Pekárek: Fabián je profláklej nejvíc military sci-fi Mariňáci. V podstatě taková variace na Vetřelce II, ale výborná. Planeta mezi dvěma slunci je taky super a po letech na ní nečekaně navázal dvojkombinací Dies Irae a Semper Fi. Doporučuji i Hvězdu (ta není military) a Carpe Diem.

Stray: bohužel, za mě je reálná příští neděle...

Občas dám Žambocha, ale poslední Bakly mě trochu zklamal.
Opakovaně se vracím k audiu Solaris, dokud se toho šílenství, co se tam děje, nezačnu bát:)
Výbornej byl Fabián tuším Planeta mezi dvěma slunci.

VADER - De Profundis 1995
VADER - Black To the Blind 1997
VADER - Litany 2000

Doc byl PAN bubeník... příprava na DarthArta :-)

Stray: jasný, v pořádku, díky 🙂

Majk: Občíhnu, dík.

wuxia: Jé, jsem si vzpomněl, že jsem Ti před dvěma týdny zapomněl dát vědět, ale ten sraz nakonec nebyl - kvůli situaci, tak to necháváme na jaro.

Neměl by na příští týden někdo nějakej článek?:-) Zítra jde EXODUS, v pátek film, mezi tím vzduchoprázdno. Což o to, třeba bych si dokázal sednout k novým LA GUNS a zezprdeliózně to během hodiny natlouct, tak jako je to jinde obvyklou praxí, ale říkám si proč a z jakého důvodu?:-)

Ale je to teda spíš klasickej sci-fi oddech. Cyberpunk, někdy detektivky a tak různě.
Miévill je někde jinde a teda popisnost jakou ze sebe vydoloval v Nádraží Perdido jsem dřív ani později nikde neviděl. Nečte se to úplně jednoduše, ale je to zážitek.

Stray: Tak potom zkus Hetešu a jeho knihy z metropole Baltimore. Taky moc pěkný. Knih má jak psů a z recenzí a hodnocení vybereš tady:
https://www.databazeknih.cz/autori/petr-hetesa-2882

Mimochodem, četl tu někdo sérii se soukromým očkem Larsem od Daniela Grise? Titulní hrdina ma přezdívku podle Larse Ulricha, miluje metal a relaxuje za bicíma. Vřele doporučuju, čte se jednim dechem.

Ad Cesta: jop, toť ono.

Díky všem za informace. Něco z toho zkusím a těším se.

Nedávno jsem zjistil, že na to jak jsem měl v dětství vztah k historii, rytířům, mušketýrům, napoleonským vojákům, husitům a všelijakým bojovníkům, tak dneska mě spíš zajímá literatura vypovídající o budoucnosti (maximálně přítomnosti, jo dobře možná tak nejhlouběji se vracející k šedesátým letům). Je to asi půl roku, kdy jsem začal číst píseň meče od Cornwella a nějak mě to ani nebavilo a ještě jsem to nedotáhl, prostě bojovníci a historie už mě vůbec nebaví, spíš bych vítal něco na způsob Miévilla, příběh z nějaké megalopole plné bizarních individuí, věčného smogu a zákeřných neuro-virů.:-)))

Cesta od McCarthyho to je ten film s Vigem Morgensenem?

Kotletu vedu v patrnosti, někdy něco zkusím.:-)

Ještě bych přihodil Viléma Koubka, Čepel entropie a Romana Bureše, Planeta idiotů. Obojí skvělý "brakovky".

Stray: Kotleta je v pohodě. Posledních pár let teda už trochu víc píše na množství než na kvalitu, ale to je jen můj názor. Pořád ale dost dobrej standard. Českou "brakovou" scénu docela jedu a pořád mě to baví. Je tady hodně dobrejch autorů, ne jen ti nejznámější - Kulhánek / Kotleta. Lidi jako Fabián, Kopřiva, Fritz, Sněgoňová, Fuchs, Žamboch, Antonín, Moudrý a další. Je to sice všechno tak trochu "na jedno brdo", ale je to odvaz a relax.

J.Rose: Jj, Neff je první a ne úplně povedený, což on sám přiznal. Rauvolfův je věrnější a čtivější.

Byl to určitě Neff. To je tuším první překlad ne?

Jo a máš pravdu. Mě sci-fi a postapo, tak trochu splývá dohromady :-)

J.Rose: Jaký překlad Neuromancera jsi četl? Neffův nebo Rauvolfův?

S Cestou souhlas, i když je to spíš postapo než sci-fi. Ale depka je to pořádná.

"Neuromancer" mi dal zabrat, to se musím přiznat. Zvláštní jazyk, spousta informací, chladné, odtažité. Je to ovšem už nějakých deset let, a pořád na tu knihu myslím. Něco to v člověku zanechá. Asi je čas na repete.

Něco podobného jsem zažil s knihou "Krvavý poledník" od Cormaca McCarthyho, což sice není sci-fi, ale účinek to zanechalo podobný. Dnes na tu knihu nedám dopustit. McCarthy má vlastně na kontě také jedno sci-fi - "Cesta". Ta kniha nemá snad ani 200 stran, ale nic depresivnějšího jsem v životě nečetl.

Jinak Kotletu znám osobně, tak za něj loboju. Je to fajn chlapík, talent má 🙂

Gibson je otec kyberpunku, stylu, kterej kombinuje tvrdou sci-fi s drsnou školou a la Chandler nebo Hammett. Neuromancer je kult, totalní klasika. Knížka, která redefinovala žánr.

Od Gibsona rozhodně Neuromancer, stěžejní věc. Pak ty dvě volný pokračování, Hrabě nula a Hard core Mona Lisa. Skvělý je rovněž Idoru. Dobrý je taky si přečíst povídky Jak vypálit chrom.
Kotletu asi cokoliv, má to vyrovnaný. Hustý nářezy, pak zkus Underground, oba díly, případně sérii Legie.

JUDAS PRIEST - Killing Machine
JUDAS PRIEST - British Steel
JUDAS PRIEST - Point Of Entry
JUDAS PRIEST - Sad Wings Of Destiny
MANIC STREET PREACHERS - The Holy Bible
MANIC STREET PREACHERS - Lifeblood
EXODUS - The Atrocity Exhibition: Exhibit A
EXODUS - Persona Non Grata

Pokud by někdo uměl zodpovědět několik mých otázek stran sci-fi literatury, byl bych moc rád a vděčen, o co tedy jde?

Četl někdo Williama Gibsona? Co? Stálo to za to? Nic moc, pohoda, nutnost?
Co František Kotleta? Je dobrej tenhle frajer? Docela mladej ne? Případně čím u něj začít?