Stray: Hele neni zač, allenovsky řečeno díky psaní a všemu, co to provází alespoň na chvíli zapomínám na to, že umřu.:-) Jsem fakt rád, že se vyřešila technická stránka věci s tím přechodem na https. Vstupuje se do předposlední, možná už finální fáze. Doufám, že bude pro všechny podnětná a důstojná, jakkoli to bude s věkem čím dál těžší. Právě psaní a dialog s ostatními, byť třeba jen vnitřní, mi vrací onen nadhled a vhled, které myslím potřebuje každý z nás, aby se nestal zamindrákovaným kokotem. Je třeba si užívat těch životních a jiných zkušeností, nikoli se jimi opíjet. Díky!

Ambush je přední kapela NWOTHM. Shodou okolností jim dnes vychází nová deska. Zpěvák je sice sammetovatější, ale i tak to jde.

White Tower zkusím, Prowler mívá dobré tipy, včetně Riot City. Asi před rokem mne zaujali Void, taky spíš speed/thrash. A taky v říjnu Písek. Thrash Nightmare je lepší akce než HM Thunder.

Dnes jsem dal poslech pěti derisovskych alb Helloween (1996, 1998, 2000, 2005, 2010) a novinku. Všechny se mi líbily. Legacy by potřebovala zkrátit, v druhé půlce je dost vaty, ale jinak barvitá věc. Nejsilnější The Dark Ride. Song Time z Better Than Raw sice takovou nenápadnou baladou, ale vehnal slzy do očí spolehlivě, horší bylo, že jsem zrovna seděl ve vlaku a o to víc koukal z okna. Během pěti minut jsem si zrychleně projel hlavně tu část života mezi 20-35rokem, páč se u mne 15 let chtěně nic zásadního neděje. Vlastně jsem si uvědomil, že nejhorší desetiletka mého života byla ta první, až příliš často jsem si říkal, že něco musím vydržet. Třeba sedm pobytů v nemocnici, což za sociku nebylo nic moc.

Pekárek - bez metalu bychom na sebe asi nikdy nenarazili, vlastně bychom ani nebyli kámoši, už stokrát bys mohl být na MP, nemáš tady tak velkou čtenost, nemůžu ti nabídnout nic než pár koncertních akreditací, přesto zůstáváš. Hodně to pro mne znamená, díky kámo.

Mně, sorry.

Z toho, co mne za poslední zhruba rok bylo z předmětného ranku doporučeno okolím k výposlechu, pro mne jednoznačně nejlepším druhé album řeckých White Tower. To je jízda od počátku do konce. Poctivých 80%. Na EM kupodivu označeno jako klasický HM, přitom drtivá většina alba klasická speedařina. Výborný zvuk kytar, výtečný vokál.
Zde malá ukázka:
https://youtu.be/tNX7BxYqQRQ

po veľmi dlhom čase som si dal 2x IROM MAIDEN tzv. BLAYZOVKY, a opäť sa predviedla relativita názoru, v čase vzniku som im veľa času nevedel venovať a páčilo sa mi len pár pesničiek, teraz pri porovnaní s posledne vydanými albumami IM mi tieto BLAYZOVKY pripadajú ako fakt príjemné počúvanie ... niekedy sa oplatí vracať (nie zvracať:)

Co třeba A?:-)

https://www.metal-archives.com/bands/Ambush/3540370666

Nevím, zda se tam řadí, a není to ani doporučení. Vlnu beru, ale máloco jsem slyšel. Zkus zabrousit do roosteru High roller records.

Začínám turné po kapelách NWOTHM. V seznamu mám 22 kousků. Snad objevím další perlu jako byla první deska Riot City. Ten styl samotnej docela oceňuju, po všech těch letech šílenejch kapel a špatnejch desek slavnejch kapel je to docela osvěžující. Jdu podle abecedy - CAULDRON - pokud máte někdo něco od A-B, sem s tím.

Noví Helloween: Majestic má nejlepší sloku, škoda toho ne úplně super refrénu. Ale je to pekelná jízda. Hand of god je pochopitelně nuda, přestože kvalitní skladba. Snad to tu nikdo nebude srovnávat s The Dark Ride jako Karel Balčirák. Přemejšlím, jestli myslel The Departed, ale tomu to nesahá ani po kotníky, což vlastně ničemu z temný jízdy. Jinak mně se obecně líbí Karlovo nadšení pro Helloween, a jistě je to po mně druhej největší fanoušek Dýní, ale tak unešenej jako on z nový desky nejsem. Rozhovor samolitr fajn, já mám Karla rád.
Překvapuje mně, že se tu ještě nikdo nevyjádřil k velice povedené baladě Into The Sun.

No jo, někdo má rád holky, jiný zase...zpocené chlupaté chlapy :-) Navíc mne to přimělo mrknout na Japonsko blíž a objevit třeba Nemophilu, Lovebites nebo Fate Gear...jako doplněk k již známým Loudness či Sigh

Velmi dobře hoši. S metalem se podobným způsobem nesmlouvá.:-)

U Babymetal je odpuzující samotný název. Já bych si to nepustil už z principu. V tomhle jsem naprosto nekompromisní a nehodlám to měnit.

Babymetal by neměl existovat.

Jiří Háb (ex-Ravenoir, Root) odjede zbytek jihoamerického turné Cradle od Filth. První co mne napadlo, Marthus to je držák!!! To je SKÁLA JAKO PEKÁREK!!!:-))

Chameleon je vynikající deska, líbilo se mi to moc už v době vydání. Zmínil bych ještě famózní závěrečnou baladu Longing.

BABYMETAL - Metal Forth + repete diskografie. Možná za to může moje záliba ve čtení mangy a sledování k-dramat, ale já jim to žeru, jejich muzika mně vždycky přejede jako šinkansen a novinka není výjimkou.

Chameleon je samozřejmě geniální deska.
Ale všem připomínkám rozumím. Zkus k tomu Honzo přistoupit jakože neposloucháš Helloween. A na dechy se vykašli.

Na Chameleon jsou tak čtyři naprosto geniální songy - When the Sinner, Giants, Step out Of Hell a I Believe (možná ještě First Time, Music a In the Night), bohužel je to naředěné tehdejší "odvahou" (nestoudností) kapely, která si myslela, že může všechno. :-) Mám i nemám tu desku rád, spíš jsem do ní časem dorostl a některé jednotlivé songy miluju, ale jako celek to tehdy spíš nezafungovalo. Mám prostě strašně rád rozepjatý hlas Kiskeho, ať zpívá cokoliv a to mému kladnému pohledu na tuhle věc pomáhá a také samozřejmě skvělý sound.

Tak jsem si v rámci probíhajícího Helloween nadšení pustil hodnocení od Karla Balčiráka na Youtube. Podle mě je to nadšení z novinky trochu přehnaný, i když se mi taky líbí. :) A on tam na konci zmínil, že vysoce odnotí desku Chameleon. Tak jsem si to pustil, říkal jsem si, že to třeba s odstupem bude dobrý. Není to dobrý, je to stejně příšerný, jako to bylo tehdy :) Ty dechy! Peklo :) Nejsem to schopný poslouchat, projel jsem pár písniček, nic nevydržím do konce. Ale novinku jo, to se fakt povedlo.

MALEVICH Under a Gilded Sun 2025

"album Pod pozláteným slnkom je cesta naprieč zvukovými krajinami, ktoré sa zmietajú, rozkladajú, pretvárajú a znovu prebúdzajú do pulzujúceho života. Každé počúvanie umožňuje poslucháčovi prejsť sa rôznymi cestami, prijať disonanciu, absorbovať krásu, cítiť dusivé rozhorčenie, jazdiť na trhaných riffoch, znášať spaľujúcu silu nespútaných silných emócií alebo mnoho iného. Každá skladba ponúka výhľad, ktorým sa možno pretrhnúť s energickým nadšením, sentimentálnou introspekciou, rozptýleným blúdením, pozorným laserovým sústredením alebo akýmkoľvek iným spôsobom objavovania. Ich kľúčom je zažiť album Pod pozláteným slnkom rôznymi spôsobmi – zdá sa, že sa to vždy vyplatí, nech je to akokoľvek.

Malevič vytvoril bohatý, rozmanitý a mnohostranný album a naliehavo vás vyzývam, aby ste si tieto piesne dôkladne preskúmali. Hoci sa mi album Our Hollow páčil, toto je Malevich pôsobiaci na inej úrovni."

citované z (Wonderbox Metal,2025,Review)

Super dobovka:
https://metalrace.bandcamp.com/album/extravasation

Včera konečně F1 - dobrej film, ale na můj vkus se toho až moc (moc tedy z 95%) odehrávalo na asfaltové dráze, škoda že to nebylo víc natuněný dějem mimo závodiště.


Nejdřív jsem si říkal, že by bylo dobré navštívit ten dokument Velký vlastenecký výlet, ale když se mi to rozleželo v hlavě, tak jsem najednou neviděl smysl v tom, pozorovat přes hodinu trojici ignorantů, z jejichž chování a názorů by mi bylo spíš nevolno, než abych se tomu smál.


Asi před třemi týdny jsem od někoho dostal na Fb pozvánku na Toutatis Fest v Plzni na soutoku radbůzy a Mže, to místo je historicky známé nejen tím, že kousek odtud stojí stadón ve Štruncových sadech a přes řeku je pivovar Prazdroj, ale především tím, že se zde od středověku až do osmnáctého století vykonávaly popravy. Tak tedy ten fest, nebyl jsem tam, samozřejmě, co bych tam taky dělal (viz Galerie na MP), odradili už jména jako DECULTIVATE nebo FAUST, spíš jsem si říkal, zdali mi tu pozvánku někdo neposlal schválně. :-)) Ale když tak koukám na tu galerii, tak v takovém prostředí bych si sám sebe nedovedl představit ani v tom nejhorším možném snu. :-))) Takže příště snad jen se zásahovou jednotkou a dvěma hasičským vozy, připravenými hadicemi a vodou naplněnou cisternou.:-)

To album dle mého zní úplně v pohodě, na jednu stranu je tradiční, zachovává si všechny atributy zvuku HELLOWEEN, ale zároveň má parádní vrstevnatý mix. Němci nejsou a nikdy nebyli klasickou heavymetalovou kapelou ve smyslu první poloviny osmdesátých let, vždy v sobě měli jistou dávku vzdušnosti, vzletnosti namísto onoho zatvrzení, příznačného pro starší, především pak britské formace. Já tomu říkám přesah, někdo naopak v tom slyší úlitbu komerci. Pro mne je tohle zcestný pojem, protože na to nejdřív ten band musí mít, aby dostal do metalu onu chytlavou báječnost (Andi Deris je zosobněním báječného feelu a báječného žití).:-) líbí se mi i dramaturgický mix, řazení skladeb za sebe, je to pestré a ani trochu to nenudí. Nepohoršuju se vůbec nad Tokyem, kterému leckdo spílá, naopak si myslím, že to nejlepší zde reprezentuje ona řada prvních sedmi skladeb, od osmé se jde trochu dolu, ale pořád to je dobré. Vlastně mě baví i jedenáctá bonusová skladba od Marcuse.