SPIRIT ADRIFT - Infinite Illumination
Nate Garrett a jeho SPIRIT ADRIFT údajně přicházejí se svou poslední deskou. A dle mého jde znovu o povedený materiál, kde se snoubí doom-metalová tíživost se sílou a hrdostí klasického heavy metalu. Zatímco na předchozích počinech se projekt postupně stával méně a méně zádumčivým a v podstatě s každou další deskou melodičtějším, v současnosti posluchač čelí spíše návratu k těžkotonážnějšímu doomovému nastavení. Nejde však vůbec o doom raně devadesátkového typu, jakému tehdy vládly britské formace typu CATHEDRAL či MY DYING BRIDE, ale o doom metal vycházející z předobrazů diovských BLACK SABBATH a klasičtěji uchopeného heavymetalového prostředí, styl, který o něco dříve určovali především Švédové z CANDLEMASS a který v době nedávno minulé v Evropě rovněž pozvedli jejich krajané GRAND MAGUS.
Osobně si však myslím, i vzhledem k povedenému vyznění novinky „Infinite Illumination“, že je odchod texaských SPIRIT ADRIFT ze scény opravdu předčasný. Sám Garrett však jistě ví nejlépe, co je vhodné v současnosti dělat. Na základě neradostných okolností v osobním životě, týkajících se především vážného onemocnění manželky, jejíž péči nyní věnuje podstatnou část své energie, tedy ohlásil ukončení dobře rozjetého projektu, kterému věnoval tvůrčí potenciál minimálně po dobu poslední dekády, v průběhu které dal dohromady v rámci SPIRIT ADRIFT šest řadových alb. Nebudu tvrdit, že se tak děje v nejlepším, ale forma projektu rozhodně nyní, s jistým úbytkem honosnějších melody motivů, nikam neodchází. Naopak, čelíme vyzrálému a do detailu vyladěnému materiálu, opatřenému parádním soundem a stabilní dramaturgií, kde má v žánrových mantinelech těžkotonážního heavy metalu všechno své podstatné místo.
Už od úvodního hrábnutí do strun v rámci titulní skladby „Infinite Illumination“, by měl mít posluchač jasno, že se střetáváme s neobyčejným materiálem, za kterým stojí hudebník, který přesně ví, koho svou hudbou oslovit a jak své dílo stylizovat. Materiál vládne vynikajícím zvukem, který dokáže duši posluchače oblažit i pozvednout a to ať už ve skladbách duní pomalé riffy nebo probíhá akustičtější fáze. Přiznivci devadesátkové METALLICY či britských PARADISE LOST z časů alb jako „Icon“ či „Draconian Times“ by měli rozhodně zbystřit, tohle je totiž materiál přesně pro ně. Dokonce jsem se v průběhu poslechu zamýšlel nad teorií, že zatímco kdyby s něčím podobným přišla nyní METALLICA, ta hromada škarohlídských hledačů by se předháněla, kdo dříve slovutnou kalifornskou čtveřici zahází bahnem, tak u SPIRIT ADRIFT je třeba čekat pouze příznivé ohlasy. Osobně bych však tento materiál považoval za povedený, ať už by jej nahrála kterákoliv kapela, nehledě na to, že leckomu může připadat příliš utahaný, místy afektovaný či obehrávající prověřené postupy.
Nate Garrett se sice někdy nápadně tlačí do hlasové polohy Jamese Hetfielda z časů „Black alba“ nebo etapy „Load/Reload“, ale charakter jeho skladeb je o něco zemitější než u devadesátkové METALLICY a rovněž méně kytarově hravý. Nicméně, právě vyzněním kytar SPIRIT ADRIFT určitě mají co nabídnout, protože je skladbám vlastní určitý nádech mystiky. Když se před námi zjeví rozmáchlá krajina „You Will Never Hold The Key“, považuji zmíněný úsek alba vyloženě za oslavu střednětempého metalu, jaký nikdy neumírá a je (za mne) vždycky dobře.:-) Je v tom ona nekončící bytelnost a zároveň naděje, že i s podobně zažitými schématy lze stále přicházet s povedenými songy. To samé v bledě modrém lze říci i o „Buried In The Shadows of the Cross“. Nejmelodičtějším a zřejmě nejsvižnějším kusem je zde určitě song „White Death“, jehož naladění se asi nejvíce blíží pozdní metallicovské klasice a ani nevadí, že skrze jeho bezprostřední gradační nájezd leckdo nezachytí ten fakt, že si zdejší kytarové sólo vystřihl světoběžník James Murphy. Pro mne je podstatné vědět, že SPIRIT ADRIFT, byť nadále neboří žádné zaběhlé pořádky a nepřekračují stylové hranice, stále umí složit výborný materiál a i proto jejich odchod ze scény považuji za ztrátu.
| 06.05.2026 | Diskuse (0) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
 |
