No STOUNI je hudba, kterou musíš mít v DNA. Pokud tě uráží přímočarost a ležérní frajerství, pak se jim vyhni, já třeba totálně neuznávám PINK FLOYD po roce 1979. Nuda!

Stray: Tak začnu tím přelomem 60./70. - díky za tipy!

"posledních třicet/čtyřicet let už jedou z podstaty" - TOHLE OVŠEM ZNÍ STRAŠNĚ :):):)

DarthArt: Já to mám s ROLLING STONES dost netypicky. Ta kapela dlouho šla kolem mne, v roce 1999 jsem si opatřil dvě výběrovky, jednu Hot Rocks 63-71 z dob nej slávy, druhou Jump Back rekapitulující sedmdesátá a osmdesátá léta, řadovky jsem si opatřoval pozvolna, až někdy v posledních deseti letech a ještě ke všemu ne všechny, nicméně, přestože je mě jasný, že to Stouni už od poloviny sedmdesátek tak nějak šolíchaj a maj na každé desce tak čtyři povedený songy doplněný o vatu, jak jsem se do toho v posledních letech celkem zakousnul, čím dál víc je mě jasný, že to co ta kapela předváděla ve vrcholné éře 1966-74 je mě mnohem bližší než hudba i takových legend jako PINK FLOYD, LED ZEPPELIN nebo QUEEN, prostě Stouni na přelomu 60/70´s to je přesně ten styl, co je naprosto vycizelovaně můj, což nejlépe vystihují songy jako "Gimme Shelter", "Midnight Rambler", "Street Fighting Man", "Mother´s Little Helper", "Ruby Tuesday", "Under My Thumb" nebo "Jumpin´Jack Flash", tohle je esence stylu co mám rád, ta vycizelovanost, jako když Gány a Aerosmith zbavíš té nadstavby v podobě patetických smyčců a metalových póz. STOUNI, jo jasně, posledních třicet/čtyřicet let už jedou z podstaty, ale předtím, TO JE TI TAKOVÁ PARÁDA, kupuji tím pádem postupně vinyly! :-)

Zdenos: Recenze na novej JUDAS PRIEST od půlnoci, k albu nemám nejmenších připomínek, je to fantastické!

tak už ted můžu říct, že se mi nový album JP líbí VÍCE než předchozí -Redeemer of souls-, neboť pouze dvě skladby mě nechávají chladnějším, drtivá většina alba jsou hity jako hrom :) výborná práce a spokojenost

Aha, no tak super. Od Stounů znám tři skladby, tak možná přišel čas si je společně se seriálem trochu poslechnout.

Na Asylum je to v pohodě, však to třeba za měsíc můžeš přehodit, ne? (až budou další díly...)

Kdyby něco, máte tu novej článek v sekci Asylum. Přemýšlel jsem, zda článek dát do profilů a nebo z toho udělat Asylum, nakonec jsem zvolil druhou, netypickou cestu (i když verze, že to zveřejním i coby první díl profilového seriálu je stále ve hře), ale věc mě přišla natolik povedeně sepsaná, že to chci na titulní stránce nechat viset týdny. :-)

Yes - Heaven And Earth

JP - Redeemer of souls
JP - Firepower
a do toho tedy ty Áčka - Farao (pro připomenutí) :)

„Firepower“ je velmi kvalitní a vyrovnaný materiál, a to i při té dlouhé stopáži, která však nepřekáží zažívacím procesům průměrného metalisty. Hudební obsah a produkce natolik přitažlivé, že, levou zadní, vyplodí symbiózu mezi vámi a hutnou náloží nutných metalových klišé. Ano, je to strhující deska, která ale nepůsobí uměle a přirovnal bych jí svého času k návratovému albu ACCEPT „Blood Of The Nation“. Opravu se to náramně poslouchá a chce se to poslouchat znovu a znovu. Bravo. Až se obávám, že se „Firepower“ může stát, v rukou jistých lidí, nástrojhodný „Goebbelsovké“ propagandy.

JUDAS PRIEST - Firepower

"Firepower", veru podarené dielko. Tešme sa z neho, lebo tentokrát som si už takmer istý, že pocit z nového diela tejto legendy už viac nebude...

mě často tečou u jejich balad, a i těch nových - Angel (2004), Begining of the end (2014), a ted ta letošní závěrečná Sea of red, opět krása :)

Rising from ruins je úžasná věc

Rising from Ruins... absolutní vrchol metalu. Tekly mi slzy, metalový Boh stupa na pater nosteri do nebes ("I m standing One....") vyporiadajuc sa s modrými nepriatelmi ("...rajsing from ruuuins").

Highlights: Firepower, Evil never dies, Never the heroes, Rising from ruins, Spectre, !!No surrender!!, koukám že vypisuji hodně skladeb z té novinky Jidášů :D

to stray: to je moc dobře.

Dneska jsem si dal pro ,,konkurenci' i nové SAXON - thunderbolt, a musím říct že to je taky hodně dobrá deska plná energie a zajímavých nápadů, JP nejspíš lepší, každopádně tento rok se starejm bardům velmi daří!

SPK - Peel Session 1983. Noření se to hlubin prvopočátků industrialu pokračuje. Na vyvážení dnes večer koncert Franz Ferdinand.

Budu usilovat o recenzi hned v pondělí.

někteří budou jistě volat, že to je událost nového tisíciletí v oblasti hudby :) Po skvělých albech BNW a Book of souls od Maidenů Jidáši kontrují skvělým Firepowerem! :)

Taky to ted poslouchám:)

Mě novej JUDAS PRIEST baví!

FAJAPAVA se zdá dravější, jakoby politý mladou krví toho kytaristy. Vynikající zvuk, rychlejší skladby, víc ječáku, pěkná sola, akorát chybí tesknější momenty. Nevím jestli je to lepší než Redeemer, to ukáže čas.