Petr: Dík za reakci. Tak ok, jsem si myslel, že jde o něco stran osobních postojů.

UNISONIC - Unisonic
UNISONIC - Light Of Dawn
PLACE VENDOME - Place Vendome

PINK CREAM 69 - Pink Cream 69
PINK CREAM 69 - One Size Fits All
PINK CREAM 69 - Games People Play

První dvě alba PC69 bez chybičky, ale už na třetí desce trochu probleskla ta úlitba dobovému trendu a přilnavost ke grungi... hned začátek sloky v první skladbě Face In the Mirror to prodlužování samohlásek, pořád se to ale vybíralo únosným směrem, když jsem však zkusil čtvrtou desku Change , první s Davidem Readmanem u mikrofonu, tak mě úplně odstřelilo to nechutenství se s tím dál prát, tohle bych možná s odstupem dekád snesl u někoho jako BLIND MELON, ale u PC69 jsem si řekl, jak tohle mohli dopustit. Normálně jsem si během chůze pro sebe ucedil "vy děvky" a vypnul to. Tohle u kapely, co měla za sebou ty tři předešlé věci, fakt nedávám. Vím proč jsem to tehdy ignoroval. Postupem let a alb se ta kapela samozřejmě zas vybírala k lepšímu.

Vůbec nic zásadního. Prostě se jen trochu odklání můj posluchačskej záběr s obsahem webu. Když už ale dojde na spolky jako Megadeth, Voivod, Testament, Maiden, ale třebas i Linkin Park nebo výjimečný zabroušení do extrémnějších odnoží je to pokaždý kvalitní počtení.

Petr: Ještě se k tobě vrátím. Ano, autenticita především, je pro mne tím nejdůležitějším, vlastně nade vším. Jak si psal, že ti něco vadí tady na CD a něco na MP, přesto chodíš na oboje. Co ti vadí jinde, do toho MI nic není, ale co ti vadí zde, by mne zajímalo, páč třeba tomu dokážu předejít. Nedokážu odhalit vady, když MI na ně nikdo rozumně neupozorní, tím nemyslím výflusy nenávistníků peroucích se s mou autenticitou :-) a tvrdících cosi o vycuclých fuseklích.:-) Můžeš mě to klidně napsat jen na mail, ale nezaručuji změny, páč řadu věcí fakt neovlivním, tak třeba když někdo je se mnou ok, stále ok, ještě jednou ok, všechno v pořádku, no a najedou je jinde, dosud jsem nepřišel na to, co některý, i třeba insideři zdejšího webu, ode mne vlastně chtěli. Nástup, psaní na web, oslavné ódy v diskusích a mou hlavu na špalek? Netuším.:-)ú) Hele, jsem po procházce lesem, tak MI to všechno trochu rozehrálo progovej harmonogram v hlavě.:-)))

Na plovárně - Quincy Jones. Dva díly. To si dej!!!

Ještě jednou se přimlouvám za recenzi desky Ellefson-Soto "Unbreakable". Poslouchal jsem ji když vyšla a líbila se mi, pak jsem si dal pauzu (vyšli Helloween :) ) a teď jsem se k tomu vrátil a je to fakt dobrý.

Ještě trochu zpátky a zde rozhovor Alana Parsonse s Ebenem z pořadu Na Plovárně :D
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1093836883-na-plovarne/210522160100011/

Jsem ani netušil, že Eben měl takové hosty.

Sólovku Derise mám tu první z roku 1997 a moc mě nebere, PC69 s ním byli o dost lepší. Všechny tři desky.

Jo, jednička je takový +-PC69. Dvojka je dost experimentální (samply atd). Vyšlo to v období The Dark Ride, takže ta temnota je tam taky.

Tomu prvnímu dal tuším Krofta ve Sparku za 6.

První album je snůška hitů.:-) Ke druhému jsem se nedostal.

Co říkáte na jeho sólovky? Jedničku mám hodně rád.

Tak Deris vždy byl a je hitmaker. Ono stačí projít veškeré jim nazpívané placky Helloween a nejvýraznější skladby jsou skoro všechny z jeho pera. Brutální nátěry, hardrockový hit? Nic není problém. Sám Kiske přiznal, že ho hluboce obdivuje. Jen ten našinec né a né se s tím vyrovnat.

A album, díky kterému jsem si to myslel, byla dvojka PC69 "One Size Fits All" ze začátku roku 1991. Tam je to opravdu skoro co song, to hit - vyčnívají hlavně Talk To the Moon a Do You Like It like That, dvě power rychlejší věci Hell´s Gone Crazy a Sign Of the Danger a konečně dvě skvělý balady Ballerina a Where The Eagle Learn To Fly. O tom matru stále lze říct, že jeho laťky od pozdejších HELLS dosáhlo jen málo co, dost možná nic.

Jasně že PC69 by nikdy nedosáhli podobného úspěchu, ten mohl přijít jen skrze HELLOWEEN a myslím si, že Weikath od začátku věděl, že ta Derisova hodnota je spíš skladatelská a frontmanská. Podle mě to pekli už dlouho před tím.:-))

Ano, pomohl velmi a zároveň pomohl i sobě. Podle mě mohl podobného úspěchu dosáhnout jen pod hlavičkou Helloween (nebo jako vytížený ghost-writer), což je samozřejmě spíš spekulace. Netuším nicméně, s čím by PC museli přijít, aby dosáhli v dané době i poté úspěchu jako Helloween. Každopádně má můj velký respekt, nastoupil tam po famózním zpěvákovi, v době krize kapely a vlastně i scény.

*verze

Pekárek: Tak, Deris jednoducho má pridanú hodnotu. Myslím, že ak by miesto neho dosadili "len" speváka, kľudne o triedu lepšieho, už by to asi bola uzavretá kapitola.

Nástup Derise do Helloween? V první chvíli jsem byl fakt zaskočenej. Ten hlas se mi tam nehodil a Pink Cream prostě hráli něco jiného. Kiského sice živě nikdy pořádně nedal, ale ve výsledku se nic moc nestalo. Master a další desky všechny pochybnosti odvály. Dobrý parťák, skvělý obchodník a vynikající skladatel (hudebník) se zajímavým hlasem, někoho takového v kapele chceš.

How Many Tears - Live in the UK version, pár slabších chvilek, řada fantastických momentů, živá verse jak má být.

Prowler: O Derisovi lze samozřejmě takto smýšlet. Když jsem nedávno o celé věci přemýšlel a navodil si situaci, že bych měl u plážového baru někde na slunečném Tenerife jen pár minut na to, abych Derisovi něco řekl, vyšlo mě z toho, že bych mu řekl, že jsem ho poslouchat nejdřív v dobách jeho frontmanství u PINK CREAM 69, tedy zhruba tři roky před jeho nástupem k HELLOWEEN, a že když jsem se dozvěděl, že tam nastoupí, nepochyboval jsem, že to dobře dopadne.

Oni klidně mohli mít zpěváka se školenějším hlasem, nicméně ten by pro třeba nebyl schopen dodat skladby. Deris je osobnost a umí napsat hit.

Hlas producenta Harrise Johnse neznám.

Mickej: Já EP i Walls nejprve zvlášť nahrané na kazetě, v současnosti mám cd (obě společně) a LP (jen Walls). Začátek Walls u mne vždy fanfáry.

Inak to EP som už ako decko mal na origo MC pred Walls a neskôr na CD tiež, mám ho jednoducho zafixované ako súčasť albumu a Intro k Walls je pre mňa položka číslo 6.

Stray: Samozřejmě, že tam jiný hlas zní. Z mých vrstevníků to ví snad každý. Onen ďábelský smích jest dílem hlasivek samotného Harrise "I Don´t Know"Johnse. BTW nové album jsem zatím neslyšel, mám dlouhodobé posluchačské resty, singly se mně líbily. Derise považuji za spasitele HELLOWEEN. Jeden vyposlechne A Little Is a Little Too Much, hned má lepší náladu.

Právě díky podobným slovním spojením jako "k záslechu" jest diskusní prostor webu originalitou, nesporně budeme všichni souhlasit..-))) Podle mne v té skladbě nezní hlas nikoho jiného než Hansena.

Čert ví, kolik vás vlastně je.

Mám tenisovej loket a nosím od včera bandáž, ačkoliv jsem tenis nehrál přes dekádu. Už mě to bolelo od dubna, holt chodit cvičit se v tomhle věku už spíše nevyplácí :-), a já si celou dobu myslel, že mě začíná dna a nebo že je to pivem.:-)) páč mě to vždycky nejvíc bolelo den po...