King Hobo - Mauga
Jerry Cantrell - Degradation Trip
Crobot - Welcome To Fat City

Hafo radši RATM než borca co mu šlápli na kule, i když v dětství jsem ho hodně poslouchal a včetně zádovky na "džíízce"

:)) tak a má to:)

DarthArt: S NIRVANOU počítám.

Sicky: To by byl konec světa, kdybys poslouchal KING DIAMOND.:-) Asi jako kdybych já jel RATM a SIKOFKY.

.. jinak King Diamond samozřejmě čistá hrůza :)) Nechápu jak to může někdo dobrovolně poslouchat :))

Slayer - Repentless .. tehdy jsem to nějak odzív, ale ona je to cajk deska
Tool - Aenima .. po koncertě se mě to pořád drží
Queen + Paul Rogers - rádiový bigboš, ale dá se
Hollywood Vampires - Rise - ale jo, vypadá to, že by se mohli chytit
Gaahls Wyrd Gastir – Ghosts Invited - black, ale překvapivě dobrý
Smashing Pumpkins - Siamese Dreams - jejich jediná fakt dobrá deska
Mastodon - Cold Dark Place - nějak pořád nevím

Jinak tenhle týden budu intenzivně makat na NIRVANĚ. Minulý jsem měl vernisáž výstavy a do včerejška bylo poté nutno nasbírat trochu sil, kterých jsem ztratil hodně, Hodně, HODNĚ !!!

Já bych si Pařát asi kupoval, kdyby byl v distribuci na stánkách. Oni ji zrušili, protože to asi bylo strašně nákladný a s malým efektem, ale mě prostě baví to "přijít do obchodu, zeptat se, jestli časopis už vyšel, koupit ho, zahloubat se do čtení a přejet cílovou zastávku". S Pařátem to nejde, tak holt kupuju časopis Krkonoše :)

Totéž je vlastně s deskama - OK, dá se to objednat, ale to hrabání v regálech, to je to ONO.

On jako Don´t Break the Oath určitě není špatná deska, spolu s Time vlastně nejlepší od MF, ale když jsem se k tomu dostal až po prvních pěti albech KD, tak mě to znělo jako méně vybroušená verze Fatal Portrait. :-) U mne je TOP 10 alb nazpívaných KINGEM tohle :

1.Abigail
2.Conspiracy
3.Them
4.The Eye
5.Fatal Portrait
6.Time
7.Don´t Break the Oath
8.The Puppetmaster
9.Graveyard
10. Voodoo, In the Shadows a Spider´s Lullaby na stejno :-)


jo a seriál v Metališti jsem také četl, hodně mě to bavilo, nevím jak dlouho ten fanzin vycházel, ale právě v tomhle období 1990/91 jsem si ho párkrát sehnal, což se třeba o časopisu Pařát dnes nedá říct, ten jsem si nekoupil ani zatím jednou a to kupuju ještě dneska i každej druhej/třetí Spark. Já prostě ten extrémní metal -ne-vy-dý-chá-vám! :-)

Natias: Ono Ti něco v hudbě buď lahodí nebo ne. Mě třeba nebavěj Maideni, i když objektivně jejich kvalitu samozřejmě vidím. Harmonie, typ melodií, dynamika, čert ví, čím to je.

Jinak v Metališti tehdy vycházel na pokračování seriál s historií MF/KD a vydali taky speciál s přeloženými texty prvních dvou MF a KD do Oka. Předtím vyšel ještě speciál Slayer - taky historie normálně ve fanzinu a speciál textů po Seasons In The Abyss.

Tak já první dvě alba Mercyful Fate považuji za naprosto kultovní a dokonalé a překvapuje mě, že se Vám až tolik nelíbí. Asi jste se k nim dostali pozdě a už na Vás působili moc zastarale. Pamatuji si jak jsem poslouchal alba s přeloženými texty ( myslím, že tenkrát vyšli ve fanzinu Metaliště ) a ta atmosféra byla dokonalá. Naopak já mám problém s posledními dvěmi( Dead Again a 9 ), kde bych řekl, že už to nějak nefungovalo.

Koukám, že to s Mercyful a Kingem mám snad na vlas stejně jako Stray.

Melissa a Don´t Break The Oath - úcta k otcům zakladatelům, ale pranic mě to nebaví, snad s výjimkou skladby Come To The Sabbath

Fatal Portrait - poslechnuto až po novějších bombách, proto tehdy trochu rezervovaný postoj, ale má podmanivé kouzlo

Abigail + Them - naprostá dokonalost, kult, základní kámen Národního divadla

Conspiracy - trochu je cítit, že je to pokračování, ale pořád velmi dobrý

Oko - opět perla, moje nejoblíběnější album od Bendixe

Lullabye - pro mnoho lidí výplň, pro mne neprávem podceňovaná sbírka vynikajících skladeb

Graveyard - poslední album, které jsem od KD intenzivně prožíval, velká pecka Sleep Tight Little Baby

In The Shadows - výše přesně řečeno, pár výborných skladeb, zbytek "vata"

Time - opět se ztotožňuji, výborná sbírka skladeb, působí víc vyrovnaně než kterékolik předchozí album MF

pak už moc nevím


A SAMOZŘEJMĚ JSEM BYL NA KONCERTĚ FATE+DIAMOND V PRAZE! ALE TO VY URČITĚ TAKY !!!

Myslím, že se právní zásahy KISS do existence jiných umělců zveličují.:-) Podle mne maskovaná čtyřka určitě neměla přehnanou potřebu někomu komplikovat život, spíš šlo možná Simmonsovi o publicitu, tak se to vždy jakoby mediálně zveličilo a zdramatizovalo. Chovám k dvojici Simmons/Stanley nejvyšší možný respekt a myslím si, že spíš jiným kapelám v dost případech pomáhali (mimo jiné i DORO), než aby se furt někam snažili dokolíbat a odšoupnout kohosi z pomyslné lavičky vlastní velkou zadnicí.

King diamond mě vždy minul znám i jeho kapelu samozřejmně patří do historie metalu.Vtipné bylo jak se Kiss s ním soudili o image( spíše chtěl gene v 80.letech vydělat jestě trochu víc peněz).

Mám to trochu podobné, ale na Dont jsem dokázal naskočit i po 5 letech. Smetla mě i jako fanouška Them. In The Shadows nepatrné zklamání, zpětně bomba. Time návrat do formy:) Až na 9 všechny další alba za 10/10.

Pekárek: Můj myšlenkový příběh stran tvorby Kinga Diamonda je asi takovýto. V roce 1989, na letním (no dobře, tenkrát se tomu ještě říkalo "pionýrském" jakkoliv se na nějaký pionýrství sralo a lezlo se akorát za holkama do chatek) táboře v Polsku vidím plakát, kde dotyčný umělec s křížem z kostí vzývá úplněk, "výjev mne děsí a zároveň vzrušuje" :-) (užita citace Nicolase Cage v roli detektiva pátrajícím po vrazích a autorech snuff videí "8mm"), ačkoliv hudbu dosud neznám. Zhruba v zimě 1989/90 si půjčuji blbě nahranou audio kazetu s nahrávkou alba "Them" a pouštím si to ve walkmanu před spaním v zhasnutém pokojíku, už to intro mě uvrhá do stavu neskutečného děsu, regulérní husí kůže a ta hudba, je jako nic co jsem dosud slyšel. V létě 1990 jede do Polska na tábor brácha a kupuje asi osm jejich originálek metalu mezi kterými i album "Abigail" (jinak také OVERKILL 89, SAVATAGE 89, WASP 86...), nahrávka se stává naší velice oblíbenou, v létě 1990 nacvíc v Time Sykes klip k Sleepless Nights, sháníme vše od KING DIAMOND (Them, Conspiracy, Fatal Portrait), fandovství je koncem roku 1990 stvrzeno skvělým pátým albem "The Eye", které milujeme. Až někdy v ten moment se dozvídám, že KING měl předtím nějakou kapelu MERCYFUL FATE, postupně poslouchám Melissu a Dont break the Oath, ale zas až tolik se mi to nelíbí, chybí mi kontext doby vydání, přijde mě to ploché, málo barvité, akorát to má Kingův hlas, v roce 1993 vychází In the Shadows a je to pro mne lepší než ty starý dvě alba MF, ale ne zas tak dobrý jako hudba KING DIAMOND, je to deska o čtyřech hitech a šesti průměrných skladbách, album Time o rok déle je srovnatelné, dnes mám obě 1993, 1994 minimálně tak vysoko jako tehdy (možná výš), tedy velice kvalitní heavy alba (8,5/10) a prakticky nejlepší počiny od MERCYFUL FATE, ovšem na Abigail, Them, Conspiracy a The Eye (10/10) se nechytaj. Time asi vůbec nejlepší deska MERCYFUL FATE a šestý nejlepší album, na kterém zpívá KING DIAMOND.:-)

Jak to máš zpětně s In The Shadows A Time?

MERCYFUL FATE - In the Shadows
MERCYFUL FATE - Time
MERCYFUL FATE - Don´t Break the Oath
KISS - Alive!
DEATH - Symbolic

Dnes docela pestrá směs. Skeletal Remains-poslední, dvojka Pestilence, Steve Walsh-Shadowman, Sabbat(jap) - první ípka, Martinů - 3. klavírní koncert. Všechno super:)

To fakt netuším. Jsem na pivje. :-)

Stray: Wau skvělá story to muselo být opravdu něco já je zažil až v tom roce 2013 a byl jsem překvapený jak mají silné hity a koncert skvěle odsejpá. Myslíš, že tohle bude opravdu poslední turné jejich kariéry?