OVERKILL, LAID TO WASTE, REFORE - Praha, Modrá Vopice, 12.července 2026

OVERKILL jsou od své první návštěvy v roce 2000 v Česku častými hosty. Prakticky každý rok je máme možnost tu či onde vidět. Tahle neoficiální šňůra byla přerušena jen pandemií, ale jakmile zas nahodili řetěz, Tour de Czechia pokračuje. Loni se otočili na Brutalu a předloni byla pro jejich zastávku zvolena MeetFactory, tedy realtivně ambiciózní prostor, který pojme až 750 lidí. OVERKILL ho bez problémů naplnili, a tak by se jejich současný zájezd do Modré Vopice zdál nepochopitelný. Obscure ale zvolili správně. Koncert se konal venku a pro letní klání je tenhle vysočanský opičí výběh tím ideálním místem. Vypadá to tu jako na vesnici na kravském dvorku, ale kapacita je obdobná jako v MeetFactory (dovnitř Vopice se vejde tak 120 lidí). Proč dělat v létě koncerty uvnitř, když to jde venku za příjemného teplého večera pod hvězdami? Navíc ve Vopici pod širým nebem nebývá problém se zvukem, který uvnitř zvukaři pravidelně ohulují tak, že se to nedá snést. Naopak zdejší outdoors koncerty mám moc rád a vřele je k návštěvě doporučuju.

S OVERKILL nemám dlouhou koncertní historii, ale už jsem je několikrát viděl. Nemůžu tak srovnávat s dřívějšími obdobími, ale v současnosti mi přijdou ve velké muzikantské i celkové pohodě. Tři roky staré album „Scorched“ potvrzuje kontinuální kvalitu a vedle obvyklé thrashové řezničiny vystrkuje také růžky kytarových harmonií klasického heavy metalu, což působí jako příjemné zpestření obvyklé formule. I koncertní nasazení smečky z New Jersey vidím jako výjimečné, ale to je vlastně tak nějak u většiny velkých amerických thrashových band sympatickým pravidlem. Minimálně u ANTHRAX, TESTAMENT, EXODUS, DEATH ANGEL nebo KERRY KINGA. Thrash je dělnickým žánrem, a pokud ho hraješ, musíš se na pódiu prostě vyndat jak po osmihodinové směně u pásu, jinak jsi neodvedl poctivou práci. Budiž jim to přičteno k dobru, v podobném duchu to měly i předskakující české úderky REFORE a LAID TO WASTE, které jsou obě považovány za zástupce toho nejlepšího, co lze v současnosti v českém thrashi naleznout.

Valašští REFORE jsou technicky extratřída, a koncert ve Vopici toho byl jen potvrzením. Jedna rubačka stíhala druhou a Vysočany si bahnitý deathem zahnívající thrash hodně užívaly. Návštěvnost už v této chvíli, tedy o víkendu o půl sedmé, dosahovala odhadem pěti set lidí. Byla tak důkazem, že většina příchozích nebyli Pražáci, ale lidé z různých končin republiky, kteří nepřijeli jen na závěrečné přijímání, ale chtěli si tuhle thrashovou mši užít od začátku do konce. Nejobvyklejším krojem na opičím dvorku byly osmdesátkové džínové bundy s nášivkami, kterými výběh přetékal. Já v sandálech a s polohavajskou košilí jsem tak z davu svým ošacením vyčníval ještě víc než obvykle a slyšel jsem na to i nějaké narážky. Energie prýštící z valašských ogarů ale nabíjela publiku, ať už bylo v jakýchkoliv hadrech. Riffmasteři Franta Tkadlec a Matěj Fišer to do nás naprali skutečně naplno jako paviáni v zoo a Tkadlecův „Schuldinerovský“ vokál pomáhal vykouzlit další nadstavbu metalové naléhavosti a agresivity. REFORE žijí ve světě superrychlých kytar bez zapamatovatelných melodií, což ale není na škodu. V mém pojetí je thrash hlavně o riffech a ty mají tihle nadšenci z Moravy velmi dobré.

Méně třeskutých riffů ale více vrstevnatosti přinesli plzeňsko-pražští LAID TO WASTE. U této drtičky můžeme spatřit i jakousi příbuznost s OVERKILL, a to v přiskřípnutém ječáku frontmana/basisty Zdendy Smrťáka, který jakoby zdědil nějaké to Bobbyho vokální DNA. Jsou o něco originálnější bandou než Valaši. Nezní tak old school, ale mávají na nás i odkazy na metalcore nebo funk. Těch jsem ale na vysočanském vystoupení moc neslyšel, protože i oni sázeli zejména na rychlejší a klasičtěji thrashové vály. Zhruba polovinu jejich třičtvrtěhodinky jsem sledoval z přední části arény, druhou zezadu z nekonečné fronty na pitivo, kterého bylo za tohoto příjemného ale i teplého večera dost potřeba. Celkově myslím využili obě české skvadry příležitost předskáknout si před slavnými americkými kolegy beze zbytku a výborně připravili plac pro Ellsworthovu hordu.

Ta rozjela svou obvyklou pumelici ve tři čtvrtě na devět a bylo to jako obvykle intenzivní. Po úvodní „Scorched“ z poslední desky přišla na řadu hned jedna z koncertně nejúdernějších položek, tedy „Rotten to the Core“. Společně s „Bring Me the Night“ a „Hello from the Gutter“ tak přinesla první polovině setu intenzitu, o které si mohou jiné kapely nechat jen zdát. Poloměr moshpitu zažehnutého předkapelami se postupně zvětšoval, aby v závěru vystoupení obsáhl snad polovinu placu přímo pod pódiem. Elektrifikace prostoru byla na takové úrovni, že mi ani nevadila absence druhé kytary, protože z neznámých důvodů na tohle turné nevyrazil Derek Tailer a šest strun tak obstarával pouze věčně usměvavý Dave Linsk. Kapela nepřítomnost tohoto sekerníka nijak nekomentovala ani na internetu ani přímo na koncertě, takže je otázkou, zda nejde o nějaký větší rozkol. Naopak že se tentokrát budeme muset obejít bez basáka D.D. Verniho, bylo předem dostatečně oznámeno. Hlavní skladatel zelených démonů koncertně odpočívá ze zdravotních důvodů, ale údajně pilně pracuje na skladbách pro příští album.  Místo něj na scénu vyběhl Christian Olde Wolbers, který kdysi tvrdil muziku ve FEAR FACTORY nebo VIO-LENCE. Metalový matador, jenž je schopen obstarat basu i kytaru, vypadal v dobrém rozpoložení a zdálo se, že ho hraní s OVERKILL baví. Potud všechno dobré.  Problematická mi ale přišla délka setu. Hodina deset je opravdu málo a je škoda, že se našim fanouškům dostalo jen dvanácti písní, když všude jinde hrají o tři songy víc. Rozumím, že se uprostřed města musí s obdobnou produkcí končit před desátou, ale proč tedy nezačít dřív? Jako obvykle zábavný a energicky nabíjející koncert téhle sebranky tak bohužel nechal v ústech i trochu pachuti, že jsme byli na rozdíl od ostatních ochuzeni.

19.07.2026	Diskuse (0)	Gazďa