Stray: Já právě tehdy moc ne. V roce 1990 mi bylo 13 a k této hudbě jsme tu neměli velký přístup. I když něco se sehnat dalo a pak se to poslouchalo do zblbnutí. Proto Vzhůru přes oceán znám nazpaměť. Navíc Vitacit byla kapela, která mě k metalu přivedla.

Neslyšel jsem to tenkrát, měl jsem spousty jiné hudby.

Stray: To je. Tenkrát i teď.

VITACIT - Vzhůru přes oceán ... je to dobrý!

Díky moc. Mrknu na to až doma.

Prowler80: Máš to v mailu.

Stray: Já toho roku studoval v Praze druhým rokem lékařskou fakultu. S Motorbandem nechci mít nic společnýho:-)Ty jsem prvně viděl na Metalovém matiné v pražské Lucerně o velikonoční neděli 1988, moc mne nezaujali.Předmětní si mě vyhlídli, když jsem byl kytarákem ústeckých thrasherů Krutor, kteří se po mém odchodu žel rozklížili.

Prowler80: To je škoda, mě tyhle historie zajímají a sbírám i staré nahrávky.
Dotaz na všechny. Nemáte někdo v mp3 nahrávky kapel Expander a Mapp?

Prowler: Hele, budu spontánně tipovat, třeba to je blbost, ale myslím, že seš ten kytarista co táhnul celou dobu MOTORBAND. Co? :-))) Ne? Když tak celebrit sem chodí víc, tak mi to můžeš pošeptat na mail.:-) Čemu mohli EXCALIBUR dělat na severu předkapelu a bylo to známější a tvrdší?

Já FB nemám. Mail je "metal.68@seznam.cz", moc díky. Promiň, ale jméno spolku ponechám v tajnosti, nezlob se. Jen prozradím, že byl stylově o poznání tvrdším než zmiňovaní.

Prowler80: Asi by se to dalo sehnat u nich třeba přes fb, ale pokud napíšeš e-mail, tak ti to pošlu v mp3. V jakém spolku jsi působil?

Jirka Čáp: Prosím tě, kde se dá sehnat LP těch Excalibur? Nikde jsem o něm nenašel ni zmínky. Docela rád bych jej vyslechl, kdysi byli jednorázovým předskokanem spolku, v němž jsem tehdy působil. Připadali mi už tenkrát o dost starší než já, šlo o rok 1988. Od té doby o nich nic nevím,léta tuzemskou scénu prakticky nesleduju, takže nemám moc přehled.

Srdcař určitě, ale ještě větší hazardér.

Stejně to, ale musel být srdcar bez toho se to dělat nedá.Jinak poslední Ozzyho album se mi docela líbí i ten song s Post malonem, i když chápu, že to nikdo neoceni.

Stray: Plakát s logem Excaliburu si taky pamatuju, měl jsem ho i doma. Jsem z Humpolce a někde poblíž tu asi v roce 1990 hráli. V tom samém roce skončili a znovu začali v roce 2015.

No to každopádně.

Upřímně ono bylo určitě něco jiného pořádat koncerty v 90.letech než teď.

On hlavně hrál házenou za Škodovku, chytal. Myslím, že byl dokonce náhradním brankářem v prvoligovém teamu někdy na konci osmdesátek. Vlastně jsem ho naposled viděl taky na kole, když jsme šli koncem července 2016 z koncertu Roberta Planta z amfíku na Lochotíně, akorát mě říkal, že vypravuje Wacken a nějak jsem mu předal peníze na Red Hoty v Praze (na ten koncert jsem pak logicky nešel), kam dělal zájezd. Ještě si pamatuju, jak sem na něj hlásil že je "sabat na kole"...:-) no a pak už dál šlapal směr Třemošná a už nikdy jsem ho neviděl, ...chybí, to je jasný.

Jirka “Ozzy” Kubík byl cyklista vůbec nadšený sportsman. Už jen ten jeho originální outfit na rockových akcích mluvil sám za sebe: značkový tenisky s bílými ponožkama s proužkem nebo logem vzorně vytaženýma do půli lýtek, sportovní bermudy nebo přímo trenýrky a nahoře pak nějaký dres a přes to džíska. Na spoustu koncertů, které pořádal, rád vzpomínám, škoda ho, chlapa rockerskýho...

Není nad to se někdy pořádně vyspinkat, včera jsem zalehl ve 22 h. a dneska vstal před 8 hodinou. To už se mi dlouho nestalo. Vynikající, takhle bez ničeho, to je rarita. Budu muset zvýšit počet dnů, kdy si nedám večer pivko, protože to hladkému průběhu odplutí do tramtárie vážně neprospívá.:-)


Jirka Čáp: Plakáty s logem kapely EXCALIBUR si tu pamatuju, červené ostré písmo s bílým okrajem umístěné na černém poli, to muselo být ještě před revolucí, páč jsme kolem toho se zatajeným dechem našlapovali a říkali si, že je to ten speed metal, nicméně tu kapelu jsem nikdy neslyšel.


Mauglí: Armádu džísek a proužkáčů pamatuju, sice jsem jim byl (nechci říct že do pasu) tak po hrudník a tu módu si ještě tak dva tři roky rovněž vyzkoušel, ale pak se to hodně rychle zhruba okolo roku 1992 rozplynulo. Plac u kulturáku v Horní Bříze má pro mne také určitej význam, dvakrát jsem si na blízkém tenisovém kurtu zahrál match s plzeňským Ozzym, byť byl o třináct let starší, vždy mě rozsekal podobným skóre -> 6:1, 6:2, blonďák byl vždycky sportsman a v tom tenisu byl dost namáklej, prakticky se hrozně těžko odvracely ty jeho drtivý podání a celkově jsem si připadal, že proti mě stojí Bjorn Borg. Muselo to bejt někdy v rozmezí let 2002-2004.