TANKARD - Chemical Invasion
Po úspěchu s debutem „Zombie Attack“ nemuseli fanoušci na druhou desku ani moc dlouho čekat. TANKARD materiál na ni přichystali v rámci svého kontraktu s Noise Records již v průběhu následujícího roku 1987 a šlo o sadu, která sice nepůsobila až tak hymnicky a chytlavě, ale kapela naopak na ní ještě přidala na intenzitě a celkové divokosti. Mladí frankfurtští násoskové tehdy hnali svou tvorbu do opravdu nejvyšších obrátek. Zkrátka šlo o ten nejtvrdší a nejextrémnější thrashmetalový nářez, jaký kdy tahle kapela stvořila. Když tak poslouchám „Chemical Invasion“, opravdu mne zaráží, jak některým lidem může tvorba této kapely evokovat jen cosi pivně rozdováděného. Tohle je totiž ryzí thrashmetalová smršť se vším všudy, navíc nahraná mladou kapelou, která se tou dobou teprve dostávala do nejlepší fáze své kariéry.
Hejsci z TANKARD vždy uměli v rámci své tvorby skloubit rychlost a agresi s pro sebe tolik typickým humorem a stali se tak v průběhu druhé poloviny osmdesátých let a na začátku následující desetiletky jedněmi z pilířů německé metalové scény. Na jejich tvorbě tak opravdu nespatřuji nic laciného, či jakkoliv prvoplánově podbízivého. Pětice se, pravda, trochu odlišovala od svých thrashmetalových kolegů a to možná menší inklinací k technické stránce věci a s tím rovněž souvisejícím punkovým přístupem, který však na povrch nevyplouval až tak často. Jasně, v některých skladbách to bylo nepopiratelné, třeba když zde punková tryskomyš „Puke“ zčeřila prostor, ale jinak vesměs nikdo nepochyboval o tom, že máme v případě TANKARD co do činění s výtečně muzikantsky vybaveným, na agresivitu nastaveným metalovým bandem.

Frontman Andreas „Gerre“ Geremia byl svým způsobem úkaz a platil vždy za silného lídra, který svým hlasovým projevem a celkovou hyperaktivitou TANKARD táhl. Jeho nahněvaný hlasový projev tak udával ráz vyznění tehdejší tvorbě kapely a je nutné dodat, že ona Gerreho siréna zněla mnohým spíše v intencích opilého a nespoutaného fanouška Eintrachtu než jako školený metalový zpěv. Tohle si člověk udědomoval již od úvodu alba, kdy se éterem po intru řítila naprostá smršť vzteku, chaosu a riffových figur nazvaná „Total Addiction“. Skladba, jak jinak, nevyprávěla o ničem jiném než o alkoholové závislosti, která se stávala v osmdesátých letech v tehdejším Západním Německu velkým problémem mezi mládeží z předměstí velkých měst a průmyslových aglomerací. Stejně divoce a razantně pak vyzněla i následující brutální jízda „Tantrum“, song plný vřeštivých sólových kytar, vysokého tempa a ambice srovnat se zemí nejednu budovu.
Ve vysokém tempu se pokračuje prostřednictvím „Don´t Panic“ a také skrze již výše zmíněnou zběsilost „Puke“, která zde v únosné míře působila jako punkově nekašírovaná oddechovka. Oproti „Zombie Attack“ na dvojce ubylo úhlednosti, výrazných refrénových sloganů a dejme tomu i oněch náznaků punkové melodiky, zde šlo především o animální nářez po vzoru tehdy aktuální tvorby amerických SLAYER. Chaotické běsnění, rychlost, kde skladby dosahovaly největší intenzity a samotní TANKARD už je v tomhle směru nepřekonali. Snad jen následující a ještě o něco zdařilejší a úspěšnější album „The Morning After“ z roku 1988 mělo šanci tuhle jízdu dorovnat. Určitou výpravností a příklonem k epičtějším strukturám se vykazuje pouze instrumentálka „For a Thousand Beers“, v níž se i tempo zvolnilo a tak song ukázal TANKARD v trochu různorodější formě. Vrcholem alba je, dle mého, vynikající thrashmetalová bouře v podobě titulní skladby „Chemical Invasion“, kde se kapela znovu baví svými nápady, jak prostřednictvím chemické laboratoře docílit snadné výroby alkoholu. Tahle tankardovská posedlost po výrobních receptech jejich oblíbených nápojů byla součástí valné většiny skladeb v rámci jejich tehdejší tvorby.
Produkce dla zcela odpovídala době vzniku. Byla syrová, chaotická, neotesaná, a rozhodně měla daleko do nějaké úhledné formy. Právě díky albu jako „Chemical Invasion“ se TANKARD dostali do popředí zájmu metalových fans ve střední Evropě. Spolu s kolegy z KREATOR, DESTRUCTION či SODOM brzy začali utvářet velkou germánskou čtyřku.
| 15.01.2026 | Diskuse (1) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
![]() |
bertram | 15.01.2026 07:52 |
Právě ta humorná pivní ingredience a nadhled a nevážnost je celá léta chránily před trapností, a proto bych - kdyby došlo na lámání chleba - dal Tankardu přednost před sodomou, kreaturou i destrukcí, jejichž "zlá" mladická image je dnes spíš k smíchu... | |

