělec takto zásadní zářezy nemá.

Předně - MILUJU desky Rainbow´s Rising, Heaven And hell, Mob Rules (desky na 100%), UZNÁVÁM i prvotní osmdesátkovou část kariéry kapely DIO ... ALE NIKDY PRO MNE NEBUDE NA LEVELU OZZYHO!! Tím nemyslím hlasově, ale komplexně, jako objekt zájmu. jde o zcela jiný druh umělce, jiného zpěváka, DIO se cítí jako ryba ve vodě, když jde o bombast, drama, heroický příběh, OZZY je Bůh, kámoš i panovnický šílenec bloudící v deliriu komnatami svého hradu! Ten rozdíl ve svém přístupu k oběma mohu nabídnout v tom, že od Ozzyho a od Black sabbath s Ozzym mám úplně všechno, kdežto alba DIO od poloviny devadesátých let vůbec nepotřebuji a ve sbírce je ani nemám!!! Takže jo, DIO je skvělej, ale pro mne funguje maximálně k Strange Highways, MAXIMÁLNĚ. Desky Rainbow, Black Sabbatn a Heaven And Hell s Diovým hlasem mám všechny.

Takže nabídnu jen Top 12:

1.Rising 10/10
2.Heaven And Hell 10/10
3.Mob Rules 10/10
4.The Last In Line 9/10
5.Holy Diver
6.Long Live Rock N Roll 8/10
7.Ritchie Blackmore´s Rainbow
8.Sacred Heart
9.Dream Evil
10.Dehumanizer
11.The Devil You Know 7/10
12.Lock Up The Wolves

Pro mne je Ozzy o dost výš, tím myslím subjektivně i co se týče hlasu, byť je mi jasné, že deska Heaven And hell 1980 by s Ozzym vyzněla o dost hůře než s Diem. Je to jinej druh práce. ta kapela přeška do osmdesátek a změnila zvuk, charakter těch songů byl více melody.

Stray: Hezký žebříček, já to mám trochu odlišně, řekl bych, že v tom velkou roli hraje taky generační rozdíl, protože já mám Ozzyho hodně zažítého z devadesátek:

1. No More Tears -- 10/10
2. Blizzard Of Ozz
3. Bark At The Moon
4. Ozzmosis -- 9/10
5. Diary Of A Madman
6. No Rest For The Wicked
7. Black Rain -- 8/10
8. Patient Number 9
9. Down to Earth -- 7/10
10. Ultimate Sin
11. Ordinary Man
12. Scream -- 6/10 (nejhorší deska Ozzyho)
13. Undercover (hodně o náladě, zbytečně schytala hodně kritiky)

Mimochodem, jaký máte žebříček Dia? Myslím teď solo, docela by mě to zajímalo.

Yngwie Malmsteen - kdysi jsem měl na polské kazetě Odyssey, od té doby (90tky) jsem to neslyšel, teď jsem pořídil 4cd s prvními alby a je to dobrý, vlastně žádné pidlikání, kt jsem očekával

Dávám jen pořadí, body jsou proměnlivé.

01. Blizzard Of Ozz
02. Diary Of A Madman
03. The Ultimate Sin
04. Ozzmosis
05. Bark At The Moon
06. No More Tears
07. No Rest For The Wicked
08. Down To Earth
09. Patient Number 9
10. Scream
11. Black Rain
12. Ordinary Man

Projel jsem si celou Ozzyho sólo diskografii a mám to takhle:

1.No More Tears 10/10
2.The Ultimate Sin
3.Bark At The Moon
4.Blizzard Of Ozz
5.Ozzmosis 9/10
6.Diary Of a Madman
7.No Rest For The Wicked
8.Patient Number 9
9.Scream 8/10
10.Black Rain
11.Down To Earth 7/10
12.Ordinary Man
13.Under Cover bez bodového hodnocení

DEEP PURPLE - Come Taste The Band (1975)
KRANK - Hideous (1986)
CHRIS CAFFERY - Jester’s Court (2018)
SODOM - The Arsonist (2025)

https://www.crazydiamond.cz/gallery/IMG_20250731_124803.jpg

Mediální satan :-) a nepřítel TĚCH SLUŠNÝCH navštívil Malbork.

na dobrou noc Voivod - War and Pain, neslyšel jsem to asi 100 let, ale je to pořád boží bordel :) Pořídil jsem CD, asi budu muset tu diskografii Voivod osvěžit, už dávno je nesleduju a upadli u mě v zapomnění, přitom jsem je míval rád. A War and pain má skvělý obal!

*preference

Balčirák nejenže má znalosti (ani jeho prefence mi nevadí), ale v přímém přenosu:-) toho zažil fakt hodně. Určitě by měl sepsat paměti. Nebo alespoň knižní rozhovor, to se teď nosí.:-)

k těm debatám: na Korejovi je vidět, že to má všechno nachystané dopředu, přijde mi v diskuzi trochu toporný. A taky na mě působí docela sebestředně, ale to je samozřejmě subjektivní dojem. Naopak Balčiták je fakt borec, jak moc nesouzním s dramaturgií Sparku, tak jeho rád poslouchám. Souhlas s tím, že kdyby měl svůj pravidelný podcast, tak za něj klidně platím. To bych u nikoho jiného z českých hudebních publicistů neudělal. Poslouchám občas kluky z Headlineru, ale v životě mě nenapadlo, že bych přešel na jejich placenou část.

Wild: Laura Dahlmeier byla super, strašně sympatická. Jasně že jsem fandil Soukalce a našim, ale ta Němka byla suverénně ještě nad naší nejúspěšnější generací.

Orre: Co nahrál Vai s Ozzym je další věc. Jeho My Little Man patří mezi čtyři nej věci na Ozzmosis, pro mne. On původně tu desku měl nahrát celou, ale tvorbu potkávaly porodní bolesti, celkově vznikla natřikrát. Zakk tomu dal klasickej hutnej temnej ráz. Stejně si ale myslím, že to nejhlavnější Ozzy stvořil do Live And Loud, tedy do roku 1993. Pokud mě něco lehce rozlazuje, tak řazení Ozzmosis mezi jeho top3 solovky. Není tomu tak. Tím albem oslovil sice novou, grooveovou generaci, což je také dobré, ale, po pravdě, před tím nahrál lepší desky.

To nemáš pravdu. Vždy jsem ho považoval za originál hlavně v období 88-95, ale to jeho opilecké období u BLS nesnáším, to je pravda. Ta lehkost hraní se úplně vytratila a zůstal jen bordel a pískání. Strašně mě sere ta jeho nepostradatelnost hlavně u našich fanoušků a zároveň mrzí totální přehlížení třeba Joe Holmese, který nedostal šanci na žádné desce. Přitom na koncertech výkonem přehrával i Zakka. On to vlastně přiznal i Ozzy před Scream, že potřebuje jiného kytaristu. Zakk začal být neinspirativní a okoukaný. Pevně doufám, že někdy vylezou ty nahrávky Ozzy + Steve Vai 94-95.

Orre: Sorry, ale to je strašnej žvást. Zakk je ikona, legenda, která nemusí nikomu nic dokazovat. Složil nesmrtelný, obrovský hity, který zná každá babča. Za sólo v No more tears by se každej kytarista upsal ďáblu.
Samozřejmě že bez Ozzyho by nebyl nic. Stejně tak jako Rhoads, stejně tak jako Lee nebo Gus G. BLS je jeho dítě, kde prostě hraje to, co ho baví. A to je pro mnohem menší okruh lidí. Nepotřebuje žádný prodeje a rádiový hity. Živí ho především to, co složil pro Ozzyho.
V tvým případě stačilo prostě napsat, že je ti nesympatickej a nemáš ho rád. Ale dehonestovat jeho umění je prostě směšný a dětinský. Už jenom to, že kreativně prej nebyl nikdy výrazný... Člověk, kterýho poznáš mezi tisícovkou jiných nevýrazných, ve všem si podobných týpků... Vzhledem i hrou. Hrábne do strun a poznáš ho hned. O kolika jiných to můžeš říct?

Stray: Já na biathlon koukám leta a ona byla moc sympatická. I tím, že to stopla na vrcholu a šla dělat něco jinýho co ji bude bavit. Podobná kometa, která končila na vrcholu a mladá, byla svého času Magdalena Neuner.

Sharon Daisleymu dokonce časem odebrala všechny kredity na albu No More Tears, kde jich měl nejvíc. Dle mého je to největší hitmaker Ozzyho kariéry. Byl u Crazy Train i všech zásadních hymen z Blizzard a Diary, velmi pravděpodobně je podepsán s Jakem E.Leem i pod Bark ať The Moon. V No Rest for The Wicked také zásadní podíl a No More Tears sice nyní není zapsán, ale na původním vydání u hlavních songů ano, tam se samo podíleli víc autorů včetně Lemmyho, ale nějak se znelíbil Sharon, která jej měla za obhroublého hrubiána a tak časem byl odebrán. Třeba Phil Soussan basák z desky The Ultimate Sin a autor Shot in The Dark si sice kredit uchoval, ale Ozzyho management k němu také nechová vřele vztahy, zvlášť když jej prej Sharon vymetla z pohřbu Randy Castilla.