horyna: Doporučuju kouknout na filmovamista.cz. Tam to člověk identifikuje naprosto přesně - já samořejmě čerpal právě odsud, pak si vytiskl mapku z mapy.cz a fixem zaškrtával místa, než jsem vyrazil :)

https://www.filmovamista.cz/130-Vesnicko-ma-strediskova

A teď do YT napiš třeba Saga 20/20 a zkus kousek první, druhé, třetí skladby. Třeba řekneš, že to zní jako úplně jiná kapela.

Po třech skladbách - ujde to. Přijde mi to jako klávesovější verze RUSH. Zpěvnost propojená s komíhavým nervním nalazením, přímočarý beat a futuristický zvuk počátku osmdesátých let, ještě že nevidím ty kníry, po třech skladbách, když člověk vybředne z toho zhypnotizovanýho aerobiku trhaných pohybů, tak si akorát řekne: "Ty vole proč to vlastně poslouchám? Nebude lepší si pustit Burn od Párplů?" Do dáli zní Čokovské "proč tak marníš.....čas!":-)

Sága je skvělá. Strayi ťukni Worlds Apart.

Darth: Jo, tak je to vždycky, než se rozhoupu, stane se z té vyhlédnuté destinace hit. Tak alespoň jednou procházka březovými lesy v Pobaltí. To snad nebude masovka, resp. snobárna pro pracháče.:-)

Stray: ale tak, jaká obludnost :-( To není Pavaroty, pořád se bavíme o rockové muzice. Jen já mám raději ty ušlechtilé témbry, kdežto ty drsněji znějící podlaháře :-) Však to je v poho :-) dvě kasty - arťáci kontra hard-rockeři a nebo striktněji, rockeři proti metalistům :-)

Darth: koukám na mapu, kde to je, jestli nebudu mít někdy třeba na dovči cestu kolem. No, pod Prahou a u Sedlčan asi ne. Ale fotky jsou jasný. Díky

Pekárek: Taky se chystám. Polsko se za posledních deset let strašně zvedlo, už to dávno není ten bordel, co si pod Polskem člověk představí, tedy aspoň v některých oblastech. Tady u nás v Podkrkonoší je to naprosto skvělá země a počítám, že v Pobaltí by to mohlo být podobný. Já se chci podívat do Gdaňska, na hrad Malbork a tak podobně, tam v každým městečku jsou památky z těch červenejch cihel, něco nádhernýho. Na německý straně samozřejmě taky, Stralsund je neuvěřitelně krásnej, Greifswald taky není špatnej, Rostick nic moc, tam je to vybušený z války a místo toho paneláky. Jinak ale bacha - taková Rujána, kam jsme za komára jezdili na levnější dovolenou, je dnes luxusní destinace, protože to tam maj blízko zbohatlíci z Berlína. Údajně žádný spaní v autě u cesty a podobně neexistuje.

Horyna: Jo, taky jsem čuměl, jak je to na podání ruky. Stojíš u hrobu Josefa Suka a koukáš panu Pávkovi na dvorek. Akorát tam myslím rozšířili ten přístěnek, takže ta teráska už tam není, ale to nedám ruku do ohně. Každopádně je tam všechno - Otíkův barák, plot s ničemnejma plaňkama, co maloval ten mazal z Prahy, hospoda, kde se lije pivo z oken i Turkovic domek a naproti barák učitelky, kam jí nesl zamilovanej Jarda sešity. Je to sranda, takhle si to projít...

Hele, já si třeba vůbec nedovedu představit, že bych měl někdy Marillion, Sagu, Pink Floyd a Genesis před Black Sabbath a Led Zeppelin, to je v mém případě holý nesmysl!:-)

J.Rose: Dneska bych tomu dal 70%.

horyna: No právě. "Velkolepý operní hlas Michaela Sadlera" to je myslím dostatečný popis obludnosti.

Stray: Po čase, jsem si pustil Heaven & Hell - Devil you Know (2009). Za mě super.
Jak dnes s odstupem tu desku vnímáš? Nebyl jsem si jist, tak jsem dohledal recenzi na metalopolisu a tehdy jsi jí nasolil 60%.
Mě to totiž tenkrát moc nechytlo, ale asi 4 roky dozadu, jsem si to pouštěl a od té doby, se k desce rád vracím.

Tak Pávek se točil jen co by kamenem dohodil od hrobu Josefa Suka? Díky za informaci, netušil jsem.

Stray: za tu nestoudnou kritiku Sagy, by jsi to od progresivistů, mě nevyjímaje, pěkně schytal :-)

Když pominu jejich nejvíce pompézní (mnohdy spíše popové, pro mnohé umělohmotné až vlezlé) období osmdesátých let (příšerné hadry, kníry, synťáky všude... kdo na tom z nich tenkrát nebyl podobně), s obrovskými hity, které hrají dodnes (v Německu mají z Evropy nejpočetnější základnu, tam je zbožňujou nejvíc), po rozpadu a novém startu z kraje devadesátek je to nadstandardní rogresivní rock alá Rush. Snad všichni kdo je tak milujeme, máme nejraději období 1999-2014. To je jedna geniální progresivní deska za druhou, skvost vedle skvostu. Velkolepý operní hlas Michaela Sadlera, úžasně vynalézavá kytara Iana Crichtona a originální klávesy Jima Gilmoura, vytvářejí s pestrou kolekcí nápadů a sofistikovaným přístupem nádherné vzdušné a ušlechtilé kompozice. Z těch stovek a stovek kapel za ty roky doma nasyslených, mám už několik let celkem neměnné pořadí nějakých zhruba 40 nejoblíbenějších band. První jsou samozřejmě Beatles a druzí neochvějně Marillion. To je věčná konstatanta. Stejně jako další pořadí s Rush, Yes a Pink Floyd. A jen pro ukázku toho, jak si u mne Saga stojí, tak zaujímají sedmé místo v celkovém součtu. Jsou hned za Genesis a třeba před Deep Purple, Uriah Heep, daleko před Led Zeppelin, Black Sabbath atd... Z kompletní discografie zhruba dvaceti cd mě chybí dvě. Tím jsem chtěl jen demonstrovat, že Saga má dost příznivců i u nás a na Slovensku. A tady určitě jednoho také :-) Pro mne velká a celoživotní láska.
Byla by velká chyba posuzovat je jen dle videa alá Dont be Late :-)

Darth
:-)
Jo, ještě k NDR apod., už X let se chystám k jejich Baltu. Super by bylo dát výlet po pobřeží Polsko NDR:)

což je taky pravda. zrovna dneska jsem na ulici viděl .... ne, nechme toho

CORROSION OF CONFORMITY - Deliverance (1994)

některý ať rači ty podprsenky nosí

Pekárek: Přesně před týdnem jsem byl v Křečovicích, kde má Suk muzeum a kde je pohřben. A přesně pod jeho hrobem je (byla) ta teráska, kde pan Pávek s panem doktorem a Karlem von Bahnhof rozmlouvali o tom, kolik holek nenosí podprsenky. Od hrobu Suka k sedmýmu schodu, kde se chladí pivo, je asi tak deset metrů. Sranda, ne?

Někdo tady zmiňoval klasiku;)
Dnes Suk - Fantasie g moll - Ančerl a Suk, esenciální kompozice a nahrávka, pro metalistu rozhodně.:)

Ano Strayi díky :) a dnes budou dávat Bělehrad, Panenku

Ti Y&T se mi nezdají špatní. TRIUMPH také úplně v pohodě. Ostatní mě z míry nevyvedli. :-) KROKUS - utrpení, SAGA vlastně taktéž, AUTOGRAPH sezónní hloupost! Nabízí se zde dobré téma, co kdo vnímá jako rockovou a metalovou hudbu staré generace, protože to prostě každej musí mít diametrálně odlišný. Člověk co začínal na nu-metalu asi stěží nazve FEAR FACTORY novou kapelou, kdežto hardrocker považuje JOY DIVISION za cucáky, hmm vyčuhuje z toho pozoruhodné Asylum. Kde mám tu nejvýraznější hranici já - co je stará a co nová rock/metalová hudba? Přemýšlel jsem o tom a zjistil, že je to rok 1986 kdy vyšly alba Master Of Puppets a Reign In Blood, tady se lámal chleba a tvrdší styly začaly být mnohem výrazněji vidět a slyšet, takže stará hudba je do roku 1986 a nová od roku 1986, nepochybně to mají jiné ročníky jinak... :-)


zdenos: Dnes o tom našem vítězství nad NDR na Olympiádě 80´ vyšel dokonce článek na novinkách.:-)

https://www.sport.cz/fotbal/reprezentace/clanek/1470584-zlaty-gol-slavil-v-bazenu-na-stupnich-vitezu-jsme-breceli-vzpomina-vizek.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null#hp-sez

Skladby Y&T hrával Vitacit. Konkrétně Jsou rána (v originále Forever) a Jen její láska tu zůstala (Dont Wanna Lose).Obě z alba Black Tiger z rou 1982, které je asi jediné, co jsem od nich slyšel.
Od Autograph jsem slyšel několik alb a od ostatních jmenovaných kapel taky jen po pár skladbách.

Tak jsem si dal na youtube pár staro-generačních kapel známých názvů, které nemám moc zažité, vždy tak dvě tři skladby, buď klipy nebo z bestofky.

AUTOGRAPH - esence osmdesátek, ale bez přidané hodnoty vlastního zvuku, vlastně úplně obyčejná kapela z první poloviny osmdesátých let. Přesně tohle parodují THE NIGHT FLIGHT ORCHESTRA, škoda že to AUTOGRAPH na rozdíl od nich s těma průměrnýma skladbama myslí vážně.

KROKUS - tohle je hrozně hloupá švýcarská kapela, hrajou si na pravej rock n roll, budiž jím jsou, ale mě to vůbec nic nedává, klišé nad klišé.

TRIUMPH - tohle se mě fakt líbilo, neříkám 10/10, ale určitě tak 7,5/10 po poslechu nějakých pěti jejich skladeb, vychytanej stadiónovej zvuk, prostě špičkové AORko přelom 70/80´s, kanadská kapela.

SAGA - v zemi javorových listů zůstaneme, ale na rozdíl od TRIUMPH mě tohle nebaví, skladby bez nějaké gradace, dokonce tuším dvoje klávesy, zpěvák by si mohl aspoň ostříhat toho ultra-trapnýho mrože pod nosem, nemluvím o té trvalé.

LOVERBOY - znovu Kanada a pomp-rock na tamní způsob, je to takové moc uhlazené a vlastně bez bombové skladby.

HAWKWIND - kultovní space rock psychedelická meluzína, o které se tvrdí, že ovlivnila nejednoho muzikanta, mě to ale nebaví.

YESTERDAY and TODAY - docela dobrej hair-metal, má to vcelku švih a dobovou patinu, dobře poslouchatelné hymny s obstojným zpěvákem a heroickou kytarou.