Ve smyslu - jesti by TÖRR nebo ÁČKA vyskočit před zahraniční hvězdy. Nikoli tak, jestli by METALLICA měla šanci předběhnout TÖRR, tak blbej zas nejsem :) ... doufám ;)

Prowler80: Moc díky, to je velmi zajímavý, jak tehdy Teutoni hodnotili. Hlavně jak některý jejich kapely byly hodně nahoře, i když samozřejmě dobrý kapely. Divil jsem, že jsou tak nízko Slayer, než mi došlo, že to bylo ještě před "Reign In Blood" :)

Škoda, že neexistuuje taková porovnávací anketa pro Československo. Tedy přesně řečeno - existujou dva ročníky Černý vrány za 90 a 91, jenže tam jsou zvlášť tuzemsko a zahraničí. Velice by mě zajímalo, jestli by při tehdejší situaci měly šanci zahraniční hvězdy porazit třeba TÖRR nebo ARAKAIN. Věřím že měly. Tehdy ještě jo.

Jó, RS znám, měli dvě superhitovky. Ten zpěvák byl dost podobnej jednomu sousedovi. Mě to moc nebralo, málo kytarový. Ti CCR zde byli vždy dosti populární, vybavuji si mnoho českých coverů. Karel Gott - Korunou si hodím, Marta a Tena - Hrej dál, Pavel Novák - Asi atd., otec je dost poslouchal, jejich tvorbu mám v malíku. Ucházející byla ještě Johnova druhá sólovka, Rockin All Over the World z ní později přebrali Status Quo, měli s tím větší úspěch než sám John.

Stray: GFR i Manfred rovněž patří k těm mladším ve sbírce. Od prvních jsem posbíral tuto a tři předešlé desky - velká spokojenost. Od Manna krom debutu snad vše až do roku 81 (něco mám ještě zabalené), je to skvělá, na klávesách položená muzika. Takový soft-hard-rock. Reo S. jsem párkrát testoval, ale s nevalným účinkem. Jsou odložené na někdy nikdy:-) Creedence ale vítězí, to je ryzí, uvěřitelná a opravdová hudba pramenící rovnou v srdci.

Nějaké REO doma mám, ale ještě jsem se k tomu pořádně nedostal. Začínám teď pošilhávat po ELO.

Mám ještě GRANDFUNK RAILROAD, jejich údajně nejlepší album We Are An American Band 73´, vcelku dobré, ale tak dobré jako CREEDENCE to není. Sháním album Solar Fire 73´od MANFRED MANN´s EARTH BAND, což je další náběr vlivem četby Rock History (tyhle sešity mě děsně baví) a ve výhledu mám poslech něčeho od REO SPEEDWAGON, znáte?

CREEDENCE CLEARWATER REVIVAL jsem objevil teprve nedávno a hned se jim u mne podařilo povstat do čela celého jižanského hnutí navíc s pořádnou příměsí country. Vřele doporučuji vše od debutu po Pundulum. Bez Toma Fogertyho už to pak nebylo ono. Zkupoval jsem je v kalupu, první samozřejmě nejslavnější Cosmos, pak už to bylo jedno. Ano, ta nadprodukce během jednoho roku je obdivuhodná. A vše vyrovnaná kvalita.

Oni stihli vydat 3 alba jenom během roku 69´,to je dnes nepředstavitelné. Jinak na amerických webech hodnotí Green River o něco lépe než Bayou Country, ale já to mám přesně obráceně. No a Cosmos Laboratory jako top.

Jinak jsem zahrabal i v tom klasickém hevíku a našel jsem kousek, který jsem kdysi poslouchal z bráchových na burze ukořistěných nahraných kazet (klasika Sony HF 90):
OZ - Fire In the Brain

Tak od těch CCR nakonec nemám Bayou Country, ale Green River, obě z 69´, spletl jsem si to. Mám to teprve asi od zimy. Zvláštní, že ta kapela dokázala vydat za tři roky existence asi šest alb, časem si seženu určitě všechny.

Aerosmith - Draw the Line (1977)
Aerosmith - Classics Live! (1986)

Sorry za úpravu, po odeslání se to nějak zcuklo k sobě.
Jinak tuhle jsem zcela opomněl dobovou kultovku:

https://youtu.be/IJCQ8t03z60

Včera jsem si po letech doma prohlížel nějaká stará vydání západoněmeckých MH, hledal jsem dobová hodnocení tří konkrétních alb. V předmětných dvou číslech se též nalézají výsledky čtenářských anket popularity za rok 1985. Pro zajímavost zde uvádím.
HM-BAND NATIONAL HM-BAND INTERNATIONAL
1.Warlock 1.Iron Maiden
2.Running Wild 2.Metallica
3.Destruction 3.Kiss
4.Steeler 4.DIO
5.Helloween 5.Accept
6.Sinner 6.AC/DC
7.Grave Digger 7.Scorpions
8.Gravestone 8.Slayer
9.Faithful Breath 9.Judas Priest
10.Trance 10.Mötley Crüe
11.Kreator 11.Deep Purple
12.Stormwitch 12.Venom
13.Celtic Frost 13.Ratt
14.Living Death 14.Twisted Sister
15.Restless 15.Manowar
16.Tyrant 16.Ozzy Osbourne
17.Sodom 17.Motörhead
18.Tyran Pace 18.Exodus
19.Iron Angel 19.Dokken
20.Warrant 20.Pretty Maids

Jinak šlo o alba - Master Of Puppets - 6,86/7 (průměr od 10 hodnotitelů)
Power And Pain - 3,44/7
Flight Of The Griffin - 4,90/7

Přitom se tváří jako obrovský pohodář (a možná to tím bude). Koukal jsem na youtube na ten koncert Dance co doporučoval spajk a třeba v Go Your Own Way si to dědek neskutečně dává.

Jo, Fogerty je klasa, ať už v těch pomalejších kusech jako Born On The Bayou nebo Graveyard Train, tak na vypalovačkách typu Travelin´Band. Člověk s ním snáz překousne i ty countryovější kusy, kvůli kterým nedávám některé fláky EAGLES. Moc moc se mi to líbí. Fakt se nedivím, že HANOI ROCKS spáchali cover Up Around The Bend

Zvláštní že v téhle situaci nahráli alba, která jsou všeobecně mnohem úspěšnější a hitovější než jejich stará tvorba. Ten bubeník Fleetwood musel mít asi nervy ze železa, pořád kolem sebe střídat lidi a když dojde konečně na úspěch, tak se rozhádaj i ti, kteří jsou jeho strůjci.

Zpěvák z CREEDENCE CLEARWATER REVIVAL je fakt skvělej. Výtečnej hlas, to jsem si uvědomil hned.

Stray: U těch FLEETWOOD vycházím z článku na Louder Sound, v době alba se rozpadalo manželství Johna a Christine, Lindsey se rozcházel se Stevie (romantické vztahy v kapele očividně nefungují), do toho se přidal kokain. Skvěle to vystihuje citát: "But it was at their most fucked-up, radiating paranoia and mutual enmity, that Fleetwood Mac created their iconic masterpiece. "

Fenris 13: CCR i FTW MAC teď dost zkoumám. U prvního mám doma už Cosmos Factory a Bayou Country u druhého zatím Rumours, při nástřelech jiných věcí od FLEETWOOD MAC z youtube zatím vždy vycházím ne tak nadšen, zatím je to pro mne kapela jedný skvělý desky, ale třeba si to bude sedat, chystám se na bezejmennou desku z roku 1975 (až někdy příští týden). Zajímalo, jak psychicky rozložená kapela byli FLEETWOOD MAC, co o tom víš? Myslel jsem, že se v té sestavě po roce 1975 ustálili.

Sicky: Já ale nečekal, že se ti CODE ORANGE bude líbit. Spíš jsem si myslel že ne. Nicméně jsem to zkusil, protože mě přišlo strategický tady tu recenzi mít. Kapela s trochu zajímavou a trochu vyblitou holkou u kytary se dostala prostě do kurzu, web by prokázal určitou dávku modernosti a já bych se v klidu mazlil s článkem o SAVATAGE a ve skutečnosti doma poslouchal FLEETWOOD MAC. Musíš strategicky, Kefalín, strategicky! :-))

Z mého pohledu bych se tu vlastně nemusel psát s mnoha z těch novinkových recenzí: STRIGOI, TRIVIUM, … protože žiju něčím jiným a tohle jen taková ta nadstavba co je sice populární, ale nedává mi to skoro nic. Novinky dělaj tak 5% všech cd co si koupím. Jenže když chce někdo fungující, aktivní a živej web, tak prostě musí máknout i s tím, co není pro něho až tak moc zábavné. Myslím, že mám dostatečně naposloucháno, abych tyhle moderní věci zhodnotil, jinak bych to nedělal. Zkrátka a dobře, ten komfort psát článek jen o tom, co se mi děsně líbí, si nemůžu dovolit, protože bych pak skončil u jedné novinkové recenze za měsíc a nebo bych měl pouze web o staré hudbě.

Stray : ty Code Orange jsem si stáhnul, ale nebaví mě to. Přesně tohle si představím pod pojmem přeprodukovaná hudba. Za těmi všemi zvuky, agresí a pózami nějak chybí základní muzikální nápad. Víceméně souhlasím s tím, co o tom napsal Rip, že se kapela snaží aby to bylo všechno a ve finále to není nic. Smutný na tom ale je, že když ti něco přijde bordel, tak automaticky myslíš, že se mě to bude líbit :)

Ještě k tomu psaní, ano, když píšeš o něčem, co se ti líbí, tak je to samozřejmě jiný, než když dáš článek o Sepultuře, která tě nebaví, jen proto, aby tu byl. Pro mě jde o zásadní otázku celý týhle činnosti :) Asi se už nedokážu donutit k psaní, jenom proto aby byl článek..

GRAVE DIGGER – Fields Of Blood – tak tohle se dědkům, kteří už to mají do hrobu docela blízko, opravdu povedlo.Album se rozhodně může řadit mezi ty nadprůměrné z jejich diskografie. Je vidět, že se Chris Boltendahl dobře v mládí učil hrobařem :-)
U.D.O. – Mission No.X
U.D.O. – Mastercutor
FLEETWOOD MAC – Rumours – nemůžu se toho nabažit. Go Your Own Way, The Chain…pěkně děkuju, pánové. Tohle je opravdu prvotřídní soft-rocková deska – dokonce osmá nejprodávanější nahrávka na světě. O to impozantnější, že to dala dokupy psychicky totálně rozložená kapela.
CREEDENCE CLEARWATER REVIVAL – Willy And The Poor Boys. Další old chool kapela na které teď hodně ulítávám, alba jako Bayou Country nebo Cosmo´s Factory jsou prostě skvostná. Byl jsem překvapen, kolik skladeb už znám z rádia či coververzí – Proud Mary, Fortunate Son, Travellin´Band nebo Down On The Corner. Občas hodně do country, občas prosáklé blues až do morku kostí, ale furt s tím správným rockovým nasazením. Aj na majestátní epiku dojde (Effigy). A označení „swamp rock“ sedí jak prdel na hrnec, takové pomalu, vpravdě hilobně, se táhnoucí blues Graveyard Train je opravdovým předchůdcem doomu. Chraplák Johna Fogertyho je zas předzvěstí křiklounů typu Bona Scotta. Rozhodně doporučuji.

Stray: Ano ta holka, to je singl a takhle je to o.k. Tam mi ty výbuchy agresivity nevadí i ty elektro samply jsou tam sedí a neruší. Škoda že na takových šlapavých refrénech, není postavená celá deska

No já jsem rok 87 a ano, taky bych mu tipoval ten 93,94 ročník. Mě formoval, tátův šuplík se starýma MC. Samé poklady, Live After Death, Made in Japan, Use your Illusion, Sabbath bloody Sabbath atd... :-)

Já musím ty seriály taky trochu prokoukat - vůbec nevím o co jde. Je to na YouTube? Já na YT skončil u takovejch home videí, kde má nějakej Rusák ochočenou pumu a různě ji tam koupe, fénuje a kouká s ní na televizi. A někdo jinej tam má ochočenou lišku. To jsem metalista, co?

Hmm ... to jsou kydy. Jdu radši dočísnout článek...