VOIVOD, EXORCIZPHOBIA - Praha, Cross, 3.července 2025

V holešovickém Crossu jsem byl ve čtvrtek minulý týden zcela poprvé. Díky své industriálně dystopické výzdobě se tento klub poslední dobou umisťuje dokonce mezi nejzajímavějšími podniky v prestižních anketách, hodnotících podobná místa v celosvětovém měřítku. Ráz klubu samozřejmě udává nejen netradiční umístění přes několika pater běžného činžovního domu postaveného někdy v první polovině 20.století, ale především spletitá kovová výzdoba, takže se zde, skrz jednotlivá podlaží, některé interiéry, i zajímavě řešené venkovní terasy táhnou porůznu seskládané a k sobě přivařované kovové díly, tvořící na mnoha místech zvláštní konstrukce, nepřehledné ornamenty a fantaskní prvky. Všechna ta ozubená kola, tyče, trubky, zohýbané plechy či nefunkční armatury tomuhle místu udávají sci-fi nádech, tolik se hodící právě k hudební tvorbě vizionářů z VOIVOD. Možná že samotní Kanaďané sami chtěli při příležitosti koncertování v Praze hrát právě tady...

Koncert se však odehrál venku, na prostorném dvoře za popisovaným klubem, kde stojí stage a je zde i dostatek místa pro návštěvníky středně velkých koncertních akcí, za jiných okolností konajících se v klubech. Volba místa byla za mne naprosto v pohodě a během teplého červencového večera všem prospělo venkovní umístění celé akce. Co mě však zarazilo, na dvůr se zmíněným pódiem bylo úplně v  klidu vidět z ulice, takže ten, kdo si nekoupil lístek a jen tak se k místu konání akce přišoural a stoupnul si na hodinu a půl k zábraně, která nesahala dospělému člověku snad ani do pasu, ten mohl koncert VOIVOD v pohodě sledovat z chodníku u jedné z nejrušnějších holešovických křižovatek, konkrétně ulic Plynární / Argentinská. Mě osobně na klubu zaujaly právě venkovní terasy s posezením, … a celková vizuální originalita.

VOIVOD vždy měli na metalové scéně zvláštní postavení, ta kapela nikdy neoslovovala většinové publikum, ne každému sedla, ale ti, co nakonec našli zalíbení v jejich muzice, stali se pak jejich fanoušky napořád. Dalo by se říct, že tahle kapela má při sobě jen a pouze die-hard fanouškovskou základnu, a právě tento pražský koncert rovněž potvrdil její početnost, neboť odhadem přišlo nějakých 400-500 hlav. Celý večer zahájila tuzemská thrashmetalová úderka EXORCIZPHOBIA, tedy kapela, dnes právoplatně považovaná za naší jednoznačnou žánrovou jedničku. Umístění trutnovských do předprogramu kanadské legendy považuji za zcela adekvátní a tahle čtveřice sympatických dříčů se svého úkolu zhostila s velkou pokorou a do svého setu šla s potřebným fortelem i nasazením. Řemeslně výtečně zvládnutý speed/thrashmetalový blok prezentoval Východočechy jako koncertně zkušené těleso, které zná svou cestu a které je schopné vnášet do konzervativnějšího thrashmetalového rámce i spousty vlastních uměleckých zajímavostí. Dle mého EXORCIZPHOBIA rozhodně není generickou kapelou, ale spíše někým, kdo po způsobu třeba právě VOIVOD nabízí i řadu vlastních muzikálních pochutin a svěžesti. Svižný set rozhodně bavil a postupně se plnící plac před pódiem v podstatě strhnul. Kapela hrála s vynikajícím zvukem a během zhruba čtyřicetiminutového setu odprezentovala to výrazné ze svého portfolia. Už se moc těším na jejich následující řadovou desku.

Ve výborné náladě a městské letní atmosféře pak na pódium nastoupili ti, na které čekalo několik stovek nadšenců, samotní dobrodruzi z cyber-prostoru VOIVOD, kapela natolik neotřelá, že se k ní dokázal, co do originality a za dekády fungování metalového žánru, přiblížit jen opravdu málokdo. V jejich podání začalo skutečné kosmické drama, ovšem s nadhledem, který byl všudypřítomný. Na samotných Kanaďanech bylo totiž poznat, kterak si svůj krátký pobyt na tomto místě užívají. Do Prahy jezdí v poslední dekádě pravidelně, ovšem ne zas až tak často, aby se dalo mluvit o každoroční akci. Já osobně jsem je naposled, kromě zhruba tří brutalovských koncertů uskutečněných v průběhu minulé dekády, viděl zřejmě ve smíchovském Futuru, kde v roce 2018 propagovali zdařilé album The Wake. Mezi aktuálním a sedm let starým koncertem tu určitě několikrát hráli, pokud se nepletu.

VOIVOD spojují post-industriální chlad a zvláštní psychedelickou auru nadpřirozena, vyvěrajících ze sfér budoucích. Čtyřčlenná úderka záhy ovládla prostor svými zvláštně vyznívajícími postupy. Konkrétně mám na mysli Awayovy rytmické fígle sloužící však funkci skladeb, fantaskně znějící Chewyho kytaru klestící si cestu skrze stratoféru, životný pulz baskytary a v popředí toho všeho vysmátý anti-kazatel Snake ve své roli cyberpunkového lůzra ovládajícího pestrou paletu grimas, který už jen prostřednictvím nich dokáže celému vystoupení VOIVOD propůjčit ráz čehosi nevýslovně zajímavého a zvláštního. Nemluvě pak o jeho pěveckých, punkovým (to není myšleno záporně, naopak) přístupem ovlivněných hlasových kvalitách. 

Ten večer se samozřejmě hrála hlavně klasika, která v kombinaci s několika čísly novějšího data utvářela parádní futuristický výlet do neuchopitelného světa VOIVOD. Užíval jsem si všechny ty mimořádně šlechtěné postupy a prostřednictvím nich i úniky do vzdálených dimenzí časoprostoru. K ostražitosti vybízející „Tribal Convictions“, intelektuálně laděnou „The Unknown Knows“, nebo třeba nenuceným progresem opatřenou šlehu „Forgotten In Space“, to všechno byly milníky tvorby VOIVOD, které neztratily nic ze svého letitého kouzla. Zároveň jsem totiž cítil, že právě tyto historické kapitoly vlastní tvorby VOIVOD dokáží parádním způsobem aktualizovat, tak aby nevyznívaly ani trochu archaicky. 

Upoutala skvělá nálada této svižné akce, vygradované na maximum v přídavku klasikou z největších - skladbou „Astronomy Domine“, tedy předělávkou od PINK FLOYD, ale také neuvěřitelná nenucenost muzikantů, jež nic neubírala z jejich nasazení. Vystoupení totiž ani na moment nenudilo a v podstatě návštěvníky spíše uhranulo. Kdo přišel, rozhodně nemohl litovat, protože viděl, dá se říct na holešovické ulici, jednu z nejoriginálnějších formací celé metalové historie a navíc během večera, který se nesl v neuvěřitelně pohodové a příjemné letní atmosféře.