No vidíš, tak jinak, v Děčíně jsem byl tedy třikrát. Nějak mě to město taky přitahuje, ne že bych považoval za nutné v něm někoho přidusit.:-) Nikoho tam neznám. Poprvé, když jsem s nima ještě jezdil - což bylo vždy tak dvakrát za rok v letech 2007-2010, Koncem roku 2009 vyšlo druhé album Hledá se žena a titulní song se stal celorepublikově známým, to turné bylo jejich první pod managementem Rybiček, kam začali právě v roce 2009 spadat. Od té doby šli skokově vzhůru a já přestal jezdit, řekněme že od roku 2013 jsem viděl tak jeden koncert MANDRAGE ročně. mě to ježdění moc nebavilo. podruhé jsem byl v Děčíně na tom kole, když jsem navštívil šluknovskej výběžek, projel si to tam a startoval právě dole v Děčíně (na tuto návštěvu jsem zapomněl), bylo to 2013. Třetí návštěva Děčína byla, když jsem jel v létě 2016 na čtyři dny do Česko-saského švýcarska, kde jsem si prošel Hřensko, jetřichovice a tak porůznu tak relaxoval z nočních směn, které mě tehdy zabíjely mekegakrutě a o dva roky později jsem musel v té práci po osmi letech kvůli akutní insomnii a rozsekanému spánkovému režimu skončit. Proto ty šedivé vlasy. Škuner byl klub, kde se hrálo, nahoře u silnice byla restaurace, jak ty říkáš paroloď, kterou já měl v paměti jako Paluba. Nějak nerozumím tvým slangovým výrazům Střelák, Komenčák a Vrchličák, zní mě to ehmm poněkud pražsky Karlák, Nuselák, Hlavák...:-)))

*začíná, to území

Sakra, to je to nějaký široký.

Stray: Ano, tipuji tak o sto metrů dále. Když půjdeš stále podél proudu Labe, mineš ten vysoký panelák po své pravé straně (postaven 1973), mírně odbočíš nahoru kol jedné z bývalých skladových budov ČSPLA (nyní je tam nápis České přístavy a.s.), projdeš kol tří paneláků po své pravé straně (bydlelo tam několik mých spolužáků z Vrchličáku, ač to měli blíže na Komenčák), dojdeš na toto rozcestí:
https://mapy.cz/zakladni?pano=1&source=stre&id=85520&pid=95821192&newest=1&yaw=1.145&fov=1.570&pitch=-0.049&x=14.2127175&y=50.7840905&ds=1&z=19
Když půjdeš stále rovně, zhruba po 150 metrech dorazíš k onomu místu. Nechci jej přímo ukazovat, je to poblíže oněch garáží, nedaleko prostor, kde začína přístavní areál, jenž se táhne až do Loubí. Celý ten území doznalo od oněch časů jistých změn.

Jo, na název toho klubu Škuner (nahoře restaurace Paroloď), ses dotazoval již v létě 2019. Psal jsi, že jsi putoval na kole v kapelních stopách, včetně toho prudkého stoupáku Kamenickou ulicí.

Když píšeš ty Rybičky 48, vzpomněl jsem si, že jsem kdys koncem prvního desetiletí pobyl jednoho letního dne v Karlových Varech. Kdes zdáli zaznívala jakási hudba. Mám dojem, že šlo o nějakou akci televize Óčko. Nevěnoval jsem tomu příliš pozornosti. Zahajoval to dle hlasu moderátora nějaký Drda, ukončovaly ty Rybičky 48, ještě před nimi hrála jedna kapela. Je možné, že to byl tvůj brácha s tím svým spolkem? Ještě jsem si v duchu říkal, že ta předkapela je lepší než ty Rybičky 48.

Pekárek:

k United States of Anarcchy, díky za tip, sice jsem nějak zaznamenal, že ta deska vyšla, ale neslyšel jsem jí a nějak mi prošumněla. Teď mi zpříjemňuje sobotní dopoledne a je to dobrý, trochu vyklidněný to je, jsou přece jen starší :) ale na dnešní dobu je to podle mě vysoko nad průměrem běžný produkce, výborný kytary, sóla i riffy, na první dobrou mě to baví. Škoda, že asi není na vinylu, asi bych do ní šel.

Stray: Díky, už jsem našel.

Jirka Čáp: Stáhl jsem to na Webshareu.

Prowler: ještě se zeptám. To místo, kde se ta hrůzná událost stala není daleko od Tyršova mostu co? Řekl bych tak 300 metrů na sever. Já byl v Děčíně dvakrát, když jsem tam byl poprvé, byl to rok 2009, tak jsem seděl s bráchovo kapelou v restauraci, tuším že se jmenovala Paluba a ležela přímo u toho Tyršova mostu, protože jsme měli asi půldne na okounění před koncertem (v té restauraci s náma byli ještě RYBIČKY 48, jeli jsme z koncertu v Liberci):-), tak jsem se byl projít k Labi, ale nešel jsem na sever, kde se to stalo (tehdy jsem o té události a o nějakém Hojerovi ještě neslyšel), ale naopak na jih, jakoby projít se pod zámek.

Stray: Kde jsi to nakonec viděl, popřípadě stáhnul?

Předchozí koment zní jak od blázna.:-) Teď jsem si ho přečetl po návratu z hospody. No problem. :-) Web jede dál, zítra další Kellyho Biafra.

Mezi těma dvěma událostma, kuriozní setkání s největším kámošem co byl na rodinném výletě zrovna uvnitř sv.Barbory a návštěva té podzemní komnaty od sebe dělila tak půlhodina, kterou jsme vyplnili pokecem, nějak si říkám, že všechno tohle nebyla náhoda, že se tam ten den protnuly nějaký síly, v té hodovní komnatě jsem věděl, že jsem tam už byl, ne v tomhle životě, naprosto jasně jsem věděl, kde tehdy stál ten dlouhej dubovej stůl (kterej tam v současnosti nebyl) osazenej jídlem a plno dalších detailů, jako třeba kde hrála kapela, osazenstvo většinou vojáci třicetileté války, občas někde nějaká děvka na klíně, z toho okna bylo vidět na ten kostel s dlouhou věží, co je jakoby nalevo v centru Kutné Hory a pod ním je ta vinice, návštěva kostnice v Sedlci proběhla ten den před těmito událostmi a nic zvláštního tam neproběhlo, prostě jsem si to tam jenom prohlíd.


Metoda Markovič první díl za mnou, hrozně se těším na další. Zatím se to rozjíždí, ale super stylizace očátku osmdesátek to má.

Prowler: Vrátit v čase? To si děláš prdel? Tedy mě se v životě stalo taky pár věcí (byl jsem svědkem několika výjevů - asi tří), kdy si říkám, zdali se mi to nezdálo, ale o schopnosti tohoto druhu mohu stále jen snít.:-))

Jedna z nejpodivnějších a nejčerstvějších věcí se mi stala v roce 2017 v létě, kdy jsem vyrazil na několikadenní výlet do východních Čech, abych jsem shlédl pár míst, které jsem nikdy neviděl - kostnice v kutné Hoře, orlické hory a zakončeno na festivalu Hrady v Kunětické hoře...to, o čem chci mluvit se stalo v té Kutné Hoře, sedím v chrámu svaté Barbory, nasávám to ticho a přemýšlím si, v první fázi šlo o událost, která se mi nezdála, ale která se stala, takže sedím v jedné z nejslavnějších katedrál v Čechách a najednou koukám. Odpředu té lodi jde prostřední uličkou muj největší kámoš tady z Plzně s rodinou, týpek, se kterým chodím každý tři týdny na pivo, ty vole fakt se smějem, zdáár néé?:-) Takže si říkáme jaká je to náhoda, po té prohlídce jdem ještě vedle toho chrámu do nějaký podzemní hodovní místnosti, která je jakoby pod povrchem té cesty, po které se od starého města k tomu chrámu jde, sejdem tam, prostě obrovská místnost z 15.století (a to je ta druhá fáze, která se mi zdá i nezdá), mám naprosto evidentní pocit, že jsem tam někdy byl, naprosto jasnej pociit, že jsem tam byl svědkem nějaké slavnosti, kde došlo k řežbě, někoho tam zabili, někoho shodili z toho okna do příkopu, naprosto jasnej pocit, že ty události 17.století jsem prožil.:-)))

Stray: Nechce se mi k tomu moc vracet. To místo znám. Dnes to tam vypadá poněkud jinak. Ty novější paneláky tam tehdy nestály. Budoval se tenkrát novej vodovod z Hřenska. Byly tam uskladněny ty obrovské roury, jimiž jsme týden předtím s několika kámoši prolézali. Sám jsem bydlel v Lužické ulici a pohyboval se spíše kol Lesňáku, ale vobčas jsme sešli až dolů k Labi. To místo se nalézá vzdušnou čarou asi čtvrt kiláku vod Střeláku. V den, kdy jsem to zvěděl, neb zpráva městem dosti rezonovala, jsem šel s mámou do kina Kotva na Jestli se rozzlobíme, budeme zlí. Viděl jsem to už podruhé, celou dobu jsem měl podivnou náladu. I ta druhá oběť pocházela z Děčína, znám dokonce její jméno za svobodna. Její otec byl ve městě známou osobou.

Má noční můra tkví v tom, že za studií medicíny jsem se dostal k materiálům z rekonstrukcí. Díky své paměti jsem si ke své hrůze uvědomil, že onu zrůdu jsem onohoť osudného dne zahlédl ve vojenském poblíže hlavního nádraží, když jsem se po sedmé vracel z tréninku pinčesu, jemuž jsem se věnoval co doplňkovému sportu. Zachvátil mne jakýsi nesmyslný spasitelský komplex, touha vrátit se v čase a zabránit mu v onom činu, zničit jej na padrť. Toť vše.
Jeho jednání paradoxně neodpovídá deklarovanému nízkému IQ.

Honza Š:
Zkus i návratovku
https://www.metal-archives.com/albums/Evildead/United_States_of_Anarchy/87874
Neměl bys litovat, btw produkce Metoyer.

Spajk: Vidíš a já ho nevolil a volit určitě zase nebudu. Jen jsem napsal jak to vidím, je fajn zkusit vést dialog a neposrat se z jiného názoru. Lidi remcaj, když s nima politici nemluví, lidi remcaj, když s nima mluví. Patová situace. Já jsem člověk, kterýmu jsou názory ostatních úplně u prdele, dokud to není fašoun nebo komouš, s obojím má naše rodina historicky velice nemilou zkušenost. Takový okolo sebe v žiotě nepotřebuju a rád jim řeknu, co si o tom myslím. Ale neposeru se z toho, že někdo vidí svět jinak. Ať si věří na růžový slony a má klidně pět pohlaví najednou. V čem to ovlivní moje péro? :D Nikdo mi zadarmo nic nedá a můj život je jenom můj. A taky mi do něj už od 18 let nikdo nekafrá, což je prima :)

Stačí mrknout na přenosy, které z té Karviné vysílala různá alternativní média a uvidíš, že stříhání nebylo vůbec třeba. A přitom tam pár lidí mělo snahu se na něco rozumně zeptat. Ti křiklouni jsou prostě jen hlasitější.

Za dvacet měsíců budou volby, vyhraje to Babiš, všechno se to překope, on si zase uleje nějaký miliardy a rohlíky stejně levnější nebudou. Já si stejně budu žít pořád tak, aby mě to bavilo a naplňovalo.

A abych nebyl úplně mimo, k večeři Amorphia - Merciless Strike. Skvělá indická thrashová žánrovka.

Stray: Webshare nebo Fastshare. Tam by to být mohlo.

Pak dej vědět, kde sosat. Dík.:-)

Stray: Taky nemám, ale ono se to nejdéle zítra někde objeví.

Jirka Čáp: Taky se těším, ale Voyo nemám, tak to pak budu muset někde ztahat.

spajk: Katedra genederismu? To taky existuje? Okamžitě zrušit, nasadit obojky...

Stray: O Jiřím Markovičovi jsem četl, že objasněnost 100% měl 7 let po sobě, což by prý měl být světový rekord.
Na seriál se moc těším.

A ještě kdyby to náhodou někdo nevěděl, tak rudé dresy máme podle Arsenalu, na který se byl člen výboru obchodník Petřík podívat při své cestě do Londýna roku 1906. A jelikož se mu Arsenal zalíbil, tak jednu sadu koupil.
Takže žádný komunisti. :-D