V obchodě se zase rozmohla nová móda, nebo spíš určitá forma rebelie, a to je nošení roušky pod nosem. Borci, co to tak nosí, většinou ten svůj rypec hrdě vystrkují všem na oči - "podívejte, jaká nejsem ovce". Nějak jim nedochází, že si leckdo může pomyslet, že mají ten nos venku nastavený akorát na pěst a pak podle toho i jednat.

V Čechách nám bohužel chybí osobní zodpovědnost, proto je tu ten bič. Zavřou se vleky na horách, což vypadá nesmyslně; ale v ten moment se tam lidi "svobodně" nahrnou v takovým množství, že tomu zákazu dávají zapravdu. Protože s vleky by jich tam bylo minimálně dvakrát tolik. Někdy mi to český kverulantství dost sere.

posledné dva dni:

DREAM THEATER - Images and Words (1992)
DREAM THEATER - Awake (1994)
DREAM THEATER - A Change of Seasons (1995)
DREAM THEATER - Metropolis Pt. 2: Scenes from a Memory (1999)

Vsadím boty, že ten to dotáhne někam mnohem dál - kandidaturou na prezidenta, založením nějaké extrémistické strany .... těch možností je hromada, ale takhle šílenej ještě nebyl. Ani s tím Žitem.

Ten přeci chce jenom ze své usedlosti vybírat peníze za zrušená vystoupení, případně začít pořádat nová.:-)

To by si měl přečíst ten dement Landa.

Závidím v těchto dnech každému, kdo nemusí nikam chodit a může být v klídku doma, případně i doma pracovat, což se u mne nestane nikdy. Mne každý den provází setkávání a komunikace s desítkama lidí v těsné vzdálenosti, sice maj všichni roušky, ale i tak je to na prdel. Mrak infekce je třicetkrát vyšší než na jaře a stále roste, naprosto se divím, že končej u tohohle stavu a dokonce zvažují kdy zpět pootevřít školy, dle mého jediný co pomůže je natvrdo zákaz vycházení na pět týdnů, armádní složky do ulic, zkrátka ještě mnohem víc to zavřít.

Včera a dneska:

PINK FLOYD - první singly (Arnold Layne, See Emily Play, Apples and Oranges)
PINK FLOYD - live záznamy z klubu UFO
SYD BARRETT - The Madcap Laughs
SYD BARRETT - Barrett
SYD BARRET - Opel a drobnosti
DAVID GILMOUR - David Gilmour
DAVID GILMOUR - About Face
DAVID GILMOUR - On An Island
DAVID GILMOUR - Rattle That Lock
DAVID GILMOUR - Live In Gdansk

.... už se to blíží, už to bobtná, za měsíc to vypukne ...... A BUDE TO VELKÝ !!!

Já Iced Earth nikdy neposlouchal, ale třeba tu nějací fandové jsou. Tak pro zajímavost. https://www.loudersound.com/news/iced-earths-jon-schaffer-was-among-the-angry-mob-storming-the-us-capitol

To bude klasickej americkej vylízanec, kterýmu všichni solidárně uvažující lidi přijdou až moc socialistický.:-) Já bych v týhle zemi nechtěl a nemohl žít, ani za Boha!

Schaffer nasával.

Open the Door, kurva Open the Door!:-)
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/obrazem-jak-trumpovi-priznivci-obsadili-kapitol-136375

Být Mustainem, tak souběžně s nahráváním nové desky MEGADETH bedlivě sleduji dění a nasávám atmosféru! Já vím, že zrzoun už má naraženou červenou kšiltovku do čela.:-)

https://blutausnord.bandcamp.com/album/forhist

DarthArt: Black metal jako řešení následků dramatických rozchodů může být celkem efektivní, ale určitě bych podobné žánry nepoužíval při seznamování s novou partnerkou:

https://www.youtube.com/watch?v=xrGbDMpwSRI

„Hmm, Anal Cunt!“ :-)

GENESIS - Invincible Bouch (1916)
vynikající deska mé oblíbené kapely
mám dětinskou radost z toho, že jsem debil :)

Jen tak pro připomenutí https://youtu.be/DvswW6M7bMo

A podobně na mě vlastně zafungovala "Anthems To The Welkin At Dusk" od EMPEROR .... nechce mě? Seru na ni, mám black metal !! Nástup intra, výbuch "Ye Entrancemperium" a už jsem byl jinde, místo schlíplý heroická nálada .... AAAARRRGGGHHH !!!

My už jsme tu většinou takoví starci, že "starší metal, na kterým jsme nevyrostli a teď ho žereme" neexistuje. Před naší érou prostě žádnej metal nebyl :):) Takže tohle na nás funguje v případě třeba těch DOORS, BEATLES nebo hipísácký hudby a tam to třeba mě chytlo někdy po dvacítce, na jabloneckých rockotékách s projekcí, stylizovaných do šedesátek a sedmdesátek. Kultovní záležitost zvaná "Horečka sobotní noci".

U kapel typu QUEEN, PINK FLOYD nebo BLACK SABBATH nedokážu říct, jestli to bylo poznávání starší hudby nebo ne. V mojí pubertě ještě aktivně hráli a tak jsem začínal s aktuálkama a přirozeným vývojem sháněl starší nahrávky.

Co se týká KING DIAMONDA, já jsem slyšel první asi "Oko" a hned to tam bylo. "Them" jsem se taky trochu bál, ono je to fakt děsivý album, no a s "Fatal Portrait" jsem si - věřte nebo ne - léčil srdce po jedný holce, která mě poslala do prdele. Ta deska ve mně vyvolávala silný emoce a těma jsem nahrazoval ty předchozí, posraný emoce :):)

Stray, Fenris 13: s Kingem a MF se nevzdávám, ale marně lovím z hlavy nějakou starší kapelu, ke který jsem nečuchnul v době její slávy a kterou bych si pak výjimečně oblíbil. Nemám na mysli The DOORS nebo třeba Stouny. Jednoduše starší metal, na kterým jsem nevyrostl a teď bych ho žral? Nevím, nevím...

Láska ke strašidelným příběhům mě snad ještě neopustila, ale je určitě o dost slabší než třeba před dvaceti lety. Když kouknu na svou knihovnou plnou Lovecrafta, Barkera, Kinga, Le Fanu, Stokera a k tomu spousta sborníků, jak se tam pod prachem stydí, tak si uvědomuju, že jsem hooodně dlouho nic vyloženě strašidelnýho nečetl. Dneska už mi děsí spousta reálných běžných věcí, tak si asi nepotřebuju strach a mrazení ještě uměle přivolávat:))).

Poznámku o blbosti G//Z/R přecházím s nonšalatní ignorací:).

Hivris: Já si to myslím také. Ty nejsi na metalové rokoko ala Abigail, to by ses jinak nerozplýval nad takovou průměrnou blbostí jako G//Z/R.:-)
Úplně jinak, pro mne:
VENOM, BATHORY, CELTIC FROST - kapely, které jsme uctívali a s jejichž foty a nahranými alby jsme žili. V osmej třídě obdiv originál vinylu VENOM - Possessed u kámoše a pouštění u něj na plný pecky hned po škole....Flátrep flátrep jahahá...Satánačest...Můnšájn apod., prostě.:-)
EMPEROR, MAYHEM, ROTTING CHRIST, MOONSPELL - nějaký mladý fakani, který nejsou tak dobrý a který nebudeme brát vážně(řadu z nich jsem znal jen název, asi jsem z nich pak slyšel jen MOONSPELL, až když vydali debut), jen předesílám svou perspektivu z počátku devadesátek.

Hivris: já myslím, že to kouzlo doby není v tomto případě až tak potřeba, stačí láska ke strašidelným příběhům. Já Kinga vždycky poslouchal s bookletem v ruce :-)Navíc ta níže jmenovaná alba jsou vskutku nadčasová a ta kvalita tam prostě je i po letech, což se o velké části black metalů z devadesátek říct nedá - a to říkám jako někdo, kdo v tom v té době byl taky ponořen až po uši.