VICIOUS RUMORS - Cham, L.A. Live Style Café, 9.května 2026

Protože veteráni US power/speed metalu VICIOUS RUMORS budou hrát u nás až za týden, a to konkrétně až v Brně, jednoznačně jsem zvolil pro návštěvu jejich koncertu sobotní akci v příhraničním bavorském Chamu, kde mě místní klub L.A.Style Café už nějakou dobu přijde sympatickým místem, se kterým jsem měl v minulosti dobrou zkušenost. Letitá kalifornská kapela do Česka až tak často nejezdí, naopak u našich západních sousedů má zřejmě svou cestovatelskou základnu, neboť i právě probíhající evropské turné, které propaguje poslední řadové album „The Devil´s Asylum“, zahájila právě zde, takže bylo o prvním koncertu možné říct, že se na pódiu v Chamu teprve všechno sehrávalo.

Současní VICIOUS RUMORS, to je už dávno zejména kytarista Geoff Thorpe, na jehož osobě všechno stojí a padá, a který tento band táhne již více než čtyřicet let. S nedávným odchodem bubeníka Larryho Howea ze sestavy, se vytratil poslední z jeho spoluhráčů pamatujících zlaté časy druhé poloviny osmdesátých a počátku devadesátých let. Bezprostředně před odletem do Evropy byl Thorpeův dlouholetý parťák (snad ze zdravotních důvodů) nahrazen Wyattem Cooperem, což je mladší bratr současného doprovodného kytaristy VICIOUS RUMORS Denvera Coopera. Za mikrofonem se nyní nachází zpěvák říkající si Chalice, který právě poslední vydanou a rozhodně ne špatnou desku nazpíval. Právě on potvrdil obstojný hlasový potenciál a to i v případě vystoupení, které mělo do nějaké zvukové vytříbenosti daleko. Geoff i Chalice od prvního okamžiku setu působili jako nejvýraznější členové kapely, kdežto mladší osazenstvo kvintetu na mne dělalo dojem nezbytně nutné stafáže.

Netvrdím, že zvuk koncertu nebyl dobrý, ale do ideálu měl trochu dál, než bych si představoval, a hlavně mu také nepomohl fakt, že v sále postávalo maximálně padesát lidí a o nějaké strhující atmosféře si tak mohl milovník metalových koncertů opravdu jenom nechat zdát. Vlastně to na mne celé působilo jako veřejná zkouška, kdy kapela do poloprázdného klubu vypustila na jeden zátah hodinu a čtvrt trvající sadu svých osvědčených skladeb. Celý ten výstup mě připomínal spíše generálku na nadcházející evropské štace, jakkoliv bylo poznat, že hudebníci jsou na velmi solidní úrovni a snaží se i skrze své umění dostat do skladeb značně uvolněný americký feel.

Nicméně, VICIOUS RUMORS se během svého koncertu nerozpakovali atakovat tu pouhou (necelou) padesátku příchozích průřezem ze svých letitých skladbových standardů z osmdesátých a počátku devadesátých let (viz fotografie s ofoceným set listem níže) a ještě do svého výběru přihodit nějakou tu položku ze svého posledního alba. Mega-ultra-hardnhejvák Chalice svým hlasovým potenciálem a obstojným rozsahem připomínal nějakého kuriózního týpka, jež by mohl usilovat o to, o své existenci dát vědět příznivcům nejen JUDAS PRIEST, ale především amerických kapel inspirovaných právě britskými metalovými bohy – tedy počínaje kultovními METAL CHURCH, konče třeba u starých dobrých SAVATAGE. Do hudby kalifornských heroiků se jeho ječák každopádně hodí a on tak má, dle mého, opravdu co nabídnout. 

Jediné, čeho se však po tomhle koncertním zážitku, a to zejména stran začínající karavany evropského turné této kapely, obávám, je tedy nepříliš vysoká návštěvnost naplánovaných zastávek. Možná je škoda, že se dnes VICIOUS RUMORS nedali dohromady ještě s jinou, stylově podobně zaměřenou a generačně spřízněnou kapelou, určitě by byla na plnější sály větší šance. I tahle německá zastávka v malém bavorském městě napověděla, že i jedna ze zakladatelských legend scény z Bay Area opravdu ani v Evropě již dávno nepatří k těm, na jejíž koncerty se stojí fronty. Já osobně jsem však z akce odcházel spokojen, neboť jsem si v rámci možného vychutnal letité vypalovačky typu „Digital Dictator“, „Ship Of Fools“ nebo „Down To the Temple“, a celkově na mne dýchla nostalgie po starých Hard N´Heavy časech. Pozitivní bylo i zjištění, že několik místních, zejména mám na paměti především sympatickou servírku, byli velmi za dobře i s českým jazykem. V tomhle ohledu jsem za sebe ten večer cítil docela stud, že jsem pro alespoń částečné přiučení Němčiny v posledních pětatřiceti letech prakticky vůbec nic neudělal. Celkově na mne tohle místo vrhalo v každém ohledu přátelský dojem.