Stray: musel jsem se pousmát/zasmát hned po ránu... Sparta a Třinec tam zůstat nemůžou, neb hrají proti sobě :-) A to právě dnes! Šestý match! A asi vůbec nepočítáš na titul s vítězem základní části - s Pardubicemi :-)
https://www.youtube.com/watch?v=J5I5RTqyJ8g

Pokud tam zbydou Vítkovice, Hradec, Sparta a Třinec, tak mě nezbyde nic jinýho než fandit Vítkovicím.:-)

Tož za mě teda v tom novém Depeche Mode TO tam opět není.... bohužel. Nechám to uležet a určitě se k tomu vrátím, ale na první poslech mě to silně nudí, nemám se tam čeho chytit, nemá to žádné kouzlo

Vítkovice se v semifinále utkají s Hradcem Králové v případě, že Třinec vyřadí Spartu. Pokud se podaří Pražanům sérii s Oceláři otočit a postoupí, pak bude jejich soupeřem právě Sparta. V obou případech začnou Vítkovice sérii doma 4. dubna.

Zítra mlha, článků je tu bez tak dost.:-))

Jak dávali před Moldavskem ten hokej Kometa - Vítkovice, tak jsem si akorát řekl: "Hm, dobrý, ale komu mám jako fandit? Vždyť je to prašť jako uhoď. Jasně, znám v tom městě asi o dva lidi víc, ale opravdu můžu říct, že je mi Brno milejší než Ostrava? Ach jo, kdyby tam tak hráli aspoň Budějky, když už ne Plzeň."
Je ale pravda, že proti Pardubicím, Kladnu, Varům, Boleslavi, Třinci, Liberci nebo hokejové Spartě bych Brnu fandil. S Vítkovicema tak nějak fifty fifty, ani nevím kdo vyhrál.

OZZY - No More Tears 1991
OZZY - Ozzmosis 1995
KEEP OF KALESSIN - Armada 2006
KEEP OF KALESSIN - Katharsis 2023 - líbí !
DEPECHE MODE - Memento Mori 2023 - myslím, že TO tam je :-)

ELLH - krásné finále by bylo Ocelářské derby :-)))))

August Burns Red tam mají spíš více post rockových/metalových pasáží, než thrash nebo death metalu. Ale jak bylo řečeno, nic nového pod sluncem a bylo už i lépe.

Thrash snad ani ne. Prostě melodický metalcore, možná trocha death metalu. Heaven Shall Burn jsou víc do death metalu.

Já je zřejmě nikdy neslyšel. Pletu si to s HEAVEN SHALL BURNS. Koncertně jsem něco z toho viděl, nevím co, ale nelíbilo se mi to. Je tam aspoň náznak thrashe?

Stray: Je to stále ABR s typickými melodickými riffy a uřvaným, ale místy melodickým zpěvem/řevem, možná jen progresivnější. Nic co bychom od nich už neslyšeli dříve.Ale baví mě to.

Novej August Burns Red dám a nebo uřvaná metalcore hnědka? Respektive, má to nějakej klasicky rockovej přesah? Vcelku hezkej obal.

Rotten Mind - Rat City Dog Boy
Rotten Mind - Unflavored
Fall Out Boy - So Much (For) Stardust
August Burns Red - Death Below

D.C. Cooper - sólovka, pro fanoušky D.C. a Warda povinnost, + Ostby

Depešáky si nechám už na zítra, ale dnes jsem zvládl toto:

Wunderhorse - Cub
Guano Apes - Proud like a God
Liquido - Float
Pop Evil - Skeletons
You me at six - VI
Dan Auerbach - Waiting on a song

Tomáš: Jo doby kdy jsem nadšeně mával pravačkou v první řadě před Tony Iommim a Tonym Martinem (1994) už jsou dávno pryč. Dneska taky nechápu tu svou posedlost být na narvaném koncertě v první řadě. Vím přesně kdy to skončilo. Na pražské zastávce SLAYER k albu Diabolus In Musica (tuším říjen 1998), kde se spustila taková řež, že mě tam málem zabili. V podstatě první skladbu jsem strávil od pasu nahoru přehozen přes hrazení a nemohl jsem se narovnat, páč mi na ledvinách rajtovalo asi pět vrstev lidí. To byl nejhorší koncertní zážitek v životě, fakt jsem myslel, že budu mít po páteři. Ten rok na jaře jsem byl v první řadě v té samé Malé sportovní hale na JUDAS PRIEST s Ripperem (Jugulator tour, předkapela GOREFEST) a nic podobného se tam nedělo, rok předtím na tom samém místě na MANOWAR, KING DIAMOND/MERCYFUL FATE, WHITESNAKE vždy první řada. Po SLAYER už nikdy.
Festivaly jsou taky dobrý, že člověk může občíhnout i kapely, na které by jinak nešel a ani by nezjistil, že se mu můžou líbit.

DEPECHE MODE - Memento Mori ...vypadá to, že se jedná o growera, začíná to růst, je to lepší než alba "Spirit" a "Exciter", možná i než "Delta Machine", dnes tři poslechy a začíná se to projasňovat, dám tomu ještě zítra dva a pak to napíšu.

Urgehal - Throught Thick...

Hele úplně v pohodě, člověk se prostě časem mění. Když mi bylo 20, spal jsem kdekoliv, sežral jsem cokoliv, vypil jen slušné věci (v téhle oblasti jsem relativně rychle "dospěl). Na koncertech vždy v kotli, hrozil pěstma, skákal na každou vypalovačku. Myslím, že mám odslouženo, přenechávám štafetu mladším, a už to sleduji jen zpovzdálí.

Ono taky ty festivaly jsou dnes úplně jinde než za mého mládí že? Výběr jídla, doprovodné atrakce, často i teplé sprchy, občas i keramické hajzlíky. Já měl štěstí na kamaráda, s kterým máme na 90% stejný hudební vkus, plus on je aktivní hudebník, takže mi spoustu věcí i "odborně" komentoval (ozvučení, typy kytar, styl hraní apod.)

U následného textu poprosím o trochu shovívavosti a nadhledu.:-) Festy jsou pro mne asi nejlepší řešení, jak stihnout za co nejkratší časový úsek, co nejvíc kapel, ale i tak je (zvlášť od třetího dne) nevnímám jako něco extrémně příjemného. Ty akce maj své plusy a mínusy. Prostě se to nějak musí dát. Lze je vnímat i jako setkání se známými, ale nesmí to být jenom o tom. Nedávalo by mne smysl akci někde prožrat a nic z vystoupeních nevidět.:-) Mluvím o známých, protože, jak už jsem v minulosti naznačil, jsem nějak neměl štěstí v ranku tvrdé hudby někdy narazit na výrazného kamaráda, asi si nejsem s touhle sociální bublinou souzen :-), nedůvěru a potlačovanou aroganci vnímám občasně spíš z druhé strany a nikdy jsem se nesnažil někam cpát, takže asi tak. Tvrdá hudba bude pro mne vždy doprovázená individuálním přístupem, ne přístupem v partě. U sportu to mám třeba jinak. Vlastně když Fialka (jeden z organizátorů BA) kdysi mluvil v nějakém videu, že posluchači tvrdé hudby, kterou má i on rád, se obvykle rekrutují z oblasti jeho kamarádů a známých (zkrátka sociální bubliny kam i on náleží), tak jsem si u toho akorát povzdechl, tak tohle u mne nefunguje, "takhle to nemám".:-) Neříkám ani bohužel, ani bohudík, prostě to tak je. Jo a na ToiToiky velmi minimálně, vlastně jsem zažil i pár ročníků BA, kdy jsem za celou dobu v Toice ani nebyl. Prostě chodím někde v hospodě nebo v místě ubytování.

KDYBY RADŠI HOŘELO (film) vypnuto asi po 35 minutách - bylo mě fakt trapně, ne za ty lidi, který jsou tam vyobrazovaný, ale spíš za tvůrce jaký z nich dělaj blbce. Já nevím, asi to mělo být vtipný.:-)

JAN KOLLER - skvělý dokument

Fall out boy - ano, řadili se k emo scéně, i když to je asi podobné jako s grungem. Alice in Chains, Nirvana, Soundgarden, všechno grunge, přitom totálně rozdílné kapely. Infinity on High pro mě právě ukončuje jejich zlatou éru (ono jsou to ve finále jen 3 alba). Každopádně to byly našlapané punkrockově/emo desky, právě ideální na to festivalové hulákání v davu.

Festivaly jsou supr, ze stejných důvodů jak si to popsal jsem tam chodil i já, ale prostě už jsem asi zpovykaný. Nemám rád davy, rád se vyspím v posteli a ToiToi-ky radši ani neřeším...
Každopádně jeden z posledních byl NovaRock v Rakousku, nabitý hvězdami (které do Čech často v té době ani nejezdili) a byla to paráda. A hlavně totálně rozdíl ve vnímání - já s kamarádem jsme se snažili stihnout co nejvíc, lítali mezi stagema nonstop, parta Němců co stanovala vedle nás, proseděla celý vestival na rybářských židličkách co si přinesli a dopovali se plechovkovým pivem, zatímco někde v pozadí jim hraje Pearl Jam, Linkin Park nebo Slayer....

Fall Out Boy jsem registroval v časech alba Infinity on High z 2007. Přišli mi jako zvláštní druh ema. Detailně je neznám.
Proč stále jezdím na fest? Asi chci při jednom tahu zvládnout všechny ty kapely, na který bych jinak musel do Prahy, na každou zvlášť, což je v mém věku a při denním rytmu s chozením do práce a brzkým ranním vstáváním, ještě nesmyslnějsi řešení. Prostě radši na 3-4 dny dvakrát za rok na fest, než petadvacetkrat noční Praha.