Na EP emulátor k záslechu není. Možná se dnes už málo ví, že vrchol oné Hansenovy etudy hlasově obstaral sám "I Don´t Know". Živě to nikdo nikdy adekvátně nezopakoval, dle mého názoru by to zvládnul Zdeněk Troup. Viz ukázka(podruhé).
https://youtu.be/ELAxK8YgFCQ

ZATOKREV - ...Bring Mirrors to the Surface (75%)

Stran mne a starého bracha:
https://youtu.be/iVE0Tdyi3IA?t=626

Guardians

How many tears.

Nevybavuji si je. Nejzajímavějším momentem je pro mne ta teatrálně atmosférická Hansenova etuda v druhé půlce Victim Of Fate. Na tom EP není slabé skladby.

Rozmýšlím zdali dát do top 3 Walls Of Jericha song Guardians nebo Phantom Of Death, jestli Metal Invaders nebo How Many Tears. Tohle nemá rozuzlení.:-))

Tak, tak. Teď si nevybavím. Jsou na Ep také klávesové podmazy?

EP je temnější a neotesanější, Walls naopak majestátně nabombené s lepším zvukem a produkcí.

Já beru Helloween EP skoro jako součást Jericha. Mám 2 CD, kde je obojí a pro mně tam není zásadního rozdílu. Victim of fate je šleha.

Ano, ten vývoj byl neskutečný.

Spíš bych řekl Judasové na steroidech. Tu nahrávku jsme dost poslouchali v prvních letech objevování metalu. Je často opomíjená, ale dle mého rovněž zásadní stavební kámen stylu a inspirace dnešních new-true-speed kapel. Walls Of Jericho to pak ještě překonalo, ale stejně je to na 90%. Opomíjená věc, byť ten progres, co ta kapela udělala pak v letech 1985-90 byl neskutečný, jakoby se snažili proletět vmžiku celou galaxii.

Hodně špinaví Maideni na steroidech, že Strayi? Brutální, jak se s tím nesrali...:-)

HELLOWEEN - Helloween EP (1985)

Díky! Dělal to ten vocásek mezi N a T ve slově WASNT.

Zkus se v tom příspěvku zbavit všech uvozovek, podivných čárek nad souhlaskami, prostě všech kontroverzních znaků, a třeba se ti to pak povede,

Bohužel mi nejde připojit příspěvek do diskuze pod recenzi Helloween. Nebylo to nic důležitého, jen má Top10. Zkouším zde, jestli je chyba na mém vysílači.

MGLA - dostal jsem se k nim přes náladotvorný majstrštyk Exercises in Futility, a to hlavně díky neuvěřitelnému výkonu bubeníka. Vše ostatní jsem bral jako vyšší standard s celkovou známkou tak 8/10. Čas od času jsem si to pustil, přestávky se ale nenápadně začaly zkracovat a najednou to vyrostlo na jasných 10/10. Ta zdánlivá jednotvárnost je magická, hluboká a každá skladba mocně graduje. Výkon Darksida samozřejmě nechápu furt. Nyní jsem utopenej i ve zbytku produkce a začínám se prokousávat jejich tvorbou pod hlavičkou Kriegsmaschine. Ta mi přijde zatím ale o něco méně přístupná, tak doufám, že se mi to časem odemkne :)

kto sa teší na debut POWERRAGE ?

modelky na albume The Alan Parsons Project Eve z roku 1979 naštartovali môj záujem o túto skupinu a keď si chcem oddýchnuť resp. zresetovať nánosy grindu, speedu, mathu,... pustím si práve toto, krása ... tak ako tie modelky o ktorých sa mi pri počúvaní zdá :) neviete niekto, čo je s nimi?

spajk: Jdi mlátit chytré děti, dezoláte! :-) To jsem se fakt včera smál, jak tohle může někdo brát navážno. O podvědomý odpor k angažovaným (ne nutně lépe se učícím) šprtům snad šlo vždycky v první řadě, ne? Just Another Nervous Wreck je dost nápadná, temnější, ne nutně hit. Mou favorizovanou peckou je logicky Goodbye Stranger, tam žeru Hodgsonův vokál!:-) On byl fakt na levelu BeeGees.

17.září je v Plzni na tour Petr Fiala, asi na to nebudu mít čas, nemám náladu na hektická upocená odpoledne mezi pokřikující sebrankou. Minule prej před sálem čekala stovka typů model tílkatý Děda z Homolkových, co mávali pěstma a křičeli: "My si tě najdeme, my se tě zbavíme!" Vysmátí příznivci měli naopak zážitek.

Vždycky mě bavila Daviesova kompozice Just Another Nervous Wreck z BIA. Byla úplně jiná než zbytek alba. Hodně temná se skvělým refrénem. Zpívana autorem.
RIP

Alan Parsons. Legendární zvukař DSOTM. Kdo by neznal. Měli jsme doma odjakživa, ale našel jsem si k němu cestu až v 96 roce, (když už vydaval desky pod svym jménem bez přídomku Project) s deskou On Air. Točil jsem origo kazetu ve stodvacítce velmi často. Pak jsem sehnal Dual CD, kdy je na druhé straně nahrávka v 5.1.
Mám starší alba dokoupena poměrně poctivě (u Ivana do kila), ale poslech vázne :-)
Byl i u Beata.
https://youtu.be/xrS6LWHz-dk?si=IBb7uPL0nmDzLIT0

Na dezoláta docela dobrý, ne?

Teď si mě něco připoměl. Před dvěma dny zemřel v jednaosmdesáti jeden z šéfů kapely SUPERTRAMP. Hned si jdu pustit desku "Breakfast In America" (1979), když jsem tu kapelu a konkrétně tuhle desku před pár lety pro sebe objevil, totálně mě to sestřelilo, to album mne rozebralo na atomy :-), jedna z nejlepších soft-rockových nahrávek historie!! Klíčem k tomu objevu byl ...spajk!:-) PS: Parsonse občíhnu.