ZED YAGO jsem si v životě nepustil.

VELVET VIPER - From Over Yonder (1988/2020)
VELVET VIPER - Pilgrimage (1988/2020)

Otevřel jsem ruskej eshop, že kouknu po měsíci, co je nového a hned mě to stálo bezmála osm stovek v MR.
Pamatujete ZED YAGO? Dlouhý příběh. Jedna z nejlepších germánských metalových kapel konce osmé dekády. Za mikrofonem hlasově vyjímečná černovlasá dračice Jutta Weinhold (1947). ZED YAGO byla její kapela a vydala dvě vynikající koncepční alba pojednávající o fiktivní dceři Bludného Holanďana. Po rozpadu Jutta založila nový soubor VELVET VIPER, s kterým vydala z kraje devadesátek dvě alba. Po čtvrt století nečinnosti se v nedávné minulosti kapela opět přihlásila s autorskými nahrávkami.
Nyní dávejte pozor! Jutta Weinhold získala práva na nahrávky svojí staré kapely ZED YAGO a vydává je v reedici pod názvem VELVET VIPER. Kruh se uzavřel.
Neskutečná bomba!

To video jsem posílal Strayovi neb nevěděl, že něco jako pračka na vinyly existuje. Prostě jsem do vyhledávače na YT napsal pračka vinylů a tohle byl jedinej odkaz v češtině.
Já znám ty pračky s odsávánim, ale záměrně chci zkusit tuhle mokrou metodu, je to mnohem menší finanční vstup a nezabírá misto. Dopereš, hodíš ji do krabice a shováš, kdežto ty drahý s odsávánim ti zaberou poměrně dost místa. Musim řešit i tohle, máme malej byt.

Inflace? Neřeším, to ať si řeší Sedláček. Ale viděl jsem u nás v kraji na burze borce, co chtěl za Joy Division 8 kil a za Youngův Harvest 7 kil. To už mi přijde moc, ale někdo to koupí, byly to původní vydání v hezkým stavu. Já zas nemusím mít vsechno, když je dobře udělaný CD, stačí mi bohatě. Beru si od každého nosiče něco, ty zarytý obhájce vinylů moc neberu vážně. Ty vole, dvě hodiny, jdu spát.

Jinak skvělej rozbor těch technických zvukových parametrů, fakt klobouk dolů.

spajk: No jo, ale když vezmeš dvacet let starou bazarovku za 240 a spočítáš inflaci, máš možná víc než dnešní ceny. Ale časy to musely být skvělý, o tom není sebemenších pochyb. Mně to taky chybí.

Pračka na vinyly - teda od člověka, kterej má na stěně pověšenej plakát Fidela Casra, bych si radit nenechal. Nějak bych mu nedůvěřoval ...

U vyznavačů rudý hvězdy je to vždycky o hubu - v Národním archivu v Praze v padesátých letech namazali ty nejvzácnější listy nějakejma chémiema podle rady ze Sovětského svazu a ony jim zmodraly. Pak to musely dávat složitě do kupy. Možná bych rád viděl ještě jedno videoi toho týpka, jestli ty desky furt maj drážky nebo jestli už jsou hladkej povrch.

Já říznul celofán u DVDčka "Králova řeč" (byla sleva a kdysi před lety jsem to koupil, jak pravila cenovka za 39,-Kč), už jsem ten film ale kdysi viděl v kině...

Jak se tam ten Colin Firth toporně zadrhával, jezdil jsem podél televize ve stoje na skateu jak na otevřeným autu, kšilt přísně naraženej až ke knírku. Takhle by to nešlo, kámo!
Geoffrey Rush skvělý výkon, film na 4 hvězdy z 5.

Od Limy jsem měl na začátku léta doporučené nejlepší a méně známé zahraniční filmy posledních let, postupně jsem je občíhnul a všech sedm se mi líbilo, byly to:

Drahokam (asi největší jízda, nadchlo mě to)
Dobrý časy
Čarodějnice
Na nože
Doktor Spánek
Richard Jewell
Maják (vynikající Dafoe/Pattinson a nej deprese/intošská forma, podruhé bych to už nedal)

Brzy si dám Počátek a půjdu do kina na Tenet.

FEAR FACTORY - Soul of a New Machine (1992)
osobnost dne: Miloš Vystrčil
zbývá přenést ambasádu na Taiwan, jako když Havel pozval dalajlámu

Miloš Vystrčil je supr jméno jako Leoš Vozihnoj! :D

Ad Nauseam - Nihil Quam.....

Lord Vile: Nuclear Blast oznamují na říjen novou desku Insidious Disease, to jsem už ani nečekal:)

Don Henley - I Can´t Stand Still (82)
Obsahuje jednu z nejúžasnějších skladeb - Dirty Laundry. Otvírák na B straně.

Demons and wizards - III

Static X - Project Regeneration

Masters Hammer - Konve

Masterplan- Time to Be King

Hláška měsíce:

"Jde-li někdo po Tobě, pomoc mu!" Miroslav Pelta

:-)))))))))))))))))))))))))))))

Když já mám díky té hudbě a díky psaní toho staticky stráveného času až moc. Na to, že jsem byl odmalička vychováván v pohybu a mimo byt, tak teď vlastně díky tomu musím tvrdnout doma, což mě není vlastní. Jsem někdo, kdo se těm šprtům, co v deseti dvanácti letech zůstávali doma a koukali na nás skrz záclonu, smál. To s tím kopcem v šlapkách není zas tak jistý jestli je to horší.:-) Já potřebuju výkon, užít si ten pocit nějakého zdolání. Všechno co jsem vypsal, že budu o víkendu poslouchat mám na cd originál (ty SAGY už taky):-). Jinak já LP nezatracuju, od té doby co jsem si před pěti lety koupil gramec mám něco ke stovce alb, což je samozřejmě v poměru k cd miniaturní množství, ale tak nějak na chuť to stačí. LP mě odrazují právě díky tomu, že je s nima hrozný sraní, sice líp vypadaj a možná i líp hrajou, ale cítím se komfortněji a nerušeně víc s cédéčky, LP - tam furt něco hrozí, furt není jistý jestli se ti to neškrábne, pořád se to musí brát do pracek, hrozná pruda místo poslechu ještě s něčím operovat.:-) V patnácti jsem byl zvyklej na šumící blbě nahraný kazety, takže z toho důvodu mě cd přijdou dostačující a praktický.:-) Vinyly nad cédéčky tedy vlastně nemám, hodnotu maj asi větší, ale jsou tam děsný mínusy a u mne to přeceňování vinylů je zkrátka nesmyslný.

ad Spajk
Ano, jinak, to je ten správný výraz (stačí porovnat dobové cd a vinyl nějaké deathové klasiky). CD přišly, aby hrály lépe a co do parametrů na to měly. Bohužel snesly víc než vinyl, takže byly umučeny kompresí:). Navíc řeba kluci japonský v cd formátech pořád jedou, nedávno jsem si koupil v bazáči Kansas Leftoverture nějaké blue cd, a najednou je moje zvukově nejlepší cd deska stará takřka padesát let

"Stavět vinyly před cédéčka"
Rozumím o čem mluvíš, taky jsem převážně vyrostl na cédéčkách, i když elpíčka a gramec jsme měli doma od nepaměti. Ale asi do 15 let jsem je měl zakázané pouštět, abych je nepoškrábal.
Takže bylo otázkou času, kdy se k vinylům dostanu i já. Stalo se tak někdy před 15 lety a zaplatpánbů, jsem chytil ještě dobu, kdy nebyly desky in a nakoupil jsem ještě za mnohonásobně nižší ceny. Kupoval jsem vinyly i předtím, aniž bych měl gramec. Kde jsou ty časy, když na Národní v pasáži vedle Laser Games u pana Šůse, stála nejdražší deska 240 Kč, vynikající 180,- a dobrá 95,-. Když vidím ty ceny dnes, tak se mi chce zvracet. A to se bavíme o bazarovkách dvacet a více let starých.

Nové desky moc nekupuju a ani je nemám moc rád, protože kvalita se nedá vůbec s těmi starými srovnávat. Často jde jen o přepis digitálního záznamu na vinyl bez patřičného ošetření ve studiu, kdy by vinyl měl mít svůj speciální mix. Další věc je výrobní kvalita. Přebaly jsou díky technologiím v pohodě, ale kdysi vyhlášená lisovna v Berouně, dnes lisuje snad nejhorší kvalitu v Evropě.
Takže ideální je jednou za 3 měsíce sednout do auta a vyrazit do Vídně na burzu. Sjíždí se tam prodejci z celé střední Evropy a skvělé staré kousky se tam dají sehnat v cenové relaci okolo 5 €.

A když už mám doma cca 400 kousků v hodnotě několika tisíc, tak proč bych si nekoupil pračku vinylů za 15 kil a nevyrobil si za tisícovku 2 litry čistícího roztoku, kterej mi vydrží na spoustu let. Plus nové přebaly taky do tisícovky, takže nejdražší investice je ten strávený čas u praní. A když to máš jako koníček, není co řešit. Lepší než stát někde v kopci zapocenej ve šlapkách v přilehlým buzerantským dresu, ne? :-)
Navíc za pár korun neskutečně zvukově poskočíš, což v hifi je nepřímá úměra a mnohdy jsou mnohem menší zvukové posuny vykoupeny v řádech desetitisíců.

Letos mám v plánu ještě zakoupit mobilní převodník a celou sbírku si po vyprání zdigitalizovat. Jeden převodník už mám spoustu let, ale je k němu třeba notebook a tenhle novej vyhlídnutej Tascam DR 40x funguje bez nutnosti pc. Prostě ho strčíš do kapsy a jdeš, což je u mě důležitý klad neb chodím ripovat i do jiných domácností :-)

A poslední řadě přes všechny technické nevýhody, ten vinyl prostě hraje jinak. Nechci tady dogmatizovat, že lépe než CD, ale v mnoha případech mi je ten zvuk daleko příjemnější. Plus je to celé rituál. Pět minut hledáš, co si pustíš a kocháš se prohlížením sbírky. Pak to opatrně vyndáš z obalu, pustíš gramec, posadíš to na talíř a pomalinku opatrně najedeš nad zakládací drážku přenoskou a páčkou nastartuješ tu parádu. Uděláš si dobrý kafe, pohodlně se usadíš nebo lehneš a necháváš se unášet. Hudba je zážitek, nechápu lidi poslouchající při nějaké činnosti. Tomu se musíš věnovat tělem i duší :-) Jedině tak si to vychutnáš. Prostě zpomalit v tomhle zkurveným rychlosvětě.
Trochu tě pak štve po dvaceti minutách, že musíš vstát a otočit stranu, ale to k tomu patří.

Jo jo, jdu si něco pustit, káva už je na stole.....

Asi Road Salt One. Mám na vinylu a v době vydání to moc pochvalných reakcí nezískalo, tak uvidíme po tolika letech.

PAIN OF SALVATION - Road Salt One
PAIN OF SALVATION - Road Salt Two
PAIN OF SALVATION - In Passing Light Of Day
PAIN OF SALVATION - Panther
CONCEPTION - State Of Deception
CONCEPTION - Parallel Minds
CONCEPTION - In Your Multitude
SAGA - Silent Knight
SAGA - Worlds Apart
SAGA - Heads Or Tales
LYNYRD SKYNYRD - Second Helping
LYNYRD SKYNYRD - Nuthin´Fancy
LYNYRD SKYNYRD - Street Survivor

prostě poslechovej den, kafe, kobliha a tak.:-)

Jó, znám, výbornej starší řemínkáč.

Prowler80: Dual CS 5000 v hnědé variantě, přenosku Ortofon 2M Blue.

Jsem rád, že patřím k té ojedinělé báječné posluchačské generaci, která nestaví vinyly dalece nad cédéčka.:-)